Energetika bude (i) zelená
Příspěvek výkonného ředitele Greenpeace ČR Jiřího Tuttera \"Zpátky do Evropy.
Východní...\" (HN 11. listopadu) mne přesvědčil o tom, že výzvy ke korektní
diskusi o jakémkoli problému je zapotřebí neustále opakovat, neboť nejen
politici, ale často i lidé, kteří se v určitém oboru (například ochraně
životního prostředí) považují za odborníky, velmi snadno sklouznou při obhajobě
svých názorů a tvrzení k manipulaci s fakty. Jiří Tutter kritizuje ministra
průmyslu a obchodu Milana Urbana za to, že se mu v rozhovoru na téma energetické
koncepce státu (HN 22.října) podařilo \"nakupit tak neuvěřitelné množství
nepravdivých a demagogických tvrzení, až je to zarážející\". Sám však při
vyvracení těchto tvrzení překrucuje fakta nebo si pomáhá nepravdivými údaji.
Uvedu jen dva příklady. Referenční \"zelený scénář\" státní energetické
koncepce, jehož realizaci chce ministerstvo průmyslu a obchodu doporučit vládě,
předpokládá, že do roku 2030 dojde při výrobě elektrické energie k velmi
výraznému poklesu těch zdrojů, které produkují skleníkové plyny (hnědé a černé
uhlí). Vzrůst by naopak měl podíl obnovitelných zdrojů a jaderné energie, které
s výjimkou spalování biomasy neprodukují žádné skleníkové plyny. Zájemci o
konkrétní údaje se mohou podívat na internetové stránky ministerstva průmyslu a
obchodu. Nevím proto, jak dospěl Jiří Tutter k poznatku, že vláda chce zvyšovat
emise skleníkových plynů do atmosféry. Jaderná energetika není u nás ani v
zemích EU skrytě a masívně dotována, jak Jiří Tutter tvrdí. Je jediným odvětvím
výroby elektrické energie a tepla, kde je ze zákona nařízeno provozovatelům
odvádět finanční prostředky na tvorbu fondů, z nichž bude financováno ukládání
nebo likvidace vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů.
Stejné platí pro ukončení provozu energetických zařízení a uvedení místa, kde
stály, do původního stavu. Nejde tedy o financování z veřejných prostředků a
vzhledem k liberalizaci trhu s elektrickou energií není rovněž možné, aby její
výrobci zahrnuli tyto náklady do ceny elektrické energie a přenesli je na
spotřebitele. Nejsem tak naivní, abych očekával od výkonného ředitele Greenpeace
ČR slova ocenění pro naši energetiku, která bez závad zvládla letošní horké léto
a ochránila tak obyvatele našeho státu od masívních výpadků dodávek elektrické
energie a s tím spojených strastí a problémů. Chci však vyzvat českou pobočku
Greenpeace a další ekologické organizace a hnutí, aby místo odmítání
předložených scénářů energetické koncepce navrhly vlastní variantu ve formě
uceleného návrhu s konkrétními ekonomickými a technickými údaji. Tak, aby bylo
možné odborně diskutovat o její technické realizovatelnosti a investiční
náročnosti a rovněž o nástrojích, které by umožnily její uskutečnění v rámci
pravidel EU pro liberalizovaný energetický trh. Taková diskuse by přinesla
potřebné informace široké veřejnosti a umožnila občanům zaujmout aktivní postoj
na základě svého vlastního úsudku. Byla by rovněž pozitivním příkladem toho, jak
přistupovat k veřejné diskusi o problémech, které vyvolávají rozporná a často až
protichůdná stanoviska různých skupin odborníků. Vzhledem k nekorektní diskusi a
neochotě odborníků vysvětlit svá stanoviska přijatelným způsobem laikům bez
formálního vzdělání v jejich oboru, nejsou dnes často občané schopni vytvořit si
svůj vlastní názor a stávají se snadno objektem demagogické manipulace. Autor je
viceprezidentem České nukleární společnosti ZDROJ: HN
Příspěvek výkonného ředitele Greenpeace ČR Jiřího Tuttera \"Zpátky do Evropy. Východní...\" (HN 11. listopadu) mne přesvědčil o tom, že výzvy ke korektní diskusi o jakémkoli problému je zapotřebí neustále opakovat, neboť nejen politici, ale často i lidé, kteří se v určitém oboru (například ochraně životního prostředí) považují za odborníky, velmi snadno sklouznou při obhajobě svých názorů a tvrzení k manipulaci s fakty.
Jiří Tutter kritizuje ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana za to, že se mu v rozhovoru na téma energetické koncepce státu (HN 22.října) podařilo \"nakupit tak neuvěřitelné množství nepravdivých a demagogických tvrzení, až je to zarážející\". Sám však při vyvracení těchto tvrzení překrucuje fakta nebo si pomáhá nepravdivými údaji. Uvedu jen dva příklady.
Referenční \"zelený scénář\" státní energetické koncepce, jehož realizaci chce ministerstvo průmyslu a obchodu doporučit vládě, předpokládá, že do roku 2030 dojde při výrobě elektrické energie k velmi výraznému poklesu těch zdrojů, které produkují skleníkové plyny (hnědé a černé uhlí). Vzrůst by naopak měl podíl obnovitelných zdrojů a jaderné energie, které s výjimkou spalování biomasy neprodukují žádné skleníkové plyny.
Zájemci o konkrétní údaje se mohou podívat na internetové stránky ministerstva průmyslu a obchodu. Nevím proto, jak dospěl Jiří Tutter k poznatku, že vláda chce zvyšovat emise skleníkových plynů do atmosféry.
Jaderná energetika není u nás ani v zemích EU skrytě a masívně dotována, jak Jiří Tutter tvrdí. Je jediným odvětvím výroby elektrické energie a tepla, kde je ze zákona nařízeno provozovatelům odvádět finanční prostředky na tvorbu fondů, z nichž bude financováno ukládání nebo likvidace vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů. Stejné platí pro ukončení provozu energetických zařízení a uvedení místa, kde stály, do původního stavu.
Nejde tedy o financování z veřejných prostředků a vzhledem k liberalizaci trhu s elektrickou energií není rovněž možné, aby její výrobci zahrnuli tyto náklady do ceny elektrické energie a přenesli je na spotřebitele.
Nejsem tak naivní, abych očekával od výkonného ředitele Greenpeace ČR slova ocenění pro naši energetiku, která bez závad zvládla letošní horké léto a ochránila tak obyvatele našeho státu od masívních výpadků dodávek elektrické energie a s tím spojených strastí a problémů. Chci však vyzvat českou pobočku Greenpeace a další ekologické organizace a hnutí, aby místo odmítání předložených scénářů energetické koncepce navrhly vlastní variantu ve formě uceleného návrhu s konkrétními ekonomickými a technickými údaji.
Tak, aby bylo možné odborně diskutovat o její technické realizovatelnosti a investiční náročnosti a rovněž o nástrojích, které by umožnily její uskutečnění v rámci pravidel EU pro liberalizovaný energetický trh.
Taková diskuse by přinesla potřebné informace široké veřejnosti a umožnila občanům zaujmout aktivní postoj na základě svého vlastního úsudku. Byla by rovněž pozitivním příkladem toho, jak přistupovat k veřejné diskusi o problémech, které vyvolávají rozporná a často až protichůdná stanoviska různých skupin odborníků.
Vzhledem k nekorektní diskusi a neochotě odborníků vysvětlit svá stanoviska přijatelným způsobem laikům bez formálního vzdělání v jejich oboru, nejsou dnes často občané schopni vytvořit si svůj vlastní názor a stávají se snadno objektem demagogické manipulace.
Autor je viceprezidentem
České nukleární společnosti
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích