Deset ztracených let

Pokud by něco pomohlo vyhrát boj s terorismem, byl by to soustředěný útok na světovou bídu.
V roce 1996 se konal Světový summit o potravě. Sdělil cíl: snížit počet hladovějících lidí do roku 2015 na polovinu. To znamenalo zmenšovat počet hladovějících rok co rok o 24 miliónů. Dosažení cíle se odkládá na neurčito. V letech 1999 - 2001 ve světě hladovělo 842 miliónů lidí, a to 798 miliónů v rozvojových zemích, 34 miliónů v zemích s \"přechodnou ekonomikou\", převážně ve státech bývalého Sovětského svazu, 10 miliónů v zemích průmyslově rozvinutých. Počet hladovějících lidí v současnosti každoročně roste o pět miliónů, praví příslušná organizace OSN. Na následky podvýživy rok co rok umře šest miliónů dětí mladších než pět let.
Pandemie HIV/AIDS běží s rostoucím důrazem. 70 procent ze 40 miliónů nemocných lidí žije v zemích, jejichž zdravotní systém nefunguje. Znovu se objevila tuberkulóza - každoročně devět miliónů nových onemocnění, dva milióny úmrtí. Podobně sklízí malárie. V obou případech se nadto objevují původci, kteří jsou vůči běžným lékům odolní.
V rozvojových zemích s rostoucí životní úrovní se nadto začínají objevovat staří známí ze zemí průmyslově rozvinutých - civilizační choroby a choroby doprovázející stáří. Například cukrovka druhého typu. Na světě postihuje 150 miliónů lidí, očekává se, že úměrně zejména špatné životosprávě se jejich počet do roku 2025 zdvojnásobí. V některých rozvojových zemích začal podíl lidí stižených mozkovou mrtvicí a chorobami srdce a cév přerůstat stejný podíl v zemích rozvinutých.
Neumíme si představit, že bychom žili bez dostatečného množství kvalitní pitné vody. 1,1 miliardy lidí se na začátku 21. století čistá voda nedostává, 2,4 miliardy lidí žije bez základních hygienických opatření. Povrchová voda v řekách, jezerech, rybnících závisí na objemu dešťových srážek. Bývá nebezpečná, neboť je znečištěná biologicky i chemicky. Voda z hlubinných vrtů má rovněž svá rizika. V některých místech může obsahovat tak nebezpečné látky, jako je arsen - výsledkem je indická epidemie onemocnění, o nichž naši lékaři slýchají jen ze starých učebnic pracovního lékařství. U nás obvykle nebývá získání spodní vody příliš náročné. V subsaharské Africe žije v oblastech, kde se dá spodní voda získat jen velmi těžko, 70 miliónů lidí. Spodní vodu rabuje růst měst a růst populace. Do spodní vody v rostoucí míře pronikají hnojiva a pesticidy. V roce 2025 budou žít v zemích vystavených vodnímu stresu dvě třetiny světové populace. 145 států světa sdílí říční pánve. Voda byla, je a bude zdrojem srážek, i těch válečných.
Dostatek čisté vody a základní hygienická opatření pro všechny lidi do roku 1990 byly dalším velkým cílem vysloveným v desetiletí, které předcházelo. Jsme stále skromnější. V současnosti je cílem, aby počet lidí nemajících přístup k bezpečné pitné vodě, což se považuje za základní lidské právo a týká se přibližně jedné miliardy lidí, klesl do roku 2015 na polovinu.
Je pravda, že za mnohé mohou špatné a zkorumpované vládnutí, války a přírodní katastrofy. Stejně tak je pravda, že za další může lhostejnost rozvinutých zemí. Chorobám tvořícím společně 90 procent světové zátěže bylo věnováno méně než 10 procent prostředků určených na světový lékařský výzkum. V letech 1975 - 1999 se na trhu objevilo 1233 nových druhů léků. Jen 13 z nich je cíleno na tropické choroby.
Míra a riziko světového terorismu, zahaleného v náboženském převleku, rostou. Současný nejmocnější stát světa se snaží postavit na hranicích něco podobného hradbám. Myslím, že jde o mylnou strategii, která může snad posloužit předvolební kampani. Pokud by něco pomohlo vyhrát boj s terorismem, byl by to soustředěný útok na světovou bídu. Jestli je toho současný kapitalismus ještě schopen. Bída je pramenem zoufalství, ze kterého tyjí jak náboženský fanatismus, tak terorismus. Že teroristické skupiny vedou vzdělaní lidé, kteří chudí nejsou? To přece na věci nic nemění. Nebýt bídy, byli by jen to, co jsou - vraždícími fanatiky opřenými o mylná myšlenková schémata. Takhle si připadají a v očích bídy vypadají jako svatí, mučedníci a revolucionáři. Rozvojový svět ztratil deset let.

Autor je lékařem a popularizátorem vědy
ZDROJ: Víkend