Ekologové hledají řešení
Ministerstvo životního prostředí nepovažuje žádný ze scénářů Ministerstva průmyslu a obchodu za vyhovující, protože nerespektují dostatečně cíle Státní politiky životního prostředí a myšlenku udržitelného rozvoje. Proto MŽP iniciovalo vznik další, sedmé varianty energetické koncepce. Je založena na prioritách, jako je snižování emisí skleníkových plynů a ostatních znečišťujících látek, šetrné využívání přírodních zdrojů, spolehlivost dodávek energií, bezpečnost provozu energetických zařízení a sociální přínosy. Cílem je snížit roční měrné emise CO2 na obyvatele k roku 2020 na dnešní úroveň EU, tj. minimálně o 30 %, a pokračovat v tomto trendu do roku 2030.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na primárních energetických zdrojích má být 6 % k roku 2010 a 19 % k roku 2030. Podíl OZE na výrobě elektrické energie by měl v roce 2010 dosáhnout 8 % a v roce 2030 již 20 %. Energetická náročnost ekonomiky by se měla snížit na 60 až 70 procent současné úrovně, a to do roku 2030.
Ministr Ambrozek vidí prostředek k dosažení těchto cílů v ekologické daňové reformě. Vítá zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, národní a státní programy a koncepce, které podporují hospodaření energií, podporu kombinované výroby elektřiny a tepla, využití alternativních paliv v dopravě a obchodování s emisními kredity u skleníkových plynů.
MŽP zvolilo Aktivní politiku klimatu. Na rozdíl od scénářů MPO počítá se zachováním územních ekologických limitů těžby uhlí, snižováním závislosti na jaderné energii až po její vyřazení z energetického systému ČR a podporou alternativních paliv v dopravě. Podle tohoto scénáře by se snižovala poptávka po hnědém uhlí, dovozové černé uhlí by se prakticky neuplatnilo, spotřeba zemního plynu by rostla, význam ropy a kapalných paliv by klesal. Elektrizační soustava by byla silně exportní jen v nejbližší dekádě. Po roce 2010 je možný i krátkodobý dovoz elektrické energie.
U OZE by došlo k více než sedminásobnému zvýšení jejich podílu na energetických zdrojích. A to především uplatněním aktivní politiky - zavedením zvýšených výkupních cen a ekologické daňové reformy a zpřísněním limitů na emise CO2. Dovozní energetická závislost by se téměř zdvojnásobila, asi na 60 procent. V dovozech energie by na konci období dominoval zemní plyn (40 %), následovaný jaderným palivem (29 %), ropou (19 %) a černým uhlím (8 %). Plnou závislost bychom měli na zemním plynu, ropě a jaderném palivu.
Zdroj: Hospodářské noviny