Budeme šokovat?
Velký třesk a následné šoky se jmenuje studie o možných dopadech rozšíření EU z
dílny bruselských konzultantů Burson-Marsteller. Více než tři desítky špičkových
funkcionářů Evropské komise konečně dostaly příležitost anonymně \"nalít čistého
vína\" v řadě klíčových témat rozšíření EU, od problému integrovat Polsko, až po
rozdělování unijních peněz. Shromáždila je studie poradenské firmy
Burson-Marsteller pořízená na zakázku Komise. Otevřenost výroků, které tam
najdeme, je osvěžujícím závanem v politicky korektních sděleních komisařů a
jejich tiskových tajemníků. Těžkých pár let. Komise očekává \"dost těžkých pár
let\", než se nováčci sžijí s mechanismy EU a hrou podle bruselských pravidel.
Většina dotazovaných v této souvislosti předpovídá zpomalení integračního
procesu. Skokové zvýšení počtu oficiálních jazyků prodlouží všechna jednání.
Otevřenou otázkou zůstává akceschopnost společných institucí nabobtnalých o
zástupce vstupujících zemí a také úroveň první generace komisařů z východu.
Nováčci, usilující o urychlení svého hospodářského růstu, jsou navíc podezříváni
z toho, že nebudou hlasovat za zpřísňování ekologických a sociálních standardů.
Rozvoj příslušných politik EU půjde na několik let k ledu. Obtíže prvních let
vyostří debata o rozpočtovém rámci EU a příspěvcích z podpůrných fondů. O peníze
na léta 2007-2011 se střetnou na jedné straně \"čistí plátci\" z nynějších
členských států s nováčky nadrženými na dotace. Půjde také o zachování dosud
platného maxima rozpočtu EU ve výši pouhých 1,27 % souhrnného HDP, protože k
efektivní integraci by bylo podle úředníků Komise třeba přerozdělovat mnohem
více. Jižní - chudší - křídlo nynější EU bude někdy přirozeným spojencem nových
členských zemí, ale v otázce případné reformy strukturálních podpor (Londýn
navrhuje podporovat jen nováčky!) se s nimi pochopitelně neshodne. Úředníci
rovněž upozorňují, že pod fasádou připravenosti se skrývá hlubina problémů,
které budou mít noví členové s efektivním a transparentním rozdělováním peněz ze
strukturálních fondů. Dojde-li na vracení peněz do rozpočtu EU, resp. na jejich
zadržení Evropskou komisí, hrozí \"politická katastrofa\". Zemědělství. Nynější
členové se pojistili proti nejhoršímu, když se v červnu 2003 rámcově dohodli na
reformě společné zemědělské politiky a na jejím finančním krytí až do roku 2013.
To zásadním způsobem omezuje manévrovací prostor nově příchozích. Noví mají
šanci v jednáních o penězích na rozvoj venkova, jejichž výše nebyla na rozdíl od
přímých plateb zatím fixována. Jde však o pomalejší cestu k penězům vyžadující
rozvojové plány, projekty a hlavně výkonnou a důvěryhodnou infrastrukturu
rozdělování peněz v jednotlivých zemích. A právě zde chce být Komise přísná, aby
zabránila zpronevěrám a korupci. Sociální Evropa. Dotazovaní zástupci Komise se
obávají až zablokování \"sociální Evropy\", protože nováčkům chybí tradice
aktivního boje se sociální a pracovní diskriminací, sami zaměstnanci podceňují
pravidla bezpečnosti práce atd. V řadě kandidátských zemí převládlo zaujetí
volným trhem, což je vede k odmítání modernějších přístupů k politice
zaměstnanosti, ať už se jedná o sociální dialog nebo o práci na částečný úvazek.
Vrchol paradoxu navíc spočívá v tom, že většina vstupujících zemí má silné
odbory, ale slabé zaměstnavatelské organizace. Absence zelených. Podobný efekt
očekávají eurokraté i na poli ochrany životního prostředí. Nováčci zde dílem
nechtějí a dílem nemohou uspět, protože jim chybí tradice i prostředky.
Důsledkem budou žádosti o dlouhá přechodná období u řady klíčových opatření, od
recyklace elektronického odpadu až po novou chemickou politiku. Komise bude
muset navrhovat více rámcových předpisů místo podrobných regulí, protože
různorodost adresátů si vynutí větší pružnost při naplňování ekologické agendy.
Obavy budí i slabost resortů životního prostředí ve vládách vstupujících zemí,
která bude překážkou ekologizace ostatních resortních politik. Zdravé potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food]. Bruselští úředníci neskrývají, že v
prvních letech budou muset použít ochranných opatření, aby zabránili vstupu
nebezpečných potravin z východu na trhy ostatních zemí. Očekávají, že ani
výrobci, ani dozorové orgány nedokážou zajistit zdravotní nezávadnost masa,
mléka apod., což povede ke stahování určitých výrobků z oběhu a přísné kontrole
jejich exportu. Vstupující země nedocenily hloubku otřesu, jímž dnešní EU prošla
v kauze šílených krav, a nejsou stejně citlivé k problému zdravých potravin.
Nová přísná evropská legislativa však již leží na stole a noví členové nebudou
mít moc příležitostí ji ovlivnit. Na tapetu se dostala (společně s Polskem a
Maďarskem) výslovně i ČR, která v jiných bodech nebyla citována ani mezi
premianty, ale ani mezi kverulanty. jednotný trh. Ze všech svobod a práv
jednotného evropského trhu budou nováčci největší hrozbou pro práva duševního a
průmyslového vlastnictví. Brusel se důvodně obává, že kvetoucí obchod s
pirátskými kopiemi a padělanými značkami věhlasných firem se přelije z východu
na západ. Jedinou obranou by bylo uvalení ochranných opatření fakticky
obnovujících ekonomickou hranici na linii dnešní \"sametové\" opony. Evropští
úředníci si uvědomují politickou výbušnost takového kroku, a o to více jim
východní neúcta k cizím ochranným známkám a autorským právům nahání strach.
přínos? Úřednicí Komise komentovali i (víceméně neutrální) dopad rozšíření na
\"techničtější\" oblasti, jakými jsou doprava, energetika a jejich
infrastruktura, ochrana hospodářské soutěže apod. Pouze v několika oblastech
přiznali kandidátům na členství pozitivní vliv na budoucí EU. Dělají si naděje
na větší dynamiku, kterou nováčci vnesou do debat o zvýšení konkurenční
schopnosti EU (Lisabonská agenda) nebo do sektoru informačních technologií.
Zvýší váhu EU v mnohostranných obchodních jednáních na půdě WTO. Někteří z
respondentů nakonec připustili, že \"na první pohled nevidí žádné extra problémy
způsobené rozšířením\". Nároky byly vysoké, kontroly přísné, nedostatky nováčků
jsou známy a nepříjemná překvapení se proto konat nebudou. Nejméně problémů
očekávají od Kypru, Malty, Slovinska, Estonska a Maďarska, naopak do role
\"enfant terrible\" rozšířené EU je již dnes pasováno Polsko. To by se mohlo
stát \"dalším Španělskem\", svéhlavým a agresivním při vyjedná vání, avšak se
slabou administrativní základnou a hromadou strukturálních problémů. Jak tomu
bude s \"velkým třeskem\" ve skutečnosti, začneme sledovat \"na živo\" již za
krátkých dvě stě d ní. AUTOR: VÁCLAV ŠMEJKAL ZDROJ: EKONOM
Velký třesk a následné šoky se jmenuje studie o možných dopadech rozšíření EU z dílny bruselských konzultantů Burson-Marsteller.
Více než tři desítky špičkových funkcionářů Evropské komise konečně dostaly příležitost anonymně \"nalít čistého vína\" v řadě klíčových témat rozšíření EU, od problému integrovat Polsko, až po rozdělování unijních peněz. Shromáždila je studie poradenské firmy Burson-Marsteller pořízená na zakázku Komise. Otevřenost výroků, které tam najdeme, je osvěžujícím závanem v politicky korektních sděleních komisařů a jejich tiskových tajemníků.
Těžkých pár let. Komise očekává \"dost těžkých pár let\", než se nováčci sžijí s mechanismy EU a hrou podle bruselských pravidel. Většina dotazovaných v této souvislosti předpovídá zpomalení integračního procesu. Skokové zvýšení počtu oficiálních jazyků prodlouží všechna jednání. Otevřenou otázkou zůstává akceschopnost společných institucí nabobtnalých o zástupce vstupujících zemí a také úroveň první generace komisařů z východu. Nováčci, usilující o urychlení svého hospodářského růstu, jsou navíc podezříváni z toho, že nebudou hlasovat za zpřísňování ekologických a sociálních standardů. Rozvoj příslušných politik EU půjde na několik let k ledu.
Obtíže prvních let vyostří debata o rozpočtovém rámci EU a příspěvcích z podpůrných fondů. O peníze na léta 2007-2011 se střetnou na jedné straně \"čistí plátci\" z nynějších členských států s nováčky nadrženými na dotace. Půjde také o zachování dosud platného maxima rozpočtu EU ve výši pouhých 1,27 % souhrnného HDP, protože k efektivní integraci by bylo podle úředníků Komise třeba přerozdělovat mnohem více. Jižní - chudší - křídlo nynější EU bude někdy přirozeným spojencem nových členských zemí, ale v otázce případné reformy strukturálních podpor (Londýn navrhuje podporovat jen nováčky!) se s nimi pochopitelně neshodne. Úředníci rovněž upozorňují, že pod fasádou připravenosti se skrývá hlubina problémů, které budou mít noví členové s efektivním a transparentním rozdělováním peněz ze strukturálních fondů. Dojde-li na vracení peněz do rozpočtu EU, resp. na jejich zadržení Evropskou komisí, hrozí \"politická katastrofa\".
Zemědělství. Nynější členové se pojistili proti nejhoršímu, když se v červnu 2003 rámcově dohodli na reformě společné zemědělské politiky a na jejím finančním krytí až do roku 2013. To zásadním způsobem omezuje manévrovací prostor nově příchozích. Noví mají šanci v jednáních o penězích na rozvoj venkova, jejichž výše nebyla na rozdíl od přímých plateb zatím fixována. Jde však o pomalejší cestu k penězům vyžadující rozvojové plány, projekty a hlavně výkonnou a důvěryhodnou infrastrukturu rozdělování peněz v jednotlivých zemích. A právě zde chce být Komise přísná, aby zabránila zpronevěrám a korupci.
Sociální Evropa. Dotazovaní zástupci Komise se obávají až zablokování \"sociální Evropy\", protože nováčkům chybí tradice aktivního boje se sociální a pracovní diskriminací, sami zaměstnanci podceňují pravidla bezpečnosti práce atd. V řadě kandidátských zemí převládlo zaujetí volným trhem, což je vede k odmítání modernějších přístupů k politice zaměstnanosti, ať už se jedná o sociální dialog nebo o práci na částečný úvazek. Vrchol paradoxu navíc spočívá v tom, že většina vstupujících zemí má silné odbory, ale slabé zaměstnavatelské organizace.
Absence zelených. Podobný efekt očekávají eurokraté i na poli ochrany životního prostředí. Nováčci zde dílem nechtějí a dílem nemohou uspět, protože jim chybí tradice i prostředky. Důsledkem budou žádosti o dlouhá přechodná období u řady klíčových opatření, od recyklace elektronického odpadu až po novou chemickou politiku. Komise bude muset navrhovat více rámcových předpisů místo podrobných regulí, protože různorodost adresátů si vynutí větší pružnost při naplňování ekologické agendy. Obavy budí i slabost resortů životního prostředí ve vládách vstupujících zemí, která bude překážkou ekologizace ostatních resortních politik.
Zdravé potraviny. Bruselští úředníci neskrývají, že v prvních letech budou muset použít ochranných opatření, aby zabránili vstupu nebezpečných potravin z východu na trhy ostatních zemí. Očekávají, že ani výrobci, ani dozorové orgány nedokážou zajistit zdravotní nezávadnost masa, mléka apod., což povede ke stahování určitých výrobků z oběhu a přísné kontrole jejich exportu. Vstupující země nedocenily hloubku otřesu, jímž dnešní EU prošla v kauze šílených krav, a nejsou stejně citlivé k problému zdravých potravin. Nová přísná evropská legislativa však již leží na stole a noví členové nebudou mít moc příležitostí ji ovlivnit. Na tapetu se dostala (společně s Polskem a Maďarskem) výslovně i ČR, která v jiných bodech nebyla citována ani mezi premianty, ale ani mezi kverulanty.
jednotný trh. Ze všech svobod a práv jednotného evropského trhu budou nováčci největší hrozbou pro práva duševního a průmyslového vlastnictví. Brusel se důvodně obává, že kvetoucí obchod s pirátskými kopiemi a padělanými značkami věhlasných firem se přelije z východu na západ. Jedinou obranou by bylo uvalení ochranných opatření fakticky obnovujících ekonomickou hranici na linii dnešní \"sametové\" opony. Evropští úředníci si uvědomují politickou výbušnost takového kroku, a o to více jim východní neúcta k cizím ochranným známkám a autorským právům nahání strach.
přínos? Úřednicí Komise komentovali i (víceméně neutrální) dopad rozšíření na \"techničtější\" oblasti, jakými jsou doprava, energetika a jejich infrastruktura, ochrana hospodářské soutěže apod. Pouze v několika oblastech přiznali kandidátům na členství pozitivní vliv na budoucí EU. Dělají si naděje na větší dynamiku, kterou nováčci vnesou do debat o zvýšení konkurenční schopnosti EU (Lisabonská agenda) nebo do sektoru informačních technologií. Zvýší váhu EU v mnohostranných obchodních jednáních na půdě WTO. Někteří z respondentů nakonec připustili, že \"na první pohled nevidí žádné extra problémy způsobené rozšířením\". Nároky byly vysoké, kontroly přísné, nedostatky nováčků jsou známy a nepříjemná překvapení se proto konat nebudou. Nejméně problémů očekávají od Kypru, Malty, Slovinska, Estonska a Maďarska, naopak do role \"enfant terrible\" rozšířené EU je již dnes pasováno Polsko. To by se mohlo stát \"dalším Španělskem\", svéhlavým a agresivním při vyjedná vání, avšak se slabou administrativní základnou a hromadou strukturálních problémů. Jak tomu bude s \"velkým třeskem\" ve skutečnosti, začneme sledovat \"na živo\" již za krátkých dvě stě d ní.
AUTOR: VÁCLAV ŠMEJKAL
ZDROJ: EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích