Čtvrtek, 28. března 2024

Nemohu si dovolit pouštět se do populistických úvah

Nemohu si dovolit pouštět se do populistických úvah
Ministr průmyslu, sociální demokrat Milan Urban tvrdí, že není odpůrcem ekologie. Svého kolegu z vlády, lidoveckého ministra životního prostředí Libora Ambrozka však považuje za populistu. \"Svět je o spotřebě, tedy i o spotřebě elektrické energie. Můžeme říkat, vraťme se všichni do pralesa, ale nikdo se tam nevrátí,\" dodává. hn: Ministerstvo životního prostředí připravilo vlastní verzi energetické koncepce státu. V čem je ta vaše lepší? Naše varianta je realistická. Ministerstvo životního prostředí počítá s podstatně vyšším podílem obnovitelných zdrojů. Ne, že bychom si to nepřáli, ale přírodní podmínky České republiky takový podíl neumožňují. Naše varianta je stabilnější z hlediska cen - využíváme maximum domácích zdrojů. Varianta Ministerstva životního prostředí daleko více závisí na dovozech, nejspíš plynu. Nakonec naše varianta má i sociální aspekty, tedy zachování míst v hnědouhelných dolech. hn: A v čem je vaše koncepce horší? V tom, že pro veřejnost nezní tak populárně, počítá s jadernou energií. To může vyvolávat v mnoha lidech nelibé pocity. hn: Nakolik nás přijde nová jaderná elektrárna? Samozřejmě je to investice v rozsahu 100 miliard, kterou buď zaplatí veřejné finance, nebo privátní subjekty. Domnívám se, že to bude na bedrech státu. Mluvíme o období po roce 2010, takže se nyní nedají popsat všechny detaily. hn: Tvrdíte, že pro obnovitelné zdroje nejsou v Česku dobré podmínky. Ale co využití biomasy, vždyť spousta polí leží ladem? Nemáme tolik volných hektarů, nemůžeme sklízet čtyřikrát do roka, jak je to v příznivějších klimatických podmínkách. Elektřina z obnovitelných zdrojů je také dražší, například z větrných elektráren asi třikrát než energie vyrobená z uhlí. hn: Nebudou se ale ceny vyrovnávat, když Evropská unie zavádí ekologickou daň na uhlí, benzín a další produkty, které poškozují životní prostředí? Nic schváleného zatím není. hn: Je to ale otázka pár dní, ne? Ale zatím není. I když já bych byl příznivcem toho, aby to bylo jako ve Švédsku nebo ve Finsku. Kdo to myslí ekologicky, tak si tu dražší energii prostě zaplatí. Pokud byste zvýšil cenu elektrické energie třikrát, to by musela být hodně velká daň, aby se ceny srovnaly. Ale já bych nechtěl v žádném případě zatížit ani občany ani podnikatelskou sféru takovýmito náklady. Čili možná, že ekologická daň nějakou dlouhodobou cestou je. Ale společnost musí najít priority a musí být také na ně připravena. Můžeme chtít, aby od teď všechno bylo ekologické. Ale když na to nebudeme mít, taková společnost se tady rozvíjet nebude. Musíme najít nějaký přijatelný poměr mezi trvalým hospodářským růstem - čímž roste i trvale životní úroveň - a přijatelným podílem ekologie. Přetlačovat jedno nebo druhé je samozřejmě špatně. Jenom růst bez ohledu na přírodu a ekologii je samozřejmě špatně, ale říkat, vraťme se všichni do pralesa, to sice můžeme, ale nikdo se tam nevrátí. Prostě takový svět není, svět je o spotřebě i o spotřebě elektrické energie. Budu vždycky rád diskutovat s panem ministrem životního prostředí o obnovitelných zdrojích, ale pro ministra průmyslu není dobré, aby se pouštěl do nějakých populistických úvah. Vyvolávat iluzi, že existuje možnost, aby byl podíl obnovitelných zdrojů třiadvacet až pětadvacet procent, není příliš zodpovědné. hn: Takže raději pojedete do Horního Jiřetína vysvětlovat lidem, že se jejich domy musejí bourat kvůli těžbě hnědého uhlí? Nemám pocit, že bych musel jet do Jiřetína. Zrušení limitu znamená, že rozhodnutí o další těžbě dáváme do rukou právě obyvatelům Jiřetína, do rukou občanů a do rukou uhelných společností. Pokud se spolu dohodnou v rámci standardního správního řízení, mají možnost se odstěhovat. Říkáme občanům - dokud vy s tím nebudete souhlasit, tak nikdo ani pod Jiřetínem, ani pod jinou obcí těžit nemůže. hn: Z energetické koncepce ale vyplývá, že se uhlí stejně pod Jiřetínem těžit bude. Píše se v ní například, kam by se lidé mohli přestěhovat. Neodporuje to tomu, co tvrdíte? V žádném případě. Do roku 2030 je možné zajistit objemy těžby v souladu s energetickou koncepcí, aniž by se muselo bourat. Kdyby se obce s uhelnými společnostmi dohodly, zásoby uhlí vydrží do roku 2050 nebo 2060. hn: Existuje tlak uhelných společností na zrušení limitů? Ne, je to racionální úvaha, vyplývající z toho, že v zemi jsou zásoby kvalitního hnědého uhlí. Limity se stejně automaticky zruší v roce 2005. To je dáno usnesením vlády. hn: Není důvodem pro zrušení limitů to, že vláda prodává doly a takto by mohla víc vydělat? Ne. Energetická koncepce byla na stole dřív, než vláda rozhodla o privatizaci. Ale je možné, že Ambrozkovy návrhy na zachování limitů cenu ovlivní, a to negativně. Kdybych byl v pozici soukromých investorů, budu takové návrhy velmi citlivě vnímat. hn: A nemá na uvolnění těžebních limitů zájem ČEZ, který chce stavět nové uhelné elektrárny, a tudíž potřebuje uhlí? V této souvislosti jsem nezaznamenal žádný názor ČEZ. Faktem je, že v roce 2012 zhruba budou dosluhovat některé tepelné elektrárny a budeme stát před rozhodnutím, jestli provést nějakou rekonstrukci, nebo postavit nové. Předpokládáme, že by se postavily pravděpodobně dvě nové elektrárny. hn: Do předkola privatizace hnědého uhlí vstoupily i neprůhledné společnosti. Za jednou z nich se například skrývá kontroverzní podnikatel Pavel Tykač. Neztratí kvůli tomu soutěž na důvěryhodnosti? V této chvíli bych si netroufl kteroukoliv ze společností, která je přihlášena, hodnotit jako pochybnou. Ve středu bude zasedat meziresortní komise jmenovaná vládou a velmi pečlivě, srozumitelně a jasně vyhodnotí, kdo splnil předkvalifikační kritéria a kdo nikoliv. Teprve poté bude následovat výběrové řízení. Takže uvidíme. hn: ČEZ se přihlásil do privatizace přes nesouhlas vlády, vyvodíte z toho důsledky? V ČEZ je zřejmě rozpor mezi představenstvem a dozorčí radou. Ten samozřejmě budeme muset řešit nějakým odpovídajícím způsobem. V každém případě rozhodnutí představenstva společnosti, přihlásit se do předkvalifikace, neznamená konečné rozhodnutí. hn: Znamená to řešení výměnu manažerů? Řekl jsem, že to budeme řešit odpovídajícím způsobem a jedno z možných řešení je vyvodit důsledky vůči manažerům. hn: Existuje favorit privatizace? Dost často je mi z různých stran podsouván různý favorit. Můj je ten, který zajistí co nejlepší budoucnost hnědouhelných společností a také samozřejmě nabídne nejlepší privatizační cenu. hn: Může se stát, že soutěž nakonec ani nebude vypsána? Každý tendr má v záhlaví, že ten, kdo ho vyhlašuje, má právo nerozhodnout o konečném vítězi. Posudek meziresortní komise půjde do vlády. Vláda nakonec bude potvrzovat či nepotvrzovat i toho, kdo v tom tendru uspěje. Mělo by to být do konce letošního roku. hn: Bude se privatizovat také podíl státu v černouhelných dolech? Poslali jsme do připomínkového řízení materiál, v němž navrhujeme, aby se o tom zahájila jednání s majoritním vlastníkem - OKD. Ten by měl mít při jednání s vládou České republiky exkluzivitu, která potrvá po dobu tří měsíců od data, kdy kabinet tento materiál schválí. Vláda určí, kdo má jednat o ceně. Ta bude hlavním tématem debaty. hn: Proč nechcete, aby se v dohledné době privatizoval ČEZ? Souvisí to s dlouhodobými strategickými cíli České republiky. Teď jsme dokončili integraci ČEZ, tedy jeho spojení s distributory elektřiny. Tím se vytvořil předpoklad pro efektivnější výrobu a dodávku elektrické energie. Máme strategické plány propojit se se slovenskou energetikou. Není žádným tajemstvím, že ČEZ velmi intenzívně jedná a chce se zúčastnit privatizace v Bulharsku. Chceme z ČEZ vybudovat podnik strategického významu nejenom pro Českou republiku, ale v této středoevropské oblasti. Podnik na bázi modelu francouzské EdF - tam je stát také majoritním vlastníkem. Co bude po roce 2006, to uvidíme. hn: Mluvíte o strategii. Má vůbec ministerstvo průmyslu hospodářskou strategii, nebo žije z pozůstatků Grégrova \"velkého třesku\"? Nevím nic o pozůstatcích velkého třesku. Hospodářská strategie je na úrovni ministerstva hotová. Má zásadní dělítko mezi minulostí a budoucností. To znamená, že se snažíme potlačit ty programy, které se týkají restrukturalizací a nalévání peněz podnikům, kterým se nedaří. Snažíme se podporovat modernizaci, inovaci, vědu, výzkum. Tedy výrobky s vyšší přidanou hodnotou, které by byly konkurenceschopné, v nichž by byl také dostatek českého rozumu a české chytrosti. hn: Proč vláda dál schvaluje pomoc problémovým podnikům, a to podle plánů, které navrhoval váš předchůdce Miroslav Grégr? Nedáváme peníze nebo nepomáháme těm, kteří nemají žádnou perspektivu. Ale některé firmy táhnou za sebou staré závazky. A pokud takové podniky mají po očištění těchto závazků jasnou perspektivu, pomáháme jim. ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů