Američané a Japonci už mají \"vodíková\" auta

Největší světová automobilka General Motors testuje na japonských silnicích první vůz, který k pohonu využívá tekutý vodík. Jde o prototyp HydroGen3. Představila i vůz Hy-Wire s jinou vodíkovou technologií.
Pozadu nezůstávají ani Japonci. Společnosti Toyota Motor a Honda Motor vyvinuly své vlastní modely aut, jejichž pohon zajišťovaly palivové články pracující na bázi vodíku.

MEZITITULEK: Nové technologie jsou zatím příliš drahé
Proč tedy jak Evropská unie, tak vláda Spojených států uvažují jako o částečném zlomu ve využití vodíkových technologií teprve rok 2020? Evropská unie odhaduje, že na tento čistý pohon pojede za šestnáct let jen každý dvacátý vůz ze sta. Americký prezident George Bush, který na výzkum těchto technologií hodlá do roku 2008 věnovat z rozpočtu 1,7 miliardy dolarů, v loňském roce prohlásil:
\"Děti, které se dnes narodily, budou už řídit vůz, svůj první vůz, který bude poháněn vodíkem a nebude vypouštět žádné zplodiny.\"
Podle propočtů amerického ministerstva energetiky je nyní výroba vodíku čtyřikrát dražší než benzín či nafta. A to i přesto, že by byl vyráběn z nejlevnějšího zdroje, zemního plynu.
Výroba vodíkových palivových článků je nyní desetkrát dražší než dosavadní \"klasické\" spalovací motory.
Další náklady si vyžádá skladovací infrastruktura a její dostupnost, souměřitelná s široce rozvinutou sítí nynějších čerpacích stanic na benzín a naftu.
Spojené státy, Evropská unie i Japonsko jsou ve svém úsilí o využití vodíkové technologie hnány hlavně tím, že v příštích dvaceti letech by při současném stavu automobilového pohonu musely dovážet až 70 procent i více své spotřeby ropy, a to z \"neklidných oblastí\", což představuje bezpečnostní riziko. Naopak vodík se dá vyrábět z domácích zdrojů, jako jsou zemní plyn, uhlí, biomasa i voda.

MEZITITULEK: Evropská unie věnuje na výzkum vodíku milióny
Evropská komise, která koncem ledna rozhodla, že na výzkum vodíkových technologií věnuje do roku 2006 kolem 300 miliónů eur, vyzvala ke společnému úsilí veřejnou i podnikovou sféru. Protože podle komisařky pro energetiku Loyoly de Palaciové hodlá unie v tomto výzkumu hrát vůdčí úlohu ve světě, vyzvala k těsné spolupráci ve výzkumu i podniky. Za zbytečné mrhání prostředky nazvala překrývání výzkumných programů automobilek a vědeckých institucí.
Evropská unie rovněž loni iniciovala program mezinárodního partnerství při výzkumu vodíkových technologií, který přijaly USA, Japonsko a další státy.
Podle některých analytiků, citovaných agenturou Reuters, však existují otazníky. Je například velmi nepravděpodobné, že velké automobilky, jako General Motors, Toyota či Honda, které do výzkumu tohoto perspektivního pohonu již po řadu let investují milióny dolarů, budou chtít bezplatně sdílet své výsledky s konkurenty.