Topoly a vrby se promění v biomasu
Bystřice nad Pernštejnem rozbíhá pěstování paliva pro svoji kotelnu Na
zemědělské hospodaření se začala připravovat Bystřice nad Pernštejnem. V těchto
dnech dokončuje orbu pozemků, na kterých bude pěstovat energetické dřeviny. Ty
město nutně potřebuje jako palivo pro svoji kotelnu na biomasu. Pěstovat dřeviny
začne na jaře Bystřice na patnácti hektarech svých pozemků. Dalších sedm hektarů
poskytne Lesní společenství obcí. Město se zaměří na pěstování topolů a na
mokřadech vrb. Lesní společenství bude zkoušet jiné dřeviny ve vazbě na les.
\"Půjde o listnaté stromy, hlavně břízy nebo olše,\" podotkl ředitel lesního
společenství obcí Petr Juračka. Chybějí pozemky Aby ale město bylo v dodávkách
paliva pro kotelnu soběstačné, potřebuje osázet asi pět set hektarů. Město proto
hodlá některé další pozemky koupit a oslovit zemědělce, kteří by mohli
energetické dřeviny pro kotelnu pěstovat. V souvislosti s tím ale upozorňuje
starosta Josef Novotný (SNK) na problém vynětí půdy ze zemědělského fondu. \"Je
to diskriminační opatření. Žádný zemědělec to neudělá, protože by se tak zbavil
možnosti dotací na půdu, kterou udržuje ladem a jenom kosí. Často totiž
zemědělci z těchto příspěvků žijí. V současné době jsou to dva tisíce, ale
evropská dotace už je osm tisíc korun na hektar ročně. Tímto problémem se musíme
zabývat a chceme dosáhnout zrušení nutnosti vynětí ze zemědělského fondu.
Pěstováním energetických dřevin totiž zemědělská půda neztrácí. Po asi dvaceti
letech, kdy se na daném pozemku přestane biomasa pěstovat, je půda znovu ihned
připravena na osetí plodinami,\" uvedl Novotný. První sklizeň má dát deset tun
paliva Dodal, že v příštím a následujícím roce hodlá Bystřice nad Pernštejnem
rozběhnout pěstování energetických dřevin na stovkách hektarů. Žádá proto o
vydání třiceti hektarů státní půdy, na kterou má město nárok. Pro příští rok
počítá Bystřice s uvolněním půl miliónu korun na pěstební činnost. Navíc očekává
dotace z ministerstva zemědělství. \"Stejnou částku jsme uvolňovali na výzkum
nejvhodnějších dřevin,\" konstatoval Josef Novotný. Podle jeho informací z
prvních hektarů vypěstované biomasy počítá Bystřice se sklizní deseti tun ročně.
Ochránci přírody nejsou proti Z pohledu ochránců přírody by nemělo mít pěstování
energetických dřevin žádný velký vliv na přírodu. Nebude ale mít ani žádný
přínos pro udržení populace některého druhu zvěře. Kladný vliv by mohly mít lány
listnatých stromů pouze pro lovnou drobnou zvěř, zajíce, bažanty a koroptve.
\"Není to klasické zalesňování, ale spíše zemědělské pěstování. Po čtyřech
letech se stromy odstraní, takže populace zvěře se v místě neudrží,\" uvedl
Jaromír Čejka ze žďárské správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Možné
problémy Čejka vidí v rozsahu pozemků, na kterých chce Bystřice energetické
dřeviny pěstovat. Stovky hektarů osázených topoly nebo vrbami totiž mohou
zásadně změnit tvář krajiny. Zdroj: Právo
Bystřice nad Pernštejnem rozbíhá pěstování paliva pro svoji kotelnu
Na zemědělské hospodaření se začala připravovat Bystřice nad Pernštejnem. V těchto dnech dokončuje orbu pozemků, na kterých bude pěstovat energetické dřeviny.
Ty město nutně potřebuje jako palivo pro svoji kotelnu na biomasu. Pěstovat dřeviny začne na jaře Bystřice na patnácti hektarech svých pozemků. Dalších sedm hektarů poskytne Lesní společenství obcí. Město se zaměří na pěstování topolů a na mokřadech vrb. Lesní společenství bude zkoušet jiné dřeviny ve vazbě na les. \"Půjde o listnaté stromy, hlavně břízy nebo olše,\" podotkl ředitel lesního společenství obcí Petr Juračka.
Chybějí pozemky
Aby ale město bylo v dodávkách paliva pro kotelnu soběstačné, potřebuje osázet asi pět set hektarů. Město proto hodlá některé další pozemky koupit a oslovit zemědělce, kteří by mohli energetické dřeviny pro kotelnu pěstovat. V souvislosti s tím ale upozorňuje starosta Josef Novotný (SNK) na problém vynětí půdy ze zemědělského fondu. \"Je to diskriminační opatření. Žádný zemědělec to neudělá, protože by se tak zbavil možnosti dotací na půdu, kterou udržuje ladem a jenom kosí. Často totiž zemědělci z těchto příspěvků žijí. V současné době jsou to dva tisíce, ale evropská dotace už je osm tisíc korun na hektar ročně. Tímto problémem se musíme zabývat a chceme dosáhnout zrušení nutnosti vynětí ze zemědělského fondu. Pěstováním energetických dřevin totiž zemědělská půda neztrácí. Po asi dvaceti letech, kdy se na daném pozemku přestane biomasa pěstovat, je půda znovu ihned připravena na osetí plodinami,\" uvedl Novotný.
První sklizeň má dát deset tun paliva
Dodal, že v příštím a následujícím roce hodlá Bystřice nad Pernštejnem rozběhnout pěstování energetických dřevin na stovkách hektarů. Žádá proto o vydání třiceti hektarů státní půdy, na kterou má město nárok. Pro příští rok počítá Bystřice s uvolněním půl miliónu korun na pěstební činnost. Navíc očekává dotace z ministerstva zemědělství. \"Stejnou částku jsme uvolňovali na výzkum nejvhodnějších dřevin,\" konstatoval Josef Novotný. Podle jeho informací z prvních hektarů vypěstované biomasy počítá Bystřice se sklizní deseti tun ročně.
Ochránci přírody nejsou proti
Z pohledu ochránců přírody by nemělo mít pěstování energetických dřevin žádný velký vliv na přírodu. Nebude ale mít ani žádný přínos pro udržení populace některého druhu zvěře. Kladný vliv by mohly mít lány listnatých stromů pouze pro lovnou drobnou zvěř, zajíce, bažanty a koroptve. \"Není to klasické zalesňování, ale spíše zemědělské pěstování. Po čtyřech letech se stromy odstraní, takže populace zvěře se v místě neudrží,\" uvedl Jaromír Čejka ze žďárské správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Možné problémy Čejka vidí v rozsahu pozemků, na kterých chce Bystřice energetické dřeviny pěstovat. Stovky hektarů osázených topoly nebo vrbami totiž mohou zásadně změnit tvář krajiny.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích