Vstupujeme do roku, kdy Česká republika bude mít možnost začít plně využívat výhody, které členství v Evropské unii zemím přináší.
Jak budou fungovat strukturální fondy
Jednou z nejzásadnějších bude i možnost získání finanční pomoci poskytované EU v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti z tzv. strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Pro Českou republiku Evropská komise v rámci předvstupních jednání alokovala z rozpočtu EU na tuto politiku na roky 2004 až 2006 částku v celkové výši téměř 65 miliard korun.
Protože se však jedná o nenárokovou podporu, která bude využitelná pouze prostřednictvím projektů splňujících stanovené podmínky, je dobré vědět, jakým způsobem bude proces výběru, hodnocení a konečně realizace projektů probíhat a jak takový projekt pro získání podpory co nejlépe připravit.
Současný stav přípravy programových dokumentů
Základní rámec pro čerpání bude stanovovat tzv. Rámec podpory Společenství (Community Support Framework - CSF). Ten byl uzavřen na základě předloženého Národního rozvojového plánu (NRP), v němž si česká strana definovala základní priority a cíle, které chce za pomoci EU dosáhnout.
Na Národní rozvojový plán dále navazují operační programy (OP), které jsou rozvedeny až do konkrétních opatření.
Tyto programové dokumenty byly předloženy Evropské komisi, která je přijala jako dobrý základ pro vyjednávání. Doporučila u nich provést několik změn a úprav (vymezení priorit a opatření podporovaných v rámci jednotlivých OP). Snahou bylo odstranit překryvy a zjednodušit a celkově zpřehlednit strukturu rámce podpory (tj. NRP a CSF) a jeho implementačních částí (tj. operačních programů).
Současně bylo řešeno i množství finančních prostředků pro jednotlivé operační programy. Česká strana dodatečně požádala o zvýšené spolufinancování některých operačních programů z prostředků EU až do výše 80 % (ve zdůvodněných případech). Celý proces měl být uzavřen do konce roku s cílem zahájení realizace programových dokumentů již od 1. ledna 2004. Jelikož však kromě podpisu Rámce podpory Společenství bude muset být každý z operačních programů schválen Evropskou komisí (operačních programů je celkem pět, z toho čtyři jsou sektorové a jeden společný regionální), vyhlášení prvních výběrových kol na podávání projektů lze předpokládat až v druhé polovině roku 2004.
S tím souvisí i novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, jelikož jeho současná podoba neodpovídá pravidlům EU. Návrh jeho harmonizované novely již schválila Sněmovna a nyní je v Senátu. Ani při optimální rychlosti však nevstoupí novela v platnost dříve než v polovině roku 2004.
Podpisem CSF budou pevně stanoveny finanční rámce jednotlivých operačních programů pro roky 2004 až 2006. Jakékoliv žádosti o přesun prostředků, např. jednoho roku do druhého nebo mezi programy, bude podléhat opětovnému schválení komisí.
Příprava projektu
Při přípravě projektu je důležité dodržet tzv. logický rámec (logframe) projektu. Ten v podstatě vychází ze správné definice cílů, které bude projekt naplňovat ve vazbě na příslušné priority a opatření daného operačního programu, dále účelu projektu, to je zdůvodnění jeho potřebnosti, očekávaných výsledků, které realizace projektu přinese, a aktivit, kterými bude toto dosaženo, neboli způsob realizace projektu.
Každá z těchto částí projektů musí být jasně čitelná a dobře (kvantifikovaně a ověřitelně) vyhodnotitelná. Ke každému operačnímu programu budou připraveny tzv. programové dodatky, které budou jakousi \"kuchařkou\". V nich bude uvedeno, jaké náležitosti by měl projekt splňovat, i kritéria, podle kterých bude žádost hodnocena.
Zejména zpočátku, kdy lze očekávat nedostatek (dobrých) projektů, bude hrát důležitou roli připravenost projektu. Rozumí se tím rozpracování projektu minimálně do úrovně územního rozhodnutí nebo lépe stavebního rozhodnutí, dále finančního plánu, který bude dokladovat zajištěné spolufinancování celé realizace a u vybraných projektů pak i zpracování studie proveditelnosti, která prokáže ekonomičnost a udržitelnost projektu.
Proces výběru a spolufinancování
Hodnocení a výběr projektů budou pro každý operační program provádět výběrové komise složené z nezávislých expertů a odborníků. Výběrová kritéria budou podléhat schválení monitorovacího výboru, který bude také vytvořen pro každý operační program, což by mělo zajistit, že budou maximálně objektivní.
Výjimkou budou pouze ty projekty, které budou připravovány k podpoře z Fondu soudržnosti. V tomto případě je jejich schvalování projektů vyhrazeno pouze Evropské komisi.
Výše podpory ze strany EU bude různé velikosti podle priority/opatření, druhu žadatele, jeho sídla a typu projektu (nižší, bude-li projekt přinášet zisk). Její mezní výše bude stanovena procentem uznatelných nákladů projektu. Ty budou jasně specifikovány a v některých případech budou moci zahrnovat i přípravu projektové či další podkladové dokumentace. Obecně platnou podmínkou však bude to, aby jejich termín zdanitelného plnění byl až po termínu uzávěrky příjmu žádostí o podporu. V některých případech pak bude navíc ještě poskytována podpora ze státních (veřejných) zdrojů, a to v závislosti na množství státních prostředků vyčleněných pro kofinancování příslušného opatření v daném roce. Na podporu ale nebude žádný právní nárok. Z toho důvodu bude u některých opatření uvedena i absolutní maximální výše této podpory.
V případě projektů, které budou přinášet zisk nebo u žadatelů z řad podnikatelských subjektů, se bude celková mezní výše této podpory pohybovat pod 50 procenty. U nepodnikatelských subjektů nebo neziskových projektů pak může dosáhnout až 75 %, respektive až 80 % této podpory (česká strana o to žádá).
Další důležitou skutečností je to, že v případě operačních programů nebude podpora poskytována těm žadatelům, kteří mají sídlo v Praze. Hlavní město totiž přesahuje svým HDP limit, kterým je 75 % průměru EU. Proto nemůže (jako jediný region u nás) tuto podporu čerpat.
Pokud jde o Fond soudržnosti, tj. fond, který bude podporovat velké projekty investic do infrastruktury v oblasti životního prostředí a dopravy, zde bude moci maximální podpora dosáhnout až 85 % přípustných nákladů. Skutečná podpora však bude vypočtena na základě ekonomických a finančních analýz návratnosti projektu. Na základě zkušeností z předvstupního nástroje ISPA lze předpokládat podporu ve výši 60-70 % celkových nákladů projektu. Příspěvek konečných uživatelů (nejčastěji obcí či jejich sdružení) by pak zde postačoval jen asi 20 % a zbytek by pak měl zajistit stát (prostřednictvím SFŽP nebo SFDI).
Institucionální zajištění
Hlavní zásadou při využívání prostředků ze strukturálních fondů bude přísné oddělení linií řídící (implementační), platební a kontrolní. V rámci finančního řízení je tak každému členskému státu EU dána povinnost zřídit Řídící a Platební orgány, a to jak pro celkové řízení strukturální pomoci na národní úrovni, také i pro jednotlivé programy.
U nás bylo Řídícím orgánem jak strukturálních fondů (SF), tak i Fondu soudržnosti (CF) jmenováno Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro řízení jednotlivých programů pak příslušné rezorty.
Platebním orgánem SF i CF bylo ustanoveno Ministerstvo financí, kde pro výkon této funkce byl vytvořen odbor Národního fondu ministerstva. Pro finanční toky mezi Platebním orgánem a konečnými příjemci (uživateli) podpory pak byla u každého Řídícího orgánu navíc vytvořena tzv. Platební jednotka, kterou v praxi reprezentuje pověřený odbor ministerstva. V případě CF byly Platebními jednotkami určeny Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy.
Řídící orgány pak mohou část ze svých pravomocí delegovat na tzv. Zprostředkující či také Implementační subjekty. Např. Ministerstvo průmyslu a obchodu pro realizaci Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP) stanovilo dvě implementační agentury, a to konkrétně CzechInvest a Českou energetickou agenturu (ČEA). Schéma implementace a finančních toků ukazuje obrázek.
Mechanismus vyplácení podpor
Pro každý program budou u ČNB otevřeny dva zvláštní účty, jejichž prostřednictvím se poté budou uskutečňovat finanční platby mezi Evropskou komisí a konečnými příjemci (uživateli). Jeden bude určen pro toky peněž z a do Evropské unie (v eurech), druhý pak pro vyplácení příp. vrácení podpor konečným příjemcům (v korunách).
Vlastní mechanismus vyplácení podpor ze strukturálních fondů bude realizován tak, že Řídící orgány (MA) budou ve stanovených termínech (3x ročně) předkládat Platebnímu orgánu (PA) výkaz výdajů, tj. všechny přijaté účetní doklady o výdajích uskutečněných příjemci podpory na operace schválené v rámci daného programu. PA provede jejich ověření a v případě nezjištění žádných nedostatků vydá neprodleně (do 2 týdnů po jejich obdržení) certifikát, který poté formou žádosti o platbu předloží Evropské komisi. Certifikaci oprávněnosti výdajů k podpoře bude přitom moci provádět pouze PA.
PA bude zasílat žádosti o průběžné platby a platby konečného zůstatku Evropské komisi za všechny programy dohromady 3krát ročně, a to nejpozději 15. března, 15. července a 20. října.Řídící orgány budou přitom výkazy výdajů Platebnímu orgánu předkládat prostřednictvím Platební jednotky (PU), které budou zřízeny v rámci organizační struktury jednotlivých ministerstev zodpovědných za implementaci programů.
Žádosti o platby bude MA přijímat v intervalech, které budou stanoveny ve Smlouvě o financování, jež bude s každým konečným uživatelem uzavřena. Minimální interval podávání žádostí bude přitom jeden měsíc. Žádost bude muset být doložena požadovanými doklady (zaplacené faktury, výpisy z účtu). Po jejich přijetí Řídící orgán ověří jejich oprávněnost a poté je předá PU, která u nich provede ještě kontrolu zejména z hlediska souladu s finančním plánem, a poté je předloží Platebnímu orgánu k jejich proplacení. Po jejich certifikaci a předložení Evropské komisi by konečný příjemce popř. uživatel měl příspěvek od EU obdržet nejpozději do 60 dnů.
AUTOR: Tomáš Voříšek,
SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s.
Pro Českou republiku Evropská komise v rámci předvstupních jednání alokovala z rozpočtu EU na tuto politiku na roky 2004 až 2006 částku v celkové výši téměř 65 miliard korun.
Protože se však jedná o nenárokovou podporu, která bude využitelná pouze prostřednictvím projektů splňujících stanovené podmínky, je dobré vědět, jakým způsobem bude proces výběru, hodnocení a konečně realizace projektů probíhat a jak takový projekt pro získání podpory co nejlépe připravit.
Současný stav přípravy programových dokumentů
Základní rámec pro čerpání bude stanovovat tzv. Rámec podpory Společenství (Community Support Framework - CSF). Ten byl uzavřen na základě předloženého Národního rozvojového plánu (NRP), v němž si česká strana definovala základní priority a cíle, které chce za pomoci EU dosáhnout.
Na Národní rozvojový plán dále navazují operační programy (OP), které jsou rozvedeny až do konkrétních opatření.
Tyto programové dokumenty byly předloženy Evropské komisi, která je přijala jako dobrý základ pro vyjednávání. Doporučila u nich provést několik změn a úprav (vymezení priorit a opatření podporovaných v rámci jednotlivých OP). Snahou bylo odstranit překryvy a zjednodušit a celkově zpřehlednit strukturu rámce podpory (tj. NRP a CSF) a jeho implementačních částí (tj. operačních programů).
Současně bylo řešeno i množství finančních prostředků pro jednotlivé operační programy. Česká strana dodatečně požádala o zvýšené spolufinancování některých operačních programů z prostředků EU až do výše 80 % (ve zdůvodněných případech). Celý proces měl být uzavřen do konce roku s cílem zahájení realizace programových dokumentů již od 1. ledna 2004. Jelikož však kromě podpisu Rámce podpory Společenství bude muset být každý z operačních programů schválen Evropskou komisí (operačních programů je celkem pět, z toho čtyři jsou sektorové a jeden společný regionální), vyhlášení prvních výběrových kol na podávání projektů lze předpokládat až v druhé polovině roku 2004.
S tím souvisí i novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, jelikož jeho současná podoba neodpovídá pravidlům EU. Návrh jeho harmonizované novely již schválila Sněmovna a nyní je v Senátu. Ani při optimální rychlosti však nevstoupí novela v platnost dříve než v polovině roku 2004.
Podpisem CSF budou pevně stanoveny finanční rámce jednotlivých operačních programů pro roky 2004 až 2006. Jakékoliv žádosti o přesun prostředků, např. jednoho roku do druhého nebo mezi programy, bude podléhat opětovnému schválení komisí.
Příprava projektu
Při přípravě projektu je důležité dodržet tzv. logický rámec (logframe) projektu. Ten v podstatě vychází ze správné definice cílů, které bude projekt naplňovat ve vazbě na příslušné priority a opatření daného operačního programu, dále účelu projektu, to je zdůvodnění jeho potřebnosti, očekávaných výsledků, které realizace projektu přinese, a aktivit, kterými bude toto dosaženo, neboli způsob realizace projektu.
Každá z těchto částí projektů musí být jasně čitelná a dobře (kvantifikovaně a ověřitelně) vyhodnotitelná. Ke každému operačnímu programu budou připraveny tzv. programové dodatky, které budou jakousi \"kuchařkou\". V nich bude uvedeno, jaké náležitosti by měl projekt splňovat, i kritéria, podle kterých bude žádost hodnocena.
Zejména zpočátku, kdy lze očekávat nedostatek (dobrých) projektů, bude hrát důležitou roli připravenost projektu. Rozumí se tím rozpracování projektu minimálně do úrovně územního rozhodnutí nebo lépe stavebního rozhodnutí, dále finančního plánu, který bude dokladovat zajištěné spolufinancování celé realizace a u vybraných projektů pak i zpracování studie proveditelnosti, která prokáže ekonomičnost a udržitelnost projektu.
Proces výběru a spolufinancování
Hodnocení a výběr projektů budou pro každý operační program provádět výběrové komise složené z nezávislých expertů a odborníků. Výběrová kritéria budou podléhat schválení monitorovacího výboru, který bude také vytvořen pro každý operační program, což by mělo zajistit, že budou maximálně objektivní.
Výjimkou budou pouze ty projekty, které budou připravovány k podpoře z Fondu soudržnosti. V tomto případě je jejich schvalování projektů vyhrazeno pouze Evropské komisi.
Výše podpory ze strany EU bude různé velikosti podle priority/opatření, druhu žadatele, jeho sídla a typu projektu (nižší, bude-li projekt přinášet zisk). Její mezní výše bude stanovena procentem uznatelných nákladů projektu. Ty budou jasně specifikovány a v některých případech budou moci zahrnovat i přípravu projektové či další podkladové dokumentace. Obecně platnou podmínkou však bude to, aby jejich termín zdanitelného plnění byl až po termínu uzávěrky příjmu žádostí o podporu. V některých případech pak bude navíc ještě poskytována podpora ze státních (veřejných) zdrojů, a to v závislosti na množství státních prostředků vyčleněných pro kofinancování příslušného opatření v daném roce. Na podporu ale nebude žádný právní nárok. Z toho důvodu bude u některých opatření uvedena i absolutní maximální výše této podpory.
V případě projektů, které budou přinášet zisk nebo u žadatelů z řad podnikatelských subjektů, se bude celková mezní výše této podpory pohybovat pod 50 procenty. U nepodnikatelských subjektů nebo neziskových projektů pak může dosáhnout až 75 %, respektive až 80 % této podpory (česká strana o to žádá).
Další důležitou skutečností je to, že v případě operačních programů nebude podpora poskytována těm žadatelům, kteří mají sídlo v Praze. Hlavní město totiž přesahuje svým HDP limit, kterým je 75 % průměru EU. Proto nemůže (jako jediný region u nás) tuto podporu čerpat.
Pokud jde o Fond soudržnosti, tj. fond, který bude podporovat velké projekty investic do infrastruktury v oblasti životního prostředí a dopravy, zde bude moci maximální podpora dosáhnout až 85 % přípustných nákladů. Skutečná podpora však bude vypočtena na základě ekonomických a finančních analýz návratnosti projektu. Na základě zkušeností z předvstupního nástroje ISPA lze předpokládat podporu ve výši 60-70 % celkových nákladů projektu. Příspěvek konečných uživatelů (nejčastěji obcí či jejich sdružení) by pak zde postačoval jen asi 20 % a zbytek by pak měl zajistit stát (prostřednictvím SFŽP nebo SFDI).
Institucionální zajištění
Hlavní zásadou při využívání prostředků ze strukturálních fondů bude přísné oddělení linií řídící (implementační), platební a kontrolní. V rámci finančního řízení je tak každému členskému státu EU dána povinnost zřídit Řídící a Platební orgány, a to jak pro celkové řízení strukturální pomoci na národní úrovni, také i pro jednotlivé programy.
U nás bylo Řídícím orgánem jak strukturálních fondů (SF), tak i Fondu soudržnosti (CF) jmenováno Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro řízení jednotlivých programů pak příslušné rezorty.
Platebním orgánem SF i CF bylo ustanoveno Ministerstvo financí, kde pro výkon této funkce byl vytvořen odbor Národního fondu ministerstva. Pro finanční toky mezi Platebním orgánem a konečnými příjemci (uživateli) podpory pak byla u každého Řídícího orgánu navíc vytvořena tzv. Platební jednotka, kterou v praxi reprezentuje pověřený odbor ministerstva. V případě CF byly Platebními jednotkami určeny Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy.
Řídící orgány pak mohou část ze svých pravomocí delegovat na tzv. Zprostředkující či také Implementační subjekty. Např. Ministerstvo průmyslu a obchodu pro realizaci Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP) stanovilo dvě implementační agentury, a to konkrétně CzechInvest a Českou energetickou agenturu (ČEA). Schéma implementace a finančních toků ukazuje obrázek.
Mechanismus vyplácení podpor
Pro každý program budou u ČNB otevřeny dva zvláštní účty, jejichž prostřednictvím se poté budou uskutečňovat finanční platby mezi Evropskou komisí a konečnými příjemci (uživateli). Jeden bude určen pro toky peněž z a do Evropské unie (v eurech), druhý pak pro vyplácení příp. vrácení podpor konečným příjemcům (v korunách).
Vlastní mechanismus vyplácení podpor ze strukturálních fondů bude realizován tak, že Řídící orgány (MA) budou ve stanovených termínech (3x ročně) předkládat Platebnímu orgánu (PA) výkaz výdajů, tj. všechny přijaté účetní doklady o výdajích uskutečněných příjemci podpory na operace schválené v rámci daného programu. PA provede jejich ověření a v případě nezjištění žádných nedostatků vydá neprodleně (do 2 týdnů po jejich obdržení) certifikát, který poté formou žádosti o platbu předloží Evropské komisi. Certifikaci oprávněnosti výdajů k podpoře bude přitom moci provádět pouze PA.
PA bude zasílat žádosti o průběžné platby a platby konečného zůstatku Evropské komisi za všechny programy dohromady 3krát ročně, a to nejpozději 15. března, 15. července a 20. října.Řídící orgány budou přitom výkazy výdajů Platebnímu orgánu předkládat prostřednictvím Platební jednotky (PU), které budou zřízeny v rámci organizační struktury jednotlivých ministerstev zodpovědných za implementaci programů.
Žádosti o platby bude MA přijímat v intervalech, které budou stanoveny ve Smlouvě o financování, jež bude s každým konečným uživatelem uzavřena. Minimální interval podávání žádostí bude přitom jeden měsíc. Žádost bude muset být doložena požadovanými doklady (zaplacené faktury, výpisy z účtu). Po jejich přijetí Řídící orgán ověří jejich oprávněnost a poté je předá PU, která u nich provede ještě kontrolu zejména z hlediska souladu s finančním plánem, a poté je předloží Platebnímu orgánu k jejich proplacení. Po jejich certifikaci a předložení Evropské komisi by konečný příjemce popř. uživatel měl příspěvek od EU obdržet nejpozději do 60 dnů.
AUTOR: Tomáš Voříšek,
SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s.
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
