Podpora využití obnovitelných zdrojů energie

Využívání obnovitelných zdrojů energie pozitivně ovlivňuje nejen životní prostředí, ale postupně i regionální rozvoj a růst zaměstnanosti. Pro hospodářskou sféru se dají očekávat i další výhody a možnosti inovací, vývoje nových produktů a služeb a získání nových trhů v celosvětovém měřítku. Avšak bez veřejné podpory environmentálně šetrného způsobu výroby energie by zatím další rozvoj nebyl konkurenceschopným oproti přetrvávajícímu využití fosilních paliv. V České republice se podpora využívání obnovitelných zdrojů energie uskutečňuje prostřednictvím zastřešujícího Národního programu hospodárného využívání energie a jejích obnovitelných zdrojů energie (dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií) a prováděcího Státního programu podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Vedle prostředků Státního fondu životního prostředí (SFŽP) je v menším rozsahu poskytovatelem podpory i Česká energetická agentura (podpora úspor a druhotných zdrojů energie) pro menší projekty v průběhu jednoho roku. V Evropské unii se podpora obnovitelných zdrojů energie řadí mezi prioritní opatření. Vzhledem k diskusím o pojmu obnovitelné zdroje energie jsou níže uvedeny definice stanovené pro účely Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES o podpoře elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektrickou energií: obnovitelnými zdroji energie se rozumějí obnovitelné nefosilní zdroje energie (vítr, sluneční energie, geotermální energie, energie vln a přílivu, energie vody, biomasa, plyn ze skládek, z čistíren odpadních vod a bioplyny); biomasa je biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví, a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu. MEZITITULEK: PRVNÍ KROK KE SNÍŽENÍ EMISÍ Změny klimatu (globální oteplování) je nutné řešit na mezinárodní úrovni pomocí dobře sladěných akcí a dlouhodobého plánování. Podle řady vědeckých studií jsou tyto změny ovlivňovány růstem emisí skleníkových plynů. Prvním krokem ke splnění dlouhodobého cíle (snížení emisí o 70 %) je ratifikace Protokolu z Kjótó k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Emise skleníkových plynů by měly být vzhledem k úrovni roku 1990 sníženy o 8 % do období 2008 - 2012. Naplňování protokolu je jednou z priorit 6. akčního programu EU a rovněž Státní politiky životního prostředí ČR. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v souladu s výše uvedeným protokolem a ve snaze podpořit domácí investory schválilo začátkem roku 2002 Pravidla MŽP pro společně realizované projekty (Joint Implementation - JI) v České republice\". Projekt JI lze označit jako projekt vedoucí k významnému snížení emisí skleníkových plynů v ČR, realizovaný domácím investorem - partnerem ve spolupráci se zahraničním investorem, kdy za skutečně realizované snížení emisí skleníkových plynů získává zahraniční investor dohodnuté množství emisních kreditů. V návaznosti na schválená pravidla MŽP v roce 2002 zpracovalo Metodický pokyn pro podávání a schvalování projektů JI v ČR, který se v současné době aktualizuje (viz novou stránku Klima www.env.cz). MEZITITULEK: PRIORITY PRO PROJEKTY JI Pro projekty JI v ČR byly stanoveny následující priority: vytápění budov ve veřejném sektoru a obytných budovách zejména rekonstrukce zdrojů znečišťování ovzduší a rozvodů tepla z CZT, zateplování budov a regulace; využívání odpadního průmyslového tepla u stávajících zařízení; využívání obnovitelných zdrojů energie; budování sběrných systémů skládkového plynu u starých skládek a jeho energetické využití; ekologizace veřejné dopravy. Podávat lze rovněž projekty, které obsahují i další zařízení a opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů. Jako projekty JI lze navrhovat pouze projekty nebo skupiny projektů investičního charakteru které: jsou v souladu s obecně závaznými právními předpisy ČR, nevedou k přenosu znečištění mezi jednotlivými složkami životního prostředí (ovzduší - voda - půda), jsou připravované k realizaci - jako JI nebude uznán již zrealizovaný či probíhající projekt, resp. podání návrhu projektu na MŽP musí být před zahájením realizace stavby, za což se považuje den, kdy je objednavatelem předáno dodavateli staveniště se zpracováním zápisu (protokolu) o předání staveniště. Termínem ukončení stavby je den, kdy je na stavbu vydáno rozhodnutí o kolaudaci podle příslušných ustanovení stavebního zákona v aktuálním znění. MEZITITULEK: POSTUP PŘI PŘEDKLÁDÁNÍ A POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ Realizátor projektu zpracuje základní informace o návrhu projektu a technickém řešení ve formě jednotného formuláře zprávy pro JI projekty uvedeného v Metodickém pokynu MŽP a žádost předloží oddělení změny klimatu MŽP, Vršovická 65, 100 10 Praha 10. Ministerstvo životního prostředí tento záměr posoudí (z hlediska náležitosti do prioritní oblasti pro projekty JI a základních podmínek pro zařazení projektů JI - viz výše) a v případě souladu s těmito požadavky zaeviduje projekty jako JI. O tomto kroku je předkladatel vyrozuměn písemně do 30 dnů od podání žádosti MŽP. Po evidenci návrhu projektu bude následovat posouzení návrhu z hlediska ekologického, technického a ekonomického. K posouzení návrhů se využívají kapacity České energetické agentury (ČEA) a Státního fondu životního prostředí, kde jsou zkušenosti s posuzováním projektů týkajících se úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. O zařazení navrhovaného projektu mezi projekty JI rozhoduje ministr životního prostředí na základě komplexního posouzení ve formě souhrnného stanoviska projednaného v pracovní skupině MŽP. K posuzování návrhů JI projektů slouží na SFŽP samostatný neinvestiční program 2.8., tj. Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů, definovaný Přílohou I Směrnice Ministerstva životního prostředí ČR o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od letošního 1. ledna. Cílem programu je umožnit domácím investorům přímý nebo zprostředkovaný převod dohodnutého množství skutečně realizovaného snížení emisí skleníkových plynů s využitím mechanizmů Kjótského protokolu při realizaci společných projektů (projektů JI) a stanovit podmínky jeho realizace. MEZITITULEK: Základní Podmínky pro výběr Projektů Kritéria pro výběr akcí k převodu emisních kreditů stanovená v programu: celkové a roční snížení emisí skleníkových plynů, požadované množství emisních kreditů určených k prodeji, nabízená, případně navrhovaná cena za jednotku redukce emisí, přičemž cena bude posuzována v kontextu vývoje ceny těchto redukcí v mezinárodním kontextu, podmínka \"dodatečnosti\", tj. takového snížení emisí skleníkových plynů z dané technologie, ke kterému by bez realizace projektu nemohlo dojít. Z dalšího řízení budou předem vyloučeny návrhy projektů, které budou zaměřeny na splnění podmínek daných příslušnými obecně závaznými právními předpisy České republiky z oblasti životního prostředí; (pozn.: dodatečnost není ještě jednotně chápána) soulad s prioritami Státní politiky životního prostředí a s prioritami Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie; posouzení z hlediska využití \"nejlepší dostupné techniky\" v souladu s přijímanou legislativou Evropských společenství, hodnocená ve vztahu k indikátorům BAT (vážený součet poměrů indikátorů charakterizující předmětnou technologii); environmentální aspekty projektu - například hospodárné využívání přírodních zdrojů, recyklace odpadů, apod., doložené exaktně vyjádřenými ekologickými přínosy v jednotlivých složkách životního prostředí; ekonomické aspekty projektu - například nákladově efektivní řešení, soulad s makroekonomickou politikou na národní i regionální úrovni (růst zaměstnanosti, regionální rozvoj apod.); měrná finanční náročnost vypočítaná z nákladů na realizaci opatření vztažená na jednotku odstraněné emise skleníkových plynů a jednotku případného jiného odstraněného znečištění; energeticky úsporné řešení a optimální úspora paliv a energie. Opatření, s dostatečnými ekologickými přínosy, které splňuje podmínku dodatečnosti a je navrhováno ke společné implementaci, může být podpořeno v rámci příslušných investičních programů SFŽP. Předpokladem podpory je, že žadatel prokázal nedostatek disponibilních finančních zdrojů, ale je ekonomicky způsobilý opatření provést. MEZITITULEK: PROGRAMY SFŽP V rámci podpory SFŽP se environmentálně šetrným způsobem vytápění nebo výroby elektrické energie rozumí vytápění nebo výroba elektrické energie pomocí moderních technologií využívajících obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelným energetickým zdrojem je využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál se obnovuje přírodními procesy (především sluneční záření, biomasa, voda, vítr, horninové prostředí a ovzduší). Tomuto potenciálu odpovídají technologie, které jsou předmětem podpory: termosolární systémy pro přípravu teplé vody a přitápění, moderní technologie pro energetické využití biomasy všech výkonů, malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, tepelná čerpadla a fotovoltaické systémy. V roce 2002 bylo na SFŽP zaregistrováno celkem 2560 žádostí. Nejvíce žádostí k 31. 12. 2002 bylo evidováno právě v oblasti složky životního prostředí obnovitelné zdroje energie - investiční projekty na využívání obnovitelných zdrojů energie. Celkem to bylo 1788 žádostí s celkovými investičními náklady téměř 2 681 mil. Kč a schválenou podporou 1 133, 2 mil. Kč, z toho jsou celkem dotace 803,8 mil. Kč a půjčky 329,4 mil. Kč (postupně uvolňovaných podle smluv a skutečných nákladů). Postupný nárůst akcí v oblasti obnovitelných zdrojů energie je vidět ze srovnání roku 2001, kdy bylo schváleno 1112 akcí s podporou asi 805 mil. Kč a roku 2002, kdy bylo schváleno 1796 akcí s celkovou podporou zhruba 1 382 mil. Kč. Při realizaci projektů ze schválených akcí roku 2002 dojde k celkovému snížení emisí škodlivých látek do ovzduší ve výši: - 3700 t/rok plynných látek, 536 t/rok tuhých látek a dále ke snížení emisí CO2 ve výši 92 758,4 t/rok. Největší částkou byly podpořeny akce týkající se zejména výstavby nebo rekonstrukce systémů využívajících biomasu (místo uhlí), solárních systémů (využívání sluneční energie) a tepelných čerpadel (využívání energie ze země). Systémy byly instalovány zejména v obcích, ve školství, zdravotnictví, v objektech sociální péče (domovy důchodců) a v účelových zařízeních neziskového sektoru. Podporovaly se také environmentálně šetrné způsoby vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních (veřejné bazény, koupaliště, zařízení sportovišť) a též opravy solárních systémů v zemědělství. Dále byly podpořeny projekty na výstavbu malých vodních elektráren, větrných elektráren a kogeneračních jednotek (palivem je biomasa, resp. bioplyn vznikající fermentací zemědělských odpadů). Informace o schválených akcích jsou uvedeny na adrese www.sfzp.cz. Pro rok 2003 byly stanoveny následující programy uvedené v Příloze II Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR na opatření Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro žadatele typu: A - neziskové organizace a obce , P - podnikatelské subjekty, bytová družstva, E - fyzické osoby (domácnosti). Od roku 2003, z důvodu usnadnění komunikace mezi žadateli a SFŽP, platí novela v přijímání žádostí pro programy 1.A. a 4.A. Žádosti s úplnými údaji doložené požadovanými doklady se předkládají v rámci těchto programů na místně příslušná krajská pracoviště SFŽP (viz rámeček). U ostatních programů se veškerá administrace vyřizuje na centrálním pracovišti v Praze. Registrované žádosti SFŽP vyhodnotí na základě ekologických a ekonomických ukazatelů, podle regionálních vyjádření a technické úrovně řešení. Žádosti splňující podmínky pro poskytnutí podpory jsou v závislosti na objemu disponibilních prostředků SFŽP předloženy Radě SFŽP k projednání s návrhy na kladné nebo záporné Rozhodnutí ministra životního prostředí o podpoře. Přes výše uvedené podpory je současný podíl obnovitelných zdrojů pouze zhruba 2,5 % z energetické bilance. Do roku 2010 Státní politika životního prostředí ČR předpokládá 6 % (EU 12 %). Stabilnější podmínky umožňující systémový rozvoj využívání těchto zdrojů doufejme přinese připravovaný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který bude zároveň transormovat již výše uvedenou evropskou Směrnici o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů. To zároveň umožní i čerpání ze strukturálních fondů EU. V ČR je podle různých odhadů dostatečný potenciál obnovitelných zdrojů energie, zejména ve využívání biomasy a sluneční energie. Vedle administrativních a ekonomických nástrojů významnou roli má samospráva, která může systémově rozvíjet jejich využití v územních plánech a územních energetických koncepcích i v plánech odpadového hospodářství. AUTOR: VLASTIMILA MIKULOVÁ, Lesnická fakulta České zemědělské univerzity, Praha - Suchdol Foto Jana Plamínková KRAJSKÁ PRACOVIŠTĚ STÁTNÍHO FONDU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ kraj adresa e-mail, telefon Praha a Středočeský Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 267 994 350 Plzeňský Kopeckého sady 11, 306 32 Plzeň 378 033 910 Karlovarský Bud. B Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary 353 502 498 Ústecký W. Churchilla 4, 401 00 Ústí n. Labem 475 205 598 Liberecký Náměstí Dr. E. Beneše, 460 01 Liberec 1 485 244 334 Královehradecký Sušilova 1528, 500 02 Hradec Králové 495 859 270 Pardubický Štrossova 44, 530 03 Pardubice 466 859 156 Jihočeský Mánesova 3, 371 03 České Budějovice 386 351 995 Moravskoslezský Prokešovo nám. 8, 702 00 Ostrava 596 282 056 Olomoucký Wellnerova 7, 779 00 Olomouc 585 244 616 Jihomoravský Šumavská 31, 612 54 Brno 545 566 813 Vysočina Fritzova 4, 586 01 Jihlava 567 308 723 Zlínský Třída T. Bati 3792, 760 01 Zlín 577 690 486 577 222 762 tel. i fax P.O.Box 222 ZDROJ: MODERNÍ OBEC