Pátek, 29. března 2024

Vítr přináší šanci na velký úspěch

Vítr přináší šanci na velký úspěch
Pokud někdo hledá ukázkový průmyslový úspěch, možná skončí u větrných elektráren. Během jediné dekády se z okrajového odvětví považovaného spíše za ekologické opatření než běžný hospodářský sektor proměnily v respektovaný byznys. Spolu s jinými obnovitelnými technologiemi představují statisticky nejrychleji rostoucí oblast energetiky.
Mimořádný boom zapříčinila kombinace několika faktorů. Byly to podpory motivované snahou vlád snížit znečištění, které přispívá ke globálním změnám podnebí, a dát vale obstarožní energetice opírající se o uhelné elektrárny a jaderné reaktory. K tomu se přidaly prudké technologické modernizace během posledních několika let.
V Německu vítr vyrábí proud v množství odpovídajícím bezmála Temelínu a Dukovanům dohromady a zaměstnává 35 tisíc lidí. Dánsko z těchto zdrojů získává pětinu spotřeby elektřiny. Průmysl počítá, že do konce desetiletí budou větrné zdroje dodávat proud pro 86 miliónů Evropanů a zajistí splnění třetiny závazků, které státy unie podepsaly v Kjótském protokolu.
Technologický pokrok dramaticky sráží náklady. Cena kilowatthodiny z těchto zdrojů se za dvacet let snížila o více než 80 procent a nadále klesá. Ve Velké Británii je větrná elektřina už levnější než proud z jaderných reaktorů. Rozvoj technologií podobně vyřešil i komplikace s hlukem. Moderní větrné elektrárny produkují hluk na úrovni šumu noční neosídlené krajiny.
V Německu, Nizozemsku, Británii, Dánsku, Španělsku a dalších zemích větrná energetika představuje doslova synonymum úspěchu. Například na nizozemském trhu je poptávka po dodávkách elektřiny z větrných zdrojů větší než nabídka. Česká republika se - s výjimkou několika osamocených projektů - z tohoto evropského boomu prozatím vymyká. Ekonomický potenciál větrné energie se u nás odhaduje na 1200 až 1800 gigawatthodin. Výroba však činí patnáct gigawatthodin, tedy pouhý zlomek. Příčinou je hlavně špatná legislativa.
Někteří kritici větrným elektrárnám vyčítají zásah do krajiny. Ale elektřinu někde vyrábět musíme a povrchové uhelné doly nebo globální změny klimatu způsobují nesrovnatelně větší škody. Zkušenosti z Evropy dokládají, že vhodné umístění účinně předchází poškození přírody nebo zabíjení ptáků.
Průzkumy mínění ve Skotsku i jinde ukázaly, že obavy obyvatel okolních obcí z poškození krajiny, hluku nebo odlivu turistů se po zahájení provozu doslova rozplynuly. Pokud budeme elektrárny stavět s rozmyslem a vyhneme se umisťování doprostřed přírodních rezervací, na návsích, v zahradách či na migrační cesty tažných ptáků, neznamenají vážný problém.
Česká ekonomika s tradicí strojírenského průmyslu má solidní šanci získat v tomto oboru zajímavou exportní příležitost na expandujícím trhu. Zatím jej kontrolují firmy ze zemí, kde se výroba může opírat o domácí poptávku.
Navíc mají větrné elektrárny, stejně jako ostatní obnovitelné zdroje, výhodu v decentralizované povaze a nezávislosti. Obce především ve znevýhodněných pohraničních regionech mohou vytvořit nová pracovní místa a získat důležitý zdroj příjmů pro místní pokladnu. Také pravděpodobnost, že v celé zemi najednou přestane foukat, je podstatně menší než riziko srovnatelně důležitého náhlého výpadku jednoho z jaderných reaktorů.
Stejně jako jiné typy zdrojů ani vítr nikdy nebude zajišťovat kompletní českou spotřebu elektřiny. Nikdy z něj také nebudeme vyrábět tolik proudu jako třeba Velká Británie. Ale měli bychom využít příležitostí, které v tomto sektoru máme, pro snížení znečištění, nová pracovní místa a rozvoj perspektivního průmyslového odvětví.
Prozatím zůstávají ležet ladem. Větrné elektrárny samy o sobě nejsou budoucností domácí ekonomiky, patří ale mezi několik jejích klíčových součástí.
Prakticky totéž co pro vítr platí i pro další čisté zdroje energie: spalování biomasy, solární panely, malé vodní elektrárny, využití bioplynu či geotermální energie. Potřebují však promyšlenou podporu včetně kvalitní legislativy.
Autor pracuje v ekologické organizaci Hnutí DUHA
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů