Hranice podnikání tvoří životní prostředí

Položili jsme dvě otázky ing. Stanislavu Kázeckému, prezidentovi Svazu průmyslu a dopravy a předsedovi dozorčí rady ČEZ a.s., Janu Vacíkovi, členu představenstva a řediteli úseku strategie Appian Group a.s., ing. Rudolfu Pejšovi, specialistovi Českého svazu zaměstnavatelů v energetice, a ing. Petru Karasovi, řediteli Ústavu pro energetiku Vysoké školy finanční a správní.
1. Jaké trendy v tuzemské energetice pokládáte za nejpodstatnější?
Kázecký:
Dobře fungující energetika je elementární podmínkou utváření příznivého podnikatelského prostředí. Volný a nediskriminační přístup podnikatelů ke spolehlivým dodávkám cenově výhodné energie podporuje jejich šanci na úspěch.
Dynamická liberalizace trhu s energií i vehementně vzrůstající objemy mezinárodního obchodu s ní nás ale nutí zakalkulovat do celostátních i vlastních podnikatelských strategií tyto faktory z hlediska potenciálních výhod i rizik. A to nás velmi pravděpodobně přiměje nově nahlížet optimální strukturu energetiky i roli domácích primárních zdrojů energie, včetně tzv. zdrojů alternativních.
Vacík:
Po odstranění technických a obchodních bariér tuzemské elektrizační soustavy jsou trendy vývoje naší energetiky obdobné vývoji v ostatních evropských zemích. Základní trendy jsou dva: pokračující liberalizace obchodu s elektřinou a ochrana životního prostředí spolu s podporou využití obnovitelných energetických zdrojů.
Liberalizace přináší především zvyšování produktivity a efektivnosti práce, a tím levnější elektřinu pro spotřebitele. Stinnou stránkou zvyšování ekonomické efektivnosti, kterou si propagátoři liberálního trhu neradi připouští, je snižování rezerv energetického systému jak ve výrobě, tak i v rozvodu elektřiny, a tím i menší odolnost systému při technických poruchách nebo při kolísání spotřeby.
Ochrana životního prostředí vede ke stále většímu podílu zemního plynu na výrobě elektřiny. Vlivem rozložení nalezišť zemního plynu však tento trend způsobuje nevítaný růst závislosti národních energetik na dovozu zemního plynu. Navrhovaným a podporovaným řešením je vyšší využití obnovitelných zdrojů, které by dovozní závislost měly snížit. Bohužel obnovitelné zdroje mají kromě vyšších výrobních nákladů i problémy s pohotovostí dodávky. Jestliže pohotovost parní elektrárny, tedy její schopnost dodávat elektřinu podle potřeby, je na úrovni 85 %, u větrné elektrárny je to méně než 20 % a instalovaný výkon musí být nejméně čtyřikrát větší. A to ještě platí jen v případě, že větrné elektrárny nejsou koncentrovány do několika málo lokalit.
Pejša:
Transformace energetického sektoru, probíhající v období devadesátých let, byla hlavní prioritou, sledovanou především podnikatelskou sférou. Nastavení příslušných podmínek následně ovlivňuje pokračující rozvoj elektrizační soustavy České republiky v souvislosti s postupným přechodem na prostředí uplatňující se v rámci liberalizovaného trhu s energií. Jeho základ byl již vytvořený zavedením tržního modelu provozu elektrizační soustavy a otevřením trhu pro největší spotřebitele v souladu s podmínkami vyplývajícími ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Prioritním úkolem pro tuto oblast je připravit podnikatelskou sféru na konkurenční prostředí, charakterizované vnitřními i vnějšími podmínkami v evropském regionu, ještě před předpokládaným termínem vstupu České republiky do Evropské unie.
V rámci tohoto procesu byla stanovena řada krátkodobých úkolů soustřeďujících se kromě postupné privatizace a liberalizace trhu s elektrickou energií na dokončení nápravy cen elektrické energie a na další kroky související s přibližováním české legislativy standardům Evropské unie.
Úsilí se soustřeďuje rovněž na vytvoření stabilního podnikatelského prostředí, které bude současně předpokladem pro operativní volbu dodavatele energie z pohledu nižší závislosti na jednom konkrétním dodavateli a zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie. V dlouhodobém časovém horizontu by měl tento postup směřovat i k přípravě přenosových cest elektrické energie umožňujících operativní změnu dodavatele energie.
Karas:
V české energetice je to:
Konsolidace podstatné části české elektroenergetiky pod křídla ČEZ a.s., její expanze do zahraničí a zpětně posilování jejího vlivu v tuzemsku s možným dalším propojováním elektroenergetiky a uhelných společností do velmi silného uskupení, schopného v maximální míře využít konkurenční výhody, dané mimo jiné domácím hnědým uhlím.
Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny.
Nutno vzít jako fakt, který přispěje v řádu procent ke snížení nepříznivého vlivu energetiky na životní prostředí a přinese i některá nová rizika při provozování elektrizační soustavy. Eliminace rizik si vyžádá nové investiční i provozní náklady v elektrizační soustavě. Energetické zdroje využívající \"obnovitelnou\" energii však mohou být zajímavou strategickou rezervou při mimořádných situacích.
Zvyšování účinnosti energetických přeměn.
Je ekonomickou nutností, které se česká elektroenergetika nevyhne a prakticky se projeví výstavbou nových elektrárenských bloků s vysokou účinností a patrně i s víceúčelovým využitím uhlí jako nositele primární energie i chemické suroviny.
Dokončené otevření trhu s elektřinou.
Úplné otevření trhu s elektřinou přinese konečnému zákazníkovi právo volby dodavatele i individuální odpovědnost za důsledky této volby. Konkurenční prostředí bude ještě určitý čas působit na snižování cen elektrické energie, současně lze očekávat růst cen systémových služeb. Podstatně se zvýší i variabilita cen na trhu s elektřinou v závislosti na okamžité situaci. Rostoucí trend cen elektřiny se v některých evropských zemích s otevřeným trhem již projevil.
2. Kde se v tomto sektoru otevírají nejzajímavější podnikatelské šance?
Kázecký:
Svaz průmyslu a dopravy ČR sdružuje jak významné uživatele energií v průmyslu a dopravě, tak i těžební společnosti, producenty a distributory energií. Škála podnikatelských příležitostí je tedy různorodá. Všichni ovšem musejí počítat s faktorem stále přísnějších norem ochrany životního prostředí, jak je definuje Kjótský protokol i další mezinárodní úmluvy a evropská či tuzemská legislativní pravidla. Všichni musejí vzít na vědomí také tlak na snížení bezpečnostních rizik, který zákonitě stoupl po událostech 11. září 2001. Soudím, že stejně jako v každé jiné oblasti podnikání dosáhnou úspěchu jen ti, kteří nebudou žehrat na limity a restrikce a dokáží se v proměnách podmínek zorientovat nejrychleji. Jako předseda dozorčí rady věřím, že ČEZ a.s. bude patřit mezi nejúspěšnější a jako představitel Svazu průmyslu a dopravy ČR si přeji, aby na otevřeném celoevropském kolbišti obstálo co nejvíc našich podniků.
Vacík:
Pokud má tuzemská energetika zajistit spolehlivou dodávku elektřiny za přijatelnou cenu, musí co nejlépe využít domácích energetických zdrojů. Českou energetiku tak čeká vedle výstavby elektráren využívajících obnovitelné zdroje zásadní generační obměna klasických elektráren spalujících domácí hnědé uhlí. Skupina Appian Group je připravena zajistit pro nové zdroje dostatek hnědého uhlí a rovněž je připravena se na jejich výstavbě podílet.
Pejša:
Přechod k plně liberalizovanému trhu s elektrickou energií, jeho otevření pro všechny konečné spotřebitele a zavedení funkčního tržního prostředí v souladu s podmínkami vyplývajícími z energetického zákona a ze směrnice 2003/54/EC vyžaduje dále dopracování odpovídajících pravidel, jejichž aktualizace se promítá do návrhů změn v oblasti legislativy a doprovodných vyhlášek.
Příslušné změny vychází v současné době z předpokládaného vyššího stupně variability ve srovnání s dosavadními standardy, podmiňují rizikové faktory v oblasti výroby, přenosu a distribuce elektrické energie a navazují na charakteristiku vnějších podmínek, které je třeba z pohledu spolupráce v oblasti energetiky v evropském regionu dále sledovat.
Na základě analýz současného stavu a předpokládaného vývoje energetického hospodářství České republiky, s přihlédnutím k postupům a standardům Evropské unie a k závazkům vyplývajícím z mezinárodních smluv, byly zpracované scénáře možného vývoje energetiky zapracovány do návrhu státní energetické koncepce, který obsahuje soubor priorit a dlouhodobých cílů v časovém horizontu do roku 2030.
Uvažované nástroje, respektující kromě problematiky energetického sektoru i širší ekonomická a ekologická hlediska, by měly zásadním způsobem přispět k jejich naplňování z pohledu trvale udržitelného rozvoje.
Karas:
Využívání obnovitelných zdrojů energie.
Návrh zákona na podporu využití obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny přináší velmi atraktivní podmínky pro investory, s garancemi, o kterých investoři v jiných oblastech mohou pouze snít. Otevírá se zde prostor i pro spekulativní investice.
Výstavba nových energetických bloků s vysokou účinností na domácí paliva.
Není nutné spojovat pouze s poptávkou po elektřině na tuzemském trhu - relevantním trhem bude (skoro) celá Evropa. Riziko - vysoká investiční náročnost.
Výstavba zdrojů schopných poskytovat zejména podpůrné služby a obchod s těmito službami.
Poptávka po těchto službách poroste, poroste i jejich cena. Investičně jsou méně náročné než zdroje pro základní zatížení. Zvlášť vhodné pro importovaný zemní plyn.
Obchodování s elektřinou.
S určitou nadsázkou řečeno, potřebujete pouze počítač a připojení na internet.
Obchodování s emisemi.
Může být velmi výhodné, zejména pro zprostředkovatele.

Zdroj: Hospodářské noviny