Hrozby globálního oteplování

Dnes už jen málo vědců pochybuje, že se atmosféra Země otepluje. Mnozí se také shodnou, že se tempo oteplování zrychluje a že jeho důsledky by mohly být čím dál ničivější. Už školáci dokážou vyjmenovat některé předpokládané důsledky: ohřejí se oceány a roztají ledovce, což způsobí vzestup hladin moří a zaplavení nízko položených pobřežních oblastí slanou vodou. Přesunou se regiony vhodné pro zemědělskou činnost.

Méně známé účinky globálního oteplování - konkrétně závažné zdravotní potíže u lidí - by však měly vyvolávat neméně starostí. Mnohé z nich už jsou tady.

Nejpřímějším důsledkem je odhad, že globální oteplování do roku 2020 zdvojnásobí počet úmrtí vyvolaných vlnami veder. Delší horké počasí může svědčit smogu a šíření alergenů, a tím způsobovat dýchací obtíže.

Globální oteplování také zvyšuje četnost a intenzitu záplav a období sucha. Tyto katastrofy nezpůsobují jen smrt utopením či hladověním, ale také škodí úrodě a zvyšují náchylnost plodin k nákazám a zamoření škůdci a dusivým býlím. To vše ještě přispívá k nedostatku potravin a k podvýživě. Pak se přesouvají celé populace, což vede k přelidnění a souvisejícím onemocněním, například k tuberkulóze.

Rozvojové země - s nedostatkem zdrojů na prevenci a léčení infekčních nemocí - jsou nejnáchylnější i k jiným infekčním onemocněním souvisejícím také se změnou klimatu. Vyspělé státy se však rovněž mohou stát oběťmi náhlého útoku - což se stalo loni, když první rozšíření západonilského viru v Severní Americe usmrtilo sedm Newyorčanů. Mezinárodní obchod a cestování umožňují přenosným nemocem udeřit na kontinentech vzdálených od zdrojů nákazy. Samozřejmě že všechny dopady globálního oteplování na lidské zdraví nemusí být jen negativní. Velmi vysoké teploty mohou v horkých oblastech snížit výskyt plžů, kteří hrají roli při přenosu schistosomózy, onemocnění způsobeného parazity. Prudké větry způsobované vysušováním zemského povrchu mohou rozptylovat nečistoty. Teplejší zimy v běžně chladných oblastech mohou snižovat počet náhlých srdečních slabostí a dýchacích potíží způsobených zimou.

Celkově je ovšem pravděpodobné, že nežádoucí dopady rozmanitějšího a extrémnějšího počasí veškeré výhody zastíní.

Jak se svět otepluje, obzvláště hluboké znepokojení vyvolávají nemoci přenášené komáry - malárie, dengue, žlutá zimnice a několik druhů encefalitidy. Očekává se, že tyto potíže budou stále rozšířenější, neboť chladné počasí omezuje komáry jen na roční období a regiony s určitou minimální teplotou.

Extrémní horko také snižuje přežívání komárů. Ovšem v rozmezí teplot, které snášejí, se komáři v teplejším vzduchu rychleji šíří a častěji štípou. Horko také zvyšuje rychlost reprodukce a dospívání patogenů, jejichž nositeli jsou komáři. Nedospělý malarický parazit potřebuje při 20°C k úplnému rozvoji 26 dní, ale při 25°C pouhých 13 dní. Komáři rodu Anopheles, kteří malárii šíří, žijí jen několik týdnů, ale za vyšších teplot za tuto dobu dospěje víc parazitů.

Vzhledem k tomu, že se oteplují celé regiony, komáři pronikají na dříve nepřístupná území a přinášejí s sebou onemocnění. Přitom v oblastech, kde jsou již zabydleni, způsobují častější výskyt nemocí po delší období. Malárie se už vrátila na Korejský poloostrov a některé oblasti USA. V jižní Evropě a v bývalém Sovětském svazu už nemoc v menším měřítku propukla. Některé výhledy počítají s tím, že se zóna možného přenosu malárie z dnešních 45 % světové populace rozroste do konce tohoto století na 60 %.

Horečka dengue (či tropická horečka) - vážné chřipkovité virové onemocnění, které může způsobit vnitřní krvácení se smrtelnými následky - za posledních 10 let rozšířila v Americe svůj dosah a na konci 90. let minulého století se na jihu dostala až po Buenos Aires (našla si cestu i do severní Austrálie). Dnes jí podle odhadů trpí 50 až 100 milionů lidí v tropech a subtropech.

Příčiny náhlých výskytů těchto nemocí samozřejmě nelze nezvratně připsat globálnímu oteplování. Jistou úlohu mohou hrát i další faktory - úbytek programů zaměřených na boj s komáry a na podporu veřejného zdraví nebo zvýšení odolnosti vůči lékům a pesticidům. Nicméně argumenty hovořící pro klimatické příčiny jsou silnější, jestliže propuknutí nemoci odpovídá dalším předpovídaným dopadům globálního oteplování.

Častější sucha a záplavy způsobované globálním oteplováním budou zřejmě také podněcovat častější výskyt nemocí přenášených pitnou vodou. Záplavy zase do vodních zásob vyplavují splašky a hnojiva, čímž přivodí ohromné přemnožení škodlivých řas, které jsou pro lidi buď přímo jedovaté, nebo infikují ryby a měkkýše, jež pak lidé konzumují.

Počet lidských obětí, které si globální oteplování vyžádá, bude do velké míry záviset na nás. Globální prioritou by mělo být účinné sledování klimatických podmínek a okolností, za nichž se objevují a navracejí infekční nemoci, a zajištění preventivních opatření a léků pro ohrožené populace.

Musíme ale také omezit lidské činnosti, které přispívají k ohřívání atmosféry nebo zhoršují jeho důsledky. Nelze příliš pochybovat o tom, že se spalování fosilních paliv na globálním oteplování podílí. Je potřeba zavést čistší zdroje energií a zároveň chránit a obnovovat lesy a mokřady, které vstřebávají oxid uhličitý, pohlcují povodňové vody a odfiltrují znečišťující látky dřív, než proniknou do zásob vody.

Nic z toho nebude zadarmo. Za nečinnost však lidstvo zaplatí mnohem vyšší cenu.

AUTOR: (c) Project Syndicate, leden 2004

Paul R. Epstein je zástupcem ředitele Centra pro zdraví a globální životní prostředí při Lékařské fakultě Harvardovy univerzity.

ZDROJ: EKONOM