Ekologické bydlení už není sen

Je ekologické bydlení výmyslem několika snílků, nebo budoucností pro nás všechny? Na tuto otázku dnes asi nikdo neodpoví. Jisté je však to, že si už teď může skoro každý nízkoenergetický dům postavit. Zlínský kraj - Zájemce má dnes na výběr mezi klasickým domem se šikmou střechou, nebo stavbou v našich podmínkách zatím spíše neobvyklou - chráněnou zeminou, tak jako v Chlumu u Zlína. \"Nejsou to zatuchlé a vlhké sklepy, jak by se mohlo zdát. Bydlení je zde velmi pohodlné,\" hájí domy chráněné zeminou Luděk Frkal z občanského sdružení Zelené bydlení, které projekt ekosídliště v jižním Chlumu připravilo. Úspory, úspory, úspory... Největší klad domů chráněných zemí je v úsporách energií. Podle Frkala jsou více než čtvrtinové. Důvodem jsou dobré tepelně izolační vlastnosti zeminy a použitých materiálů. V Chlumu jsou domy ze železobetonu i z tvárnic. Beton se však osvědčil víc. \"Neřešili jsme, jestli je to přírodní materiál. Hlavně, že je to rychlé, levné a pevné,\" vysvětluje Frkal. Domy chráněné zemí jsou vytápěny přes klimatizaci teplým vzduchem, který ohřívají sluneční kolektory. Kdyby na delší dobu zapadlo slunce, pomůže elektřina. Navíc se dá dotápět i speciálně upraveným krbem, který všechny domy mají. Ani pokud by zkolabovaly energetické zdroje uprostřed tuhé zimy, nic se podle Frkala neděje. \"I když se v zimě nebude topit, teplota v domech neklesne pod patnáct stupňů. A naopak zase v létě je zde příjemně chladno. I v parném létě se teplota pohybuje okolo jednadvaceti dvaadvaceti stupňů,\" říká Luděk Frkal. Podotýká, že dům je tak dobře izolovaný, že ho zčásti vytopí i žárovky, puštěná televize a další domácí spotřebiče. V Chlumu u Zlína by mělo stát sedm takových domů v různých variantách provedení. Nakonec by zde mělo vyrůst i pět \"podzemních\" řadovek. Dnes jsou zde volné ještě dvě stavební parcely. Víc domů pohromadě vyjde levněji Drtivou většinu lidí na ekologickém bydlení zatím odrazují příliš vysoké vstupní náklady. Postavit nízkoenergetický dům může stát až osm milionů, ale také třeba jen milion a půl. Přesně za tolik si vybudoval ekologický domek u Valašského Meziříčí Libor Lenža. \"Náklady už jdou pomalu dolů. Navíc si takový domek může každý šikovný stavitel vybudovat sám,\" je přesvědčen Libor Lenža z Regionálního energetického centra ve Valašském Meziříčí. Druhou možností je postavit více domů, byť dodavatelsky, v jedné lokalitě. To je případ Chlumu. Dům chráněný zeminou tam stojí asi tři až čtyři miliony. \"Individuální domy jsou dražší. My jsme měli společného dodavatele a vzájemně jsme si doporučovali dobré firmy na další práce. Tím jsme také dost ušetřili,\" tvrdí Luděk Frkal. Nezanedbatelný byl také dar milion korun, který sdružení Zelené bydlení dostalo formou grantu na vybudování kořenové čističky odpadních vod od dánské vlády. Dva kilometry společné kanalizace by stály nejméně tři miliony korun. \"Takže navíc nemusíme platit ani stočné,\" shrnuje Frkal. Už nás neberou jako potrhlé lidi Přestože se zatím davy lidí do budování ekologických domků neženou, zastánci alternativních způsobů bydlení jsou spokojeni. Alespoň z části. \"Lidé už se na nás nedívají jako na potrhlé lidi,\" hodnotí současnou situaci Frkal. \"Dokonce bych řekl, že je zájemců o takové bydlení hodně. Málo jich však skutečně začne stavět,\" podotýká. Libor Lenža se domnívá, že veřejnost má nedůvěru ke všemu alternativnímu. Proto ten odstup. Nicméně i on už registruje pozitiva. \"Stále více lidí už se odvažuje investovat do izolací domů, což dříve nebylo tak časté,\" těší se Lenža. Na Zlínsku stojí první dům chráněný zeminou Nejenže na Zlínsku vzniká největší ekosídliště v Evropě, region drží ještě jeden primát. V sedmdesátých letech v Ostratě u Slušovic vyrostl vůbec první dům v republice, který byl chráněný zeminou. \"Dům je v podstatě pouze ze severní strany zahrnut hlínou. Přesto to byla na tehdejší dobu převratná novinka,\" uzavírá Frkal. Zdroj: Mladá fronta Dnes