Krátce - různé

Jaroměřice nad Rokytnou Peníze na rekultivaci skládky v přidružené obci Příložany zatím nemá jaroměřická radnice. Proto se nyní město rozhodlo, že se pokusí vyrobit vlastní humus na částečnou rekultivaci. Podle starosty Karla Nedvědického tak město nejen získá kompost, ale také ušetří za vyvážení odpadu. \"Na skládce v Příložanech vznikne kompostárna. Tesma pořizuje štěpkovač. Na skládku budeme vyvážet přírodní odpad, jako listí, větve,\" konstatoval Nedvědický s tím, že biomasou se postupně zahrne skládka. Pro lidi bude mít kompostárna význam také. \"Nebudeme platit za odvoz a ukládání přírodního odpadu a městu se sníží náklady. Lidem v příštím roce nestoupne poplatek za likvidaci odpadu,\" vysvětlil starosta.

Žďár nad Sázavou V jednom z podniků v Jihlavské ulici stály minulý týden nezabezpečené sudy s nebezpečným odpadem. \"Upozornil nás na to jeden muž, strážníci na místě pořídili fotodokumentaci a případ předali městskému odboru životního prostředí,\" sdělil šéf strážníků Martin Kunc. Vedoucí odboru Jaroslav Doubek ujistil, že se nejednalo o žádnou ekologickou havárii. \"Šlo o půl sudu vyjetého oleje. K úniku látky do okolí nedošlo, nicméně podnik ji skladoval v rozporu se zákonem. Majitel musel olej nechat odborně odstranit a zlikvidovat a čeká jej zřejmě peněžitá sankce,\" uvedl Doubek.

S prodloužením platnosti dřívějšího rozhodnutí, kterým byl společnosti Thermoservis-Recyklace, s. r. o., vydán souhlas k provozování zařízení na využívání odpadů v Brně-Štýřicích, nesouhlasí Rada města Brna. Představitelé města informovali, že rada schválila dopis Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu, který má v této věci rozhodnout. Provoz zařízení na recyklaci odpadů je dlouhou dobu předmětem stížností obyvatel této části města, kterým znečišťuje životní prostředí.

Chotíkov/Kůští - Z peněz získaných za ukládání odpadu na skládce v Chotíkově získala tato obec společně s Městem Touškovem potřebné finance na stavbu vodovodu. Ten konečně už bude zásobovat pitnou vodou také obec Kůští, která patří pod Město Touškov. \"Tento vodovod, který už v Chotíkově mají, je takovou kompenzací za ekologickou zátěž ze skládky. V pondělí jsme firmě předali staveniště a ta by měla začít pracovat už tento týden,\" říká o čtyřmilionové akci, kterou platí Město Touškov napůl s Chotíkovem, starosta Města Touškova Josef FIŠER (na snímku). Podle současných plánů už by se obyvatelé Kůští mohli na vodovod začít napojovat zjara. \"Pokud nám bude počasí přát a v zimě nepřijdou nějaké velké mrazy nebo plískanice, tak bychom mohli mít hotovo v dubnu, nejpozději v květnu,\" plánuje si starosta.

Píše se rok 2028. Greenpeace bombardují českou vládu dopisy, aby se konečně pozastavila nad obrovským úhynem ropáků. Zvláštní zvířecí druh, který se během sedmdesátých a osmdesátých let minulého století vyvinul v důlních jámách na Mostecku, začíná v krásné, čisté a rekultivované krajině vymírat. Mladí lidé s transparenty se snaží vyburcovat lenošící postarší páry, které se ke konci turistické sezóny povalují kolem jezer, kde kdysi to vzácné zvířátko poznalo svět. \"Zachraňte ropáky!\"volají sborem. Nebojte se, je to jen scifi. O ropáky v kraji hned tak nepřijdeme.

PORADENSKÝCH FIREM PRO ZÍSKÁNÍ PENĚZ Z FONDŮ EU PŘIBÝVÁ
V ČR vzniká hustá síť speciálního poradenství. Je zaměřené na to, jak pomoci firmám, obcím či městům připravit projekty tak, aby měly šanci uspět s žádostmi o peníze z evropských fondů. Takových společností jsou nyní desítky. Za pomoc dostávají nemalé provize: u projektu v hodnotě třiceti miliónů korun činí zhruba 5 procent. Ministerstvo pro místní rozvoj připouští, že poradenských firem každým dnem přibývá. Přesná čísla ovšem neexistují: agentury se nemusí prokazovat žádnou akreditací či potvrzením. Firmy, které se poradenstvím zabývají, tvrdí, že nejde o zvlášť dobrý byznys. Provize prý odpovídá námaze spojené s prokousáváním se stohy formulářů a dotazníků.

ZEMĚ EU NEPLNÍ ZÁVAZKY SNIŽOVÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ
Mezi členskými státy EU jediné Británie a Švédsko splňují závazky snižování emisí skleníkových plynů, jež jsou příčinou nepříznivých změn světového klimatu. Kandidátské země dosahují plánovaného poklesu emisí, s výjimkou Slovinska. S takovou bilancí plnění Kjótského protokolu předstoupila komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová před účastníky konference o klimatických změnách, která začala pod záštitou OSN v Miláně. Největším hříšníkem je Španělsko, jehož emise při zachování dosavadního trendu překročí vytyčené hodnoty v roce 2010 o více než 30 procent. Špatný je vývoj v Belgii, Dánsku, Rakousku a Irsku, u všech hrozí, že budou za sedm let o 20 procent nad plánovanými limity.

V ÚTERÝ BUDE MIMOŘÁDNÁ SCHŮZE SNĚMOVNY, I KVŮLI REGISTRŮM ZDRAVÍ
Sněmovna se bude osudem zdravotních registrů zabývat na mimořádné schůzi, kterou předseda dolní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD) svolal na návrh koaličních poslanců na úterý 9. prosince. Uvedl to Zaorálkův poradce Libor Vacek. Sněmovna při schůzi projedná novelu, která má zaručit, že i v novém roce budou moci fungovat registry, v nichž se soustřeďují informace o zdravotním stavu obyvatel. Současná legislativní úprava jim totiž zřejmě nedává dostatečnou právní oporu, a podle některých názorů by tak jejich existence byla od ledna ohrožena.

Ministerstvo   životního   prostředí  (  MŽP  ) zrušilo integrované povolení, které krajský úřad vydal firmě Lasselsberger CZ pro stavbu plánované cementárny ve Štramberku na Novojičínsku. Dokumentace pro jeho získání měla podle ministerstva řadu vážných nedostatků. Povolení úřad zrušil poté, co se proti jeho vydání odvolalo hnutí  Děti   Země  společně se Svazem výrobců cementu České republiky. \"Povolení například nedostatečně stanovilo podmínky provozu v oblasti  ochrany   ovzduší  ,\" uvedla mluvčí  MŽP  Karolína Šůlová. Cementárna ve Štramberku je investicí v hodnotě bezmála tři miliardy korun.

Australská vláda včera předložila radikální plán na ochranu Velkého bariérového útesu. Projekt počítá především s podstatným snížením rybolovu. Po schválení parlamentem by mohl zákon vejít v platnost do poloviny příštího roku. Vytvoří se nejrozsáhlejší síť chráněných mořských oblastí na světě.
Takzvané zelené zóny, kde je zakázán rybolov, tvoří pouhá 4,5 procenta vod 2000 kilometrů dlouhého útesu. V budoucnu se předpokládají takováto opatření na 33 procentech jeho vod.
Australská pobočka Světového fondu na  ochranu   přírody  označila plán za průlom. \"Na Zemi neexistuje žádná síť podobného rozsahu. Plán není dokonalý, jedná se ale o zásadní zlepšení,\" prohlásila ekoložka Imogen Zethovenová. Korálový útes ohrožují i další faktory, jako je  globální   oteplování  , jež má pravděpodobně na svědomí blednutí korálů, a chemické  odpady.