Státní ekologický fond přestane podporovat plynofikaci

Státní   fond   životního   prostředí  přestane od příštího roku platit plynofikaci obcí. Tvrdí, že hlavní smysl plynofikace - pomoci vyčistit ovzduší v severozápadních Čechách a dalších regionech - je už splněn.
 Ekologický  fond končí s plynofikací v době, kdy stovkám obcí hrozí, že budou muset vrátit stovky miliónů korun na zavedení plynu. Mnozí lidé se totiž k plynovému potrubí odmítají připojit. Cena plynu rok od roku roste, takže domácnosti raději topí uhlím, které je zhruba o třetinu levnější.
\"Nalákali nás cenami, jenomže teď plyn zdražil natolik, že zůstanu u uhlí,\" tvrdí třeba Jiří Šikola z obce Koberovy na Jablonecku.
Podobné to bylo před lety s přímotopy. Státní rozpočet vynaložil na jejich montování milióny korun, jenže pak začaly ceny elektřiny prudce narůstat, a lidé na drahé vytápění neměli peníze.
\"V zimě k nám nechodí žádné návštěvy, protože u nás máme studený odchov,\" postěžoval si před časem Jaroslav Vančat z Dobříše.
Jeden muž ze vsi na okraji Prahy vzpomíná, jak před lety dostal od státu na přímotopy dvacet tisíc korun. Po několika letech je odmontoval, protože vytápění rodinného domu bylo strašně drahé.
Ivan Dejmal, který byl na počátku devadesátých let  ministrem   životního   prostředí  , tvrdí, že mezi státní podporou plynofikace a přímotopů je rozdíl.
\"Nedá se to srovnávat,\" říká Dejmal, podle něhož bylo chybou, když zejména od roku 1993 úřady začaly masivně dotovat přímotopy. \"Je to nejméně efektivní způsob vytápění,\" vysvětluje.
Nejprve se v elektrárně vyrobí elektřina, pak se přenese vedením do domácnosti, kde se proud mění zpátky na teplo.
\"Je to velmi ztrátové,\" říká Dejmal. \"Když jsme na počátku devadesátých let podporovali opatření na vyčištění  ovzduší  , byla elektřina až na posledním místě, když už tam nic jiného nešlo.\"
Dejmal uvedl, že radnice mohou využít i zákona na  ochranu   ovzduší  a nutit lidi k tomu, aby více používali plyn místo neekologického uhlí. \"Čisté  ovzduší  je přece pro všechny,\" dodává.
Hrozba, že mnoho obcí bude muset vrátit peníze na plynofikaci, přiměla dokonce  Státní   fond   životního   prostředí  zmírnit podmínky, za nichž dotace poskytoval. Fond už netrvá na tom, aby se k plynovému potrubí připojilo minimálně devadesát procent domů. Stačí, když si plyn nechá zavést aspoň polovina domácností. I tak se mnohé radnice obávají, aby se i do takto sníženého stropu vešly.
Například Sdružení měst a obcí Litoměřicka a Teplicka odhaduje, že bude nejméně dva roky hledat lidi, kteří by se připojili na letos dokončené plynovody. V patnácti obcích je téměř 1,6 tisíce přípojek, ale sotva čtyřicet procent z nich bude skutečně v provozu.
\"A to jsme lidem slíbili, že dostanou deset tisíc korun, když si svůj dům připojí,\" říká předsedkyně sdružení Ivana Sklenářová. Státní  ekologický  fond je přesvědčen o tom, že plynofikace byla úspěšná. Uznává zároveň, že neochota lidí připojit se k plynovému potrubí je jedním z důvodů, proč s podporou plynofikace končí.
\"Rozhodně ale splnila svůj účel,\" říká mluvčí fondu Lucie Králová. Fond teď zaplatí už jen rozjednané zakázky a nové už nebude přijímat. Po letech tak končí jedno z hlavních opatření, jak na ozdravení ovzduší.
V poslední výroční zprávě fond uvádí, že díky ohromným investicím se vypouští do ovzduší oproti roku 1992 o 621 tisíc tun méně síry, dusíku a dalších škodlivin. Jen vloni fond poskytl na zlepšení ovzduší zhruba 1,1 miliardy korun.
Na plyn je podle mluvčí fondu napojena převážná část země. \"V současnosti nejsou plynofikovány především menší obce,\" říká mluvčí Králová. Dotace i těm nejmenším vsím by byla velmi problematická - snížení emisí by neodpovídalo vynaloženým penězům.
V severních Čechách vrcholila plynofikace v letech 1995 až 1997, kdy v regionu přibývalo více než dvacet nově plynofikovaných obcí ročně. Pak zájem postupně klesal. Nyní jsou na plyn napojeny prakticky všechny obce nad pět tisíc obyvatel a většina vsí od dvou do pěti tisíc obyvatel.

ZDROJ: HN