Krátce - různé

ČR PLÁNUJE DALŠÍ SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
Česká republika by do roku 2020 měla snížit emise oxidu uhličitého o třicet procent v porovnání s rokem 1990 a v trendu pokračovat nejméně po dalších deset let. Cíl stanovuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, který schválil kabinet premiéra Vladimíra Špidly. O přijetí materiálu informovala mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Do jaké míry bude vláda program akceptovat, se podle ekologů ukáže už koncem dubna, kdy má Česko definovat limity exhalací pro velké podniky.

Nariadenie, ktorým sa ustanovujú záväzné limity a termíny pre rozsah opätovného použitia častí starých vozidiel, zhodnocovania odpadov zo spracovania starých vozidiel a ich recyklácie schválila dnes vláda. Smernica obsahuje opatrenia zamerané na prevenciu vzniku odpadov z vozidiel a na zlepšenie environmentálneho správania hospodárskych subjektov, ktoré sú priamo zapojené do ich spracovania. Súčasná miera opätovného použitia a recyklácie starých vozidiel nie je podľa ministerstva životného prostredia, ktoré nariadenie vypracovalo, dostatočná. V roku 2000 dosiahlo materiálové využitie 60 percent. Na zabezpečenie smernice bude potrebné vybudovať systém zberných miest a určených parkovísk, systém dopravy, dobudovať existujúce spracovateľské zariadenia a vybudovať nové pri zachovaní princípu blízkosti a sebestačnosti.

Parlament schvaluje zákaz 11 organických znečišťujících látek
Evropský parlament vyslovil v prvním čtení svůj souhlas s návrhem nařízení, které s okamžitou platností zakazuje 11 organických znečišťujících látek (Persistent Organic Polutants). Konečné rozhodnutí Rady ministrů je očekáváno na začátek března. Přijetí tohoto nařízení souvisí s podpisem Stockholmské konvence o organických znečišťujících látkách. 

VLÁDA PŘERUŠILA JEDNÁNÍ O PRAVIDLECH VSTUPU INVESTORŮ DO VODÁREN
Vláda přerušila jednání o úpravě pravidel pro vstup investorů do vodárenských společností. Často neprůhledné vztahy v českých a moravských vodárenských firmách jsou překážkou čerpání peněz z fondů EU. Česko přitom chce od EU získat polovinu z 80 miliard korun, jež jsou potřebné na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizací. Kdyby se to nepodařilo, hrozí podle materiálu ministerstev zemědělství, financí a životního prostředí zvýšení cen vody. V případě, že by celých 80 miliard byla nucena ČR investovat sama, cena vody by se podle ministerstva životního prostředí zvýšila až ke 100 korunám za metr krychlový.

LIDÉ PROTESTOVALI PROTI URBANOVĚ KONCEPCI
Stovka lidí ze severozápadních Čech protestovala před budovou vlády v Praze proti záměru prolomit limity těžby uhlí a stavět další jaderné bloky. Energetickou koncepci, která určí směr tohoto odvětví na příštích více než 25 let, dostali ve středu ministři na stůl po několika týdnech odkladů. Ani tentokrát ale kontroverzní materiál neprojednali. Kabinet se ke koncepci ministra Milana Urbana vrátí zřejmě příští týden. Sedm dnů chtějí ekologičtí aktivisté v čele s ministerstvem životního prostředí využít k dalšímu přesvědčování ministrů o nepřijatelnosti materiálu.

ČR SE OBÁVÁ DŮSLEDKŮ OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI
Nepříznivých dopadů evropského systému obchodování s přebytky kvót skleníkových plynů z Kjótského protokolu na ČR se obává náměstek českého ministra životního prostředí Tomáš Novotný. Propojovací směrnice mezi již schváleným systémem obchodování s emisemi na úrovni podniků uvnitř EU a mechanismy Kjótského protokolu byla z českého pohledu klíčovým bodem na zasedání ministrů životního prostředí 25 zemí rozšířené EU v Bruselu. Na unijním systému totiž vydělají hlavně firmy ze stávajících členských zemí EU, zatímco ČR nakonec za povolenky svých podniků obdrží méně, než by mohla získat z celosvětového obchodování s emisemi.

PŘI VYTÁPĚNÍ LZE UŠETŘIT STAMILIONY
Tisíce budov státní správy, nemocnic, škol a sportovních hal spotřebovává pouze na vytápění miliardy korun ročně. Zbytečně. Náklady majitelů budov mohou být až o několik set miliónů nižší. Na vylepšení zastaralých systémů vytápění přitom majitelé peníze hledat nemusejí. Na trhu působí firmy, které projekt uskuteční ve vlastní režii a majitelé jim investici splácí až z úspor nákladů na spotřebu energie. Jedná se o službu Energy Performance Contracting (EPC). Pokud by investice nepřesáhla současnou výši nákladů na energii, dalo by se ušetřit v průměru až 10 procent nákladů. Uvedl Miroslav Florian z poradenské společnosti SEVEn. Jinými slovy, pokud by investor požadoval peníze zpět z úspor již do čtyř let, potenciál ročních úspor je v ČR zhruba 1,34 miliardy korun.