Domy, kterými proniká vůně dřeva

Spíše na čichový než vizuální vjem by mohla lákat potenciální návštěvníky nové výstavy pražská Galerie Jaroslava Fragnera. Odedneška je totiž v jejích prostorách k vidění desítka architektonických projektů, jež spojuje dřevo. Přesněji: dřevo jako základní konstrukční materiál.
Výstava, pod kterou je coby kurátorka podepsána Renata Vrabelová, už sklidila velký úspěch v brněnské Galerii architektury. V Praze je zase dávána do souvislosti s dva roky úspěšným výstavním počinem domků švédského architekta Alvara Aalta.
Všechny objekty představené na výstavě vznikly mezi léty 1998 až 2003. To, že se mezi nimi objevují stavby jako vystřižené z učebnice architektonického minimalismu i objekty-komplexy, nasvědčuje ryze individuálnímu přístupu kurátorky. Pokaždé jsou ale pod realizacemi podepsaní známí a respektovaní tvůrci; pokaždé se objekt vylučuje z kvantitativních kategorií katalogových domů.
Rozpoznat, jak a zda vůbec stavebník skutečně rezonuje s výsledkem, jednoduše nejde. Těžko lze také z fotoprintů určit, nakolik je ten který objekt funkční i ve vztahu ke spotřebě energie, nákladům na provoz, údržbě apod.
Rozhodující je proto estetické hledisko: Vrabelová vedle sebe postavila jak zahradní \"czech-box\" (Kroměříž, Archteam), tak rozlehlejší domy (Praha-Chuchle, arch. Markéta Cajthamlová). K vidění jsou stavby, v nichž je dřevěný základ zamlčen (Kouckého a Malé přístavba ateliéru na Smíchově), stejně jako objekty, kde je dřevo užito jako základní \"topografická\" značka (rodinný dům v Rajhradu, ateliér New Work).
Výstava Současný český dřevěný dům není nahodilým plácnutím do vody. Logické nitky vedou nejen ke zvyšujícímu se počtu stavebníků požadujících individuální architekturu, ale i ke stále sílícímu zájmu o ekologickou (úspornou) architekturu.
Další vysvětlení nabídl na stránkách časopisu Era 21 architekt Josef Smola, který dřevostavbám zasvětil celou svou dráhu. \"Je to zejména současná vlna minimalistické architektury, co vrací do hry ve zvýšené míře dřevo a výrobky z něj jako konstrukční i jako dekorativní materiál.\"
Jeho slova v Galerii Jaroslava Fragnera dokládají projekty namátkou ateliéru Ivana Kroupy, nebo již zmiňovaný dům v Rajhradu. V obou případech jde o vcelku robustní stavby, které však postrádají jakýkoliv větší dekor. Aaltovskému pojetí, kdy byly dřevěné domy zpravidla vkomponovávány do zeleně, se nejvíce blíží rodinný dům v Lelekovicích (arch. František Šmédek) a rodinný dům v Brně-Žabovřeskách (Transat architekti).
Za povšimnutí nesporně stojí i projekt architekta Davida Krause v Říčanech. Sám autor, netuše, že se celý projekt zkomplikuje také kvůli místnímu stavebnímu úřadu, ještě vyzdvihuje potvrzené \"výhody dřevostaveb z hlediska rychlosti realizace, ceny i provozních nákladů.\"
Za poznámku stojí ještě příjemné členění výstavy ve \"Frágnerce\". Jednotlivé vystavené návrhy tvoří minikóje, takže návštěvník může v prostoru podlehnout iluzi, že prochází kolonií dřevěných domů. Včetně charakteristické vůně dřeva.
Současný český dřevěný dům. GJF Betlémské nám. 5a. Do 1. 2. 2004.

ZDROJ: HN