Proč si taky nesáhnout?

Pokud si někdo myslí, že se ho strukturální fondy EU netýkají, třeba se mýlí. Existuje mnoho možností, na co evropské peníze získat. Ti, kdo využili prostředků z předvstupních fondů, jsou toho důkazem.

Šumavská vesnička Vlastějov nemá o moc víc než deset domů. Podobně tak Dolejší Těšov, kde žije asi 80 obyvatel. Ještě před pár lety spojovala obě osady prašná cesta, vhodná tak pro traktor nebo terénní vozidlo. Po loňské povodni skoro zmizela, aby se o pár měsíců později proměnila v asfaltovou komunikaci, kterou může místním závidět kdejaké město. Takových se v obci Hartmanice, do jejíhož katastru obě vísky náležejí, vybudovalo v posledním roce hned několik. \"Čerpali jsme na to peníze z Evropské unie,\" říká starosta Hartmanic Jiří Jukl a nepřipadá mu na tom nic zvláštního.

PŘÍBĚH PRVNÍ: Biomasa.

\"Využít na opravu komunikací prostředky z PHARE jsme se rozhodli hned, jakmile byl program na krytí povodňových škod loni v prosinci vyhlášen,\" říká Jiří Jukl, starosta obce s pouhými 1100 obyvatel. Hartmanice mají roční rozpočet něco přes 30 milionů korun a 9 milionů, které představovaly náklady na opravy cest, bylo velké sousto.

Obec požádala o 4,5 milionu korun, dostala příslib na 2,5 milionu. Musela založit speciální účet, na který složila 1,5 milionu korun (jako vlastní příspěvek na financování, což byla podmínka získání dotace) a na nějž také přišly peníze z PHARE. Deset procent přislíbených prostředků ale dorazilo až v těchto dnech, poté, co proběhl závěrečný audit. Obec sama volný milion neměla, vzala si proto úvěr od České spořitelny (ČS).

Když Jiří Jukl hovoří o prostředcích z fondů EU, je vidět, že se v problematice slušně orientuje. Oprava cest pro něho totiž nebyla první zkušeností s Bruselem. Městečko Hartmanice už realizovalo díky penězům z Unie podstatně větší akci týkající se vytápění biomasou, celkem za 75 milionů korun. Obec si nechala už v roce 1994 vypracovat za 1,4 milionu korun projekt a zažádala o příspěvek od Ministerstva životního prostředí. První etapu financovala částečně z těchto prostředků, částečně sama. Teprve na druhou etapu výstavby (1998) se podařilo získat 39 milionů z PHARE, přičemž finanční účast samotné obce představovala 20 milionů korun (26 % nákladů na druhou etapu).

\"Šlo o poměrně velký projekt a k získání peněz z EU proto bylo potřeba postupovat podle obsáhlého manuálu,\" vysvětluje starosta Hartmanic a ukazuje, jak se z hromádky papírů, vysoké asi centimetr, rozrostla nezbytná dokumentace na půlmetrový stoh. V městečku, kde jsou lidé zvyklí na to, že - s trochou nadsázky - střechy opravuje Jarda a nejlepší beton umí František, museli vypsat mezinárodní výběrové řízení, tedy oslovit prostřednictvím evropského věstníku i zahraniční subjekty. Nakonec ale vyhrála firma, která už se podílela na první etapě.

Jak může zvládnout malá obec složitou administrativu související s čerpáním prostředků z EU? Starosta Jukl se takové otázce podivuje. Člověk, který chce, si informace najde. On sám čerpá z internetu, ale hlavně se účastní všech akcí, kde se může něco kloudného dozvědět. Má kontakt i s kolegy v Irsku a ví, jak to dělali tam.

Navíc v nedaleké horské vesnici Stachy sídlí ústředí Regionální rozvojové agentury Šumava (založena 1996), která pomáhá i v případech, kdy jde o získávání peněz z EU. Mimochodem podle Jukla jde prý o jedinou rozvojovou agenturu v ČR, která uživí sama sebe.. A také ona spolupracuje s irskými regionálními kancelářemi.

Jiří Jukl už má v hlavě projekty, na které by se hodily peníze ze strukturálních fondů. Například Sdružení šumavských obcí (zahrnuje jich asi 40) má připravený projekt rozvoje infrastruktury (vodovody a kanalizace) za 800 milionů korun. Jenže problém bude pravděpodobně v tom, že akce by zasáhla více než jeden kraj. \"Těžko říci, jak si s tím úředníci dokážou poradit,\" říká starosta. Podle něho nebude v příštích měsících a letech problém s nedostatkem projektů, ale brzdou může být nepružná státní správa. Jisté nebezpečí vidí Jukl také v tom, že se o projektech (zda projdou nebo ne) bude rozhodovat v pražských implementačních centrech a kraje, které většinou podstatně lépe vědí, co je potřeba, v tom nemají žádné pravomoci.

Obce mohou podle Jiřího Jukla narazit, když budou shánět peníze na nutné spolufinancování. \"Nejčastěji se budou obracet na banky, ty požadují záruky. Myslím, že by se za takové úvěry mohl zaručit stát,\" uzavírá Jukl.

PŘÍBĚH DRUHÝ:

Distillery Land. \"Naše strategie vychází z toho, že firma Rudolf Jelínek (RJ) představuje kus historie valašského regionu; chceme, aby kdokoliv měl možnost seznámit se s tradicí pálení ovocných destilátů přímo ve fungujícím provozu,\" vysvětluje generální ředitel vizovické společnosti Pavel Dvořáček důvody, proč se pustili do poměrně rozsáhlé rekonstrukce výrobního areálu v duchu třicátých let (připomeňme, že první zmínka o zdejší pálenici pochází už ze začátku 19. století). Přiznává ale také, že investice do závodu byla vlastně nutností, protože do technologií ani do nemovitostí se dlouho neinvestovalo. Projekt, zahrnující mj. \"turistickou naučnou stezku\", centrum s videoprojekcí, prodejnou či muzeem, přijde na 36 milionů korun. Tři fáze projektu, celkem za 18 milionů korun, byly zařazeny do programu SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development, Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova). Ve finále to zna mená, že osm milionů proplatí EU.

\"Projekt jsme chtěli realizovat v každém případě, ale zajímali jsme se o to, zda by nebylo možné získat alespoň na část nějakou dotaci. Příspěvek z EU byl příjemným přilepšením,\" říká ředitel Dvořáček. S administrativou a především zpracováním projektu návratnosti pomohla za úplatu Regionální rozvojová agentura, ve firmě se tím zabýval jeden člověk skoro na plný úvazek. Také v olomouckém středisku SAPARD byli údajně velmi vstřícní. Společnost musela připravit řadu podkladů a prokázat, že má prostředky na profinancování celého projektu. Stačí na to i předjednaný úvěr v bance, ale RJ měla v té době dostatek peněz na účtu. Od odevzdání přihlášky uplynuly čtyři měsíce, než se dozvěděli, že dotace byla schválena. To už byla skoro hotova nultá etapa Distillery Land (bez podpory SAPARD).

Prostředky z EU přicházejí vždy po dokončení příslušné etapy, asi s tříměsíčním zpožděním. Účetnictví projektu financovaného z EU musí být vedeno odděleně, agentura SAPARD musí dostávat pravidelně veškeré hospodářské údaje, nikdy se nesmí zpozdit platby na sociální a zdravotní pojištění. \"Na každou etapu se dělá výběrové řízení. To sice nemusí být mezinárodní, ale firmy, které se účastní, musí prokázat, že všechny jimi používané materiály pocházejí ze zemí EU,\" vysvětluje Dvořáček. Dodává k tomu, že administrativy je k získání peněz z EU třeba opravdu hodně, ale vyplatí se to.

S čím není generální ředitel tak úplně spokojený, je podmínka programu SAPARD týkající se zachování pracovních míst (společnost RJ zaměstnává okolo osmi desítek pracovníků): \"V zásadě není problém vytvořit šestnáct nových pracovních míst, jak se po nás chce, ty si projekt Distillery Land opravdu vyžádá. Potíž je v tom, že nemůžete snížit počet pracovníků nikde jinde. Přitom my jsme investovali do nového informačního systému, což nám ušetřilo dva pracovníky, a do nové linky, která také představuje personální úsporu. Přírůstek 16 lidí ale musí být absolutní, nestačí, že se týká jen onoho projektu.\"

Podle vedení firmy si RJ určitě nenechá ujít ani prostředky ze strukturálních fondů, když už se to jednou naučili. Nápadů je dost, zatím by byl asi problém se spolufinancováním, současné investice společnost zatěžují. \"Ještě jsem neměl čas pořádně se tím zabývat,\" říká Dvořáček. \"Nikde jsem také neviděl žádnou ucelenou informaci o tom, na co a jak bude možné prostředky čerpat.\" Pokud by to šlo, rádi by využili evropské peníze na projekt spalování pecek, kterých RJ každoročně vyprodukuje statisíce kilogramů a vozí je na skládku, což je drahé. Přitom pecky mají obrovskou výhřevnost a Pavel Dvořáček odhaduje, že by se jimi dal vytápět celý areál minimálně polovinu topné sezony.

Dál by chtěli ve Vizovicích získat prostředky na likvidaci výpalků (tekoucí zbytky z pálenice). Zatím je musí vozit do čistírny odpadních vod do Otrokovic, protože místní čistírna není technicky způsobilá výpalky zlikvidovat. To stojí miliony korun ročně. Řešením by byla buď investice do čističky ve Vizovicích, nebo do zařízení na zpracování výpalků. Odstředěním a granulováním může vzniknout dobré krmivo pro dobytek.

Ani projekt Distillery Land, který se nyní realizuje, vyčerpáním prostředků ze SAPARD nekončí. Vedení firmy si představuje, že by mohl v jednom z objektů společnosti vzniknout hotýlek s restaurací - aby si to návštěvníci, kterých přijíždí zatím asi pět autobusů denně, mohli u Jelínků opravdu užít. V budoucnu očekávají i víc turistů ze zahraničí; pro ty prý je místní slivovice minimálně stejnou atrakcí jako pro Čechy.

AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
ZDROJ: EKONOM