MŽP předkládá vlastní scénář Státní energetické koncepce: Aktivní politiku ochrany klimatu

MŽP přichází do diskuse o budoucí podobě energetiky České republiky s vlastním scénářem [1] [2], který omezuje roli státu v prostředí liberalizovaného trhu, ve kterém existuje konkurence ve výrobě a obchodování s elektřinou. V důsledku konkurence jsou odstraněny přirozené monopoly. Stát neplánuje ani nestaví energetické zdroje, ale definuje priority a reguluje trh směrem k dosažení stanovených cílů. Vedle toho vytváří co nejstabilnější podnikatelské prostředí. Cílem státní energetické koncepce je z pohledu MŽP ochrana klimatu, snižování emisí dalších znečišťujících látek, šetrné využívání přírodních zdrojů, spolehlivost dodávek energie, bezpečnost provozu energetických zařízení a sociální přínosy. Zaměření na ochranu klimatu je dáno skutečností, že měrné emise znečišťujících látek jsou v ČR - v přepočtu na obyvatele - stále o cca 30% vyšší než v EU. Nejvýznamnější jsou emise oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který přispívá největší měrou ke globálnímu oteplování. Důvodem vysokých emisí je nevhodná struktura primárních zdrojů energie, ve které tvoří pevná paliva více než 50%. Protože MŽP postrádá ve scénářích MPO konkrétní, kvantifikované cíle, rozhodlo se formulovat cíle vlastní a vymodelovat vlastní scénář státní energetické koncepce. Cíle státní energetické koncepce ve scénáři „Aktivní politika ochrany klimatu“ MŽP jsou následující: 1) snížit měrné emise CO2 na obyvatele a rok k roku 2020 na dnešní úroveň EU, tj. o 30 %, a o 40% do roku 2030 ve srovnání s r. 2000, 2) zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů na 6 % k roku 2010 a na cca 19 % k roku 2030 3) snížit energetickou náročnost ekonomiky na úroveň 60 % – 70 % současné úrovně v roce 2030; 4) zajistit bezpečný provoz všech energetických zařízení; 5) zvyšovat energetickou efektivnost v dopravě a zvyšovat podíl biopaliv v souladu se směrnicí o biopalivech 2003/30/ES na 5,75 % v roce 2010 a dosáhnout minimálně 20% podílu všech alternativních paliv v dopravě v roce 2020 (zemní plyn min. 10 %, biopaliva min. 8%, vodík min. 2 %). Shodný model energetického hospodářství EFOM/ENV, který použilo MPO, ověřil, že stanovené cíle jsou realistické. Do varianty MŽP byla přitom zadána shodná základní vstupní data, tj. shodný scénář vývoje HDP, shodný demografický vývoj, shodná odvětvová struktura hospodářství apod. MŽP opravilo tři metodické nedostatky, které se ve scénářích MPO vyskytují. Za prvé doplnilo vliv ekologické daňové reformy na vstupní ceny jednotlivých typů primárních zdrojů energie (černé uhlí, hnědé uhlí, plyn, jádro). Za druhé opravilo předpokládané výkupní tarify zelené elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Za třetí vzalo v úvahu podporu využití alternativních paliv v dopravě v souladu se směrnicí o biopalivech a Bílou knihou EU (zemní plyn, biopaliva, vodík). Takto korigovaný referenční scénář MPO pak doplnilo o vyšší požadavky na snížení emisí skleníkových plynů, a to o dodatečných 10% ve srovnání se scénářem MPO. „Současná energetická efektivita či využití obnovitelných zdrojů v České republice svědčí o zaostávání, které vede nejen ke zbytečnému poškozování zdraví občanů, ale i ke snižování konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Právě proto nesmíme na změnu tohoto přístupu rezignovat“, komentuje návrh energetické koncepce ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Aktivní politika ochrany klimatu: výsledky (viz [1], str. 37 – 46): Struktura primárních zdrojů energie se bude postupně měnit. V souvislosti s provozem JE Temelín klesne poptávka po hnědém uhlí, pokles bude pokračovat (z 36,6% v 2000 na 19,2% v 2030) v souvislosti s omezením emisí CO2. Odbourání dovozních limitů pro černé uhlí sice uvolní možnost dovozu, avšak limity na emise CO2 způsobí, že dovozové uhlí se neuplatní (z 15,8% na 7,8%). Spotřeba zemního plynu trvale poroste (z 18,9% na 24,9%). Význam ropy a kapalných paliv bude klesat (ze 14,3% na 7,9%) protože v dopravě bude docházet k postupné náhradě alternativními palivy (biopaliva, zemní plyn, vodík). Elektrizační soustava bude silně exportní jen v nejbližší dekádě, v období náhrady dožitých elektráren po roce 2010 je možný i krátkodobý dovoz elektrické energie. Velmi dynamický vývoj budou mít obnovitelné zdroje energie, dojde k více než sedminásobnému zvýšení jejich podílu na primárních energetických zdrojích (z 2,6% na 18,5%). Důvodem bude především zvýšení výkupních cen, ekologická daňová reforma a zpřísnění limitů na emise CO2. Dovozní energetická závislost se téměř zdvojnásobí na cca 60 % (v Zeleném scénáři MPO 59%). V dovozech energie bude dominovat zemní plyn (40%), jaderné palivo (29%), ropa (19%) a černé uhlí (8%). Naproti tomu všechny OZE budou tuzemského původu a budou tak snižovat dovozní závislost a diverzifikovat energetické zdroje. Energetické úspory a vyšší efektivita při přeměně primárních zdrojů energie povede ke spotřebě zhruba o 13% nižší než v Zeleném scénáři MPO. Obnova elektráren začne po roce 2010. Do roku 2020 bude obměna realizována především výstavbou moderních hnědouhelných bloků CCT se superkritickými parametry páry a účinností přes 40% (instalovaný výkon 7 854 MW v r. 2000 bude nahrazen moderními čistými uhelnými technologiemi v rozsahu cca 4 500 MW). K roku 2030 bude téměř 20 % elektrické energie vyráběno z OZE. Územně ekologické limity těžby uhlí budou zachovány. Bude snižována závislost na jaderné energii až po její úplné vyřazení z energetického systému ČR. Dvacet procent podílu kapalných paliv v dopravě bude do r. 2020 nahrazeno biopalivy a alternativními palivy (zemní plyn, LPG, vodík). Do roku 2030 dojde ke snížení emisí skleníkových plynů o 40% ve srovnání s rokem 2000. Poznámky: [1] Scénář je k dispozici na www.env.cz, rubrika Aktuality. [2] MŽP bude přijímat připomínky k Aktualizaci státní energetické koncepce ve verzi MPO i k variantám MŽP až do 21. listopadu 2003, aby je ještě mohlo využít při formulování stanoviska podle § 14 zák. č. 244/1992 Sb. v platném znění. Zdroj: MŽP