Zelený Napoleon

Do desítek tisíc domácností putuje v předvánočním čase pestrobarevný letáček Přátel přírody. Předseda občanského sdružení v něm žádá veřejnost o peníze na další činnost. Fungováním organizace se přitom už půl roku zabývá soud.

Marian Páleník nepotřebuje přírodu, ale peníze a moc, tak lze shrnout názor devíti lidí, z nichž někteří v minulosti přispívali nemalými částkami na konto ústecké organizace Přátelé přírody. Po vážných neshodách s jejím předsedou podali letos v červnu na zmíněného muže trestní oznámení. \"Nepochopili a nepřijali vizi dalšího směřování sdružení a teď z nich mluví uražená ješitnost, závist a různé duševní poruchy,\" zní obrana napadeného, který (s pěti věrnými členy) o dva měsíce dříve vytlačil kritiky z organizace. Soud v Ústí nad Labem vydal třináctého listopadu předběžné opatření, které zakazuje žalovanému převádění práv, povinností a majetku Přátel přírody. Právě tento krok (přesněji zrušení občanského sdružení a jeho nahrazení obecně prospěšnou společností) Páleník připravuje už delší dobu. Co si o této šlamastyce mají myslet adventem zjihlí čtenáři a případní dárci, jimž z oblíbeného časopisu (mimo jiné TÝDEN, Lidé a země, Literární noviny, National Geographic, Květy, Respekt, Vesmír) vypadl začátkem prosince leták s portrétem Mariana Páleníka a s jeho prosbou o peníze?

Křováci v elektrárně

\"Dostal se nám do ruky letáček se sloganem Zachraňte bobra,\" vzpomíná Lidmila Pavlovská (55) na začátek námluv s Přáteli přírody. V roce 2001 poslala s manželem na konto organizace tisíc korun, o rok později při povodních dalších pět tisíc. Kromě toho naložili Pavlovští doma v Černošicích u Prahy do auta starou almaru a odvezli ji ústeckým ekologům do kanceláře. \"Angažovali jsme se takhle poprvé v životě, Páleník byl pro nás úplný guru,\" říká metodička pro práci s nevidomými, která se s manželem Karlem (57, počítačovým programátorem) zúčastnila i dvou valných hromad vyvoleného sdružení. Když se předseda Přátel přírody rozhodl oslovit koncem loňského roku vybrané aktivní příznivce a nabídnout jim členství ve správní radě, padla volba i na manžele Pavlovské. \"Od začátku se snažím otevřít organizaci co největšímu množství lidí z celé republiky. Pro zvýšení důvěryhodnosti jsem také chtěl, aby ve správní radě nebyl nikdo ze zaměstnanců sdružení,\" odůvodňuje Páleník krok, který si dnes velmi vyčítá: \"Bylo to, jako kdybych Křovákům předal atomovou elektrárnu.\" Pavlovští, kteří náhle získali možnost výrazněji ovlivňovat chod organizace, začali především kritizovat její fungování. Vadilo jim, že se Přátelé přírody nevěnují kampani proti vedení dálnice D8 přes České středohoří, že Páleník využil platformy sdružení na podporu své kandidatury do ústeckého zastupitelstva, že se sídlem Přátel přírody stala honosně vyhlížející vila, v níž manželé Páleníkovi současně bydlí. \"Zjistili jsme, že Páleník věnuje téměř veškerý čas, energii a prostředky na shánění dalších peněz a zrazuje tak zásady zakotvené v programu Přátel přírody,\" formuluje Pavlovská své zklamání. V únoru 2003 se za stejný názor postavili také mnohaletí členové sdružení manželé Plechačovi, majitelé ústecké cestovní kanceláře specializované na dobrodružnější zájezdy do exotických zemí. \"Páleník přicházel na jednání se svou představou a tu prosazoval bez ohledu na názory ostatních. Výsledky diskusí a také jejich závěry (zápisy psal sám) měly v konečné podobě jiné znění... Jeho hlavní motivací je až chorobná touha po uznání a moci,\" napsali Plechačovi v otevřeném dopise adresovaném valné hromadě Přátel přírody. Současně jej rozeslali místním politikům, novinářům, rovněž stovkám příznivců sdružení, jeho čestným členům (mj. ministryni školství Petře Buzkové), do sídel celostátních nadací. Následoval poněkud nepřehledný vývoj událostí, který je nyní předmětem soudního zkoumání. Páleník považuje své kroky za snahu o \"urychlené řešení koncepčního sporu\", žalobci za \"nehoráznou manipulaci a porušení principů demokracie\". Konkrétně: Páleník a jeho lidé využili formální obezličku - manželé Pavlovští nikdy nevyplnili písemnou přihlášku svého členství - a prohlásili rozhodnutí přijatá s jejich účastí za neplatná. Vzápětí svolali schůzi, na kterou nepozvali žádného ze svých odpůrců, a \"převolili\" vedení organizace. Odpůrci události označují za \"tajné spiknutí za účelem vytunelování\", Páleník mluví o \"transformaci zvyšující transparentnost\".

Ekolog-podnikatel

\"Mým cílem je, aby Přátelé přírody měli přes sto tisíc členů,\" neskrývá Páleník svou představu, kterou zdůvodňuje nutností získat legitimní vliv na rozhodování místních radnic, úřadů, firem, ale i parlamentu a vlády. \"Třeba organizovaných myslivců je čtyřicet tisíc (ve skutečnosti je jich 96 tisíc, každý z nich platí minimálně pět set korun ročně, pozn. aut.). Dokud nebude mít náš hlas větší váhu, nemůžeme se vůči nim demokraticky prosadit,\" uvažuje Páleník. Nyní mají Přátelé přírody 1200 registrovaných příznivců (lidí, kteří posílají na konto organizace víc než sto korun ročně). \"Oceňují, co děláme, ale nemají čas nebo znalosti se tím víc zabývat. Tak nám pošlou část svého platu. Považuji to za normální, peníze jsou přece převlečená podpora,\" vysvětluje ředitel, podle něhož by Přátelé přírody měli v budoucnu připomínat spíš profesionální firmu než spolek nadšených aktivistů. \"Výlety do přírody, promítání filmů, besedy, brigády, to je sice hezké, ale svět tím příliš nezměníme,\" přibližuje Páleník podstatu svého sporu s \"odpadlíky\". \"Chci, abychom fungovali jako služba veřejnosti. Pokud chce člověk něco ovlivnit a něčemu zabránit, ale nemá s tím žádnou osobní zkušenost, obrátí se na nás,\" popisuje svou vizi, která částečně vysvětluje nezvyklý vzhled ekologického radikála: Páleníka lze totiž většinou spatřit v obleku s kravatou, s pečlivě upraveným účesem a módními brýlemi. \"Kdybych chodil na jednání s batohem na zádech, v batikovaném tričku, na hlavě dredy, tak by ani neposlouchali, co vlastně říkám,\" namítá vystudovaný ekonom. Ve sporu s lidmi, kteří na něho podali trestní oznámení, připouští Páleník jedinou chybu: \"V naivní víře jsem umožnil přerod manželů Pavlovských ve funkcionáře.\" Také většinu ostatních protivníků považuje za kverulanty, kteří odvádějí minimální výkony a nároku jí si maximální vliv na chod sdružení: \"Udělali si ze mě sekretářku, protože si spletli pojmy. Považovali mě za ředitele kanceláře, ale já jsem ředitel organizace!\" Páleník přiznává, že ho neustálé připomínky a výčitky nesnesitelně zdržovaly. \"Nemohu strávit sto hodin diskusemi kvůli dvěma lidem, kteří si postavili hlavu. Za tu dobu jsem mohl získat pro sdružení stovky tisíc korun.\" Bydlení ve vile, která má sice novou fasádu, ale uvnitř působí zchátrale (její nájem stojí organizaci 180 tisíc ročně), vysvětluje Páleník takto: \"Jedině díky tomu vystačím s platem jedenáct tisíc, takže to považuji za rozumné hospodaření. S argumentací v tuzemském ekologickém hnutí nezvyklou komentuje i své další poklesky vůči zeleným ideálům: \"Vyčítají mi, že když jedu vlakem, kupuji si první třídu. Ano, protože auto nemám a nechci přijet na důležité jednání uválený.\" A zmíněná dálnice? \"V roce 1999 jsme kampaň zastavili, protože všechny dotčené obce vyjádřily s dé osmičkou souhlas. Veřejnost je taky pro, nebo lhostejná.\" Manželé Pavlovští si dále stěžují, že se v sídle Přátel přírody nedostatečně recyklují odpadky a popíjejí se tam nápoje z plastových lahví. Lidem, kterým se takové způsoby nezamlouvají, však Páleník doporučuje: \"Najděte si jiný spolek. Svého advokáta taky nešikanujete za to, že má třeba drahý mobil.\"

Pánem situace

V k auze Přátelé versus nepřátelé přírody se vyskytují některá skutečně závažná podezření; nad těmi lze ale těžko vynášet soudy bez důkladného prošetření hospodaření organizace nezávislým auditorem. Žalující strana například tvrdí, že součty sponzorských darů a sbírek z roku 1998 jsou vyšší, než uvádí soudobá výroční zpráva. Páleník připouští, že inspekce by například některé starší zápisy zřejmě hledala marně, považuje to však za zástupný problém: \"Tehdy jsme si věřili, nepovažovali jsme takové puntičkářství za důležité. Rozhodně si kvůli prkotinám nenechám od hrstky neschopných moralistů ukradnout organizaci, kterou jsem vymyslel, založil a vypiplal.\" Za žalobce nyní promlouvá hlavně Pavlovská: \"Zpočátku jsme byli zapálení romantici, ale postupně se nám otevřely oči. Zjistili jsme, že Páleník ignoruje principy demokratické kontroly a zneužívá důvěru a peníze stovek drobných přispěvatelů k vlastní kariéře.\" Výstižná je věta, kterou Páleníkovo křídlo vtělilo dočasně do stanov (měnily se třikrát během pěti měsíců): \"Zakládající člen může zrušit rozhodnutí jakéhokoliv orgánu sdru žení,\" stojí v \"revolučním\" dokumentu, jenž platil mezi letošním květnem a zářím. Zakládající člen dnes existuje jeden (Páleník), zbývající dva ukončili členství v roce 1997.

Marian Páleník (1963) - Vystudoval VŠE, obor zahraniční obchod. V roce 1990 se stal zástupcem starosty Ústí nad Labem (za Stranu zelených), ve funkci strávil jeden rok. Následující dva roky pracoval na meteorologické stanici v Kopistech, nosil vlasy na ramena. Od roku 1994 byl zaměstnancem neziskové organizace Občanská liga, kde měl na starost nábor nových členů a získávání grantů. \"Brzy jsem sehnal tři sta tisíc korun, což bylo víc, než kolik činil rozpočet sdružení za předchozí čtyři roky dohromady,\" dokládá svou úspěšnost. V roce 1996 založil organizaci Přátelé přírody. \"Nedohodli jsme se na dalším směřování Občanské ligy. Chtěl jsem ji zpřístupnit veřejnosti, ostatní měli sklon považovat zbytek lidí za tupce,\" vysvětluje Páleník motivaci k založení vlastní organizace.

\"Pracuji šedesát hodin týdně za jedenáct tisíc měsíčně, dva roky jsem si nevybral dovolenou, mám jedny boty, jedny brýle,\" zdůrazňuje Marian Páleník, jemuž odpůrci vytýkají zneužívání ochrany přírody k vlastní kariéře. * Na začátku adventu zaplavily desítky tisíc domácností tyto letáčky. Vydavatelé celostátních časopisů se zachovali velkoryse, suma účtovaná za vložený inzerát byla v některých případech víceméně symbolická. * Pod žalobu se podepsali mimo jiné Jiří Rous, podnikatel z Teplic (vlevo) a Vlastimil Vedral, úředník ústecké radnice (uprostřed). Hlavní iniciátorkou procesu s Marianem Páleníkem je Lidmila Pavlovská, sociální pracovnice z Černošic u Prahy (vpravo).
Fotografie: 1, 3 - 5 Jan Schejbal, 2 ARCHIV, 6 Robert Zlatohlávek


Přátelé přírody

Rozpočet sdružení (má tři zaměstnance) se v posledních letech stabilizoval na půldruhém milionu ročně; téměř polovinu tvoří dary individuálních přispěvatelů. Za úspěchy pokládají Přátelé přírody ústup těžařských společností od záměru dolovat kámen na vrchu Rovný v těsné blízkosti pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích (národní kulturní památka), vyvolání referenda v obci Libouchec na téma odtěžení vrchu Strážiště (zúčastnilo se 74 procent voličů, záměr byl odmítnut 99 procenty hlasů), dále zrušení již vydaného územního rozhodnutí na výstavbu hliníkárny v Neštěmicích na břehu Labe a hlavně získání 13 tisíc podpisů na petici proti výstavbě dvou jezů na Labi v Chráněné krajinné oblasti České středohoří; za potvrzení dobře odvedené práce lze považovat událost z předminulého týdne: lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek odmítl stavbě udělit nezbytnou výjimku ze zákona. Nejnovější snahou organizace je vykupování cenných částí krajiny na březích Labe a jejich proměna v nestátní přírodní rezervace.

Zdroj: Týden