Lapeni obchvatem
Obci Zlatníky-Hodkovice hrozí, že bude téměř úplně obklíčena čtyřproudovými
rychlostními komunikacemi.
Obci Zlatníky-Hodkovice hrozí, že bude téměř úplně obklíčena čtyřproudovými rychlostními komunikacemi.
Nejsme žádní ekologičtí teroristé, říká Jiří Paleta ze sdružení Domov Zlatníky. Jakýkoli boj proti dálničnímu okruhu Prahy, který na své cestě mezi plzeňskou a brněnskou dálnicí těsně obkrouží obec Zlatníky-Hodkovice, by byl zbytečný. Není prakticky možné, aby jižně od metropole vedl dálniční obchvat jinudy, a panuje téměř všeobecná shoda, že je nezbytný. Sdružení se však zasazuje, aby dálnice, která tudy povede, způsobila co nejmenší škody.
Tři inženýři, kteří se s rodinami přistěhovali do Zlatníků kolem roku 2000, založili občanské sdružení. Zjistili totiž, že jako jednotlivci nemají možnost cokoli ovlivnit. Chtěli i trochu ukázat starousedlíkům, že \"přistěhovalci\" nemusí být jen na obtíž - odborné znalosti a kontakty nových obyvatel mohou obci přinášet užitek. Jako představitelé registrovaného subjektu, který má ve stanovách, že se zabývá ochranou životního prostředí, mohli začít mluvit do stavebního řízení. Ve spolupráci s obecním zastupitelstvem se jim podařilo především prosadit úpravy, které zmírní hluk.
CO ZASTAVÍ HŘMOT? \"Část dálničního okruhu od Dolních Břežan po silnici na Vestec povede po náspu, což znamená, že bude vidět z poloviny naší vesnice,\" ukazuje Paleta. Zde má řvaní motorů zmírnit betonové oplocení. V dalším úseku (po odbočku na Jesenici) bude okruh naopak veden pod úrovní terénu. Zářez v původně navržené hloubce kolem tří metrů by sice tlumil rámus od osobních aut, ale kamiony bývají vyšší a hlučnější. Obec i sdružení si proto nakonec vymohly, aby zářez byl hlubší.
Starosta Jiří Rezek (nez.) upřesňuje, že směrem k obci bude také navršen terénní val. Pás v šíři dvaceti až čtyřiceti metrů bude zalesněn. Tato opatření by měla nelibé zvuky do značné míry utlumit. Iluze, že nastane dokonalé ticho, si stejně nikdo nedělá - i dnes sem občas doléhá dopravní ryk z Prahy, a dokonce až z dálnice D1.
Starosta Rezek nyní bojuje o další důležitou věc: aby se pod tlakem jednotlivých pražských městských částí, které touží po klidu, nerušily plánované sjezdy. Každý zrušený výjezd z okruhu totiž logicky znamená, že po zbylých bude jezdit víc aut. Kdyby nebyl například na pravém břehu Vltavy vybudován výjezd na Modřany a Komořany, znamenalo by to pro Zlatníky velkou dodatečnou zátěž.
Jiří Paleta upozorňuje, že pro drtivou většinu obyvatel obce nebude okruh znamenat rychlejší spojení s hlavním městem. Nejkratší cestou zůstanou dnešní silnice přes Písnici či Vestec - jen hrozí, že na nich kvůli existenci okruhu podstatně zhoustne provoz.. Zlatníky tak v podstatě přinášejí oběť v zájmu toho, aby se třeba Barrandovský most a střed hlavního města zbavily dopravních kolapsů. Praha by se jim za to měla nějak odvděčit - například posílením autobusových spojů.
JEN ŽÁDNOU POLOVIČATOST. Podle starosty Rezka byla původní představa, že se část městského dálničního okruhu od Strakonické po dálnici D1 bude otvírat postupně. Tato myšlenka je děsivá. V první etapě by okruh u Lahovic překročil Vltavu, prolezl tunely za Točnou a dostal se až k Zlatníkům-Hodkovicím, kde by prozatím končil. Auta by musela pokračovat po místních úzkých silnicích.
\"S tím jsme v žádném případě nemohli souhlasit,\" zdůrazňuje Rezek. V takovém případě by se den co den vytvářely kolem obce asi šestikilometrové kolony. A co by se stalo, kdyby došlo k dopravní nehodě? To by auta zřejmě stála i v tunelu a na mostě přes Vltavu. Tento naprosto neúnosný a nebezpečný stav by mohl trvat dlouhá léta, protože jak jednou dálnice končí kdesi v polích, nikdy není záruka, že další pokračování výstavby něco nezbrzdí - ať už odpor obcí a ekologických iniciativ, či nedostatek peněz.
\"Postavit úsek od nás na D1 je přitom mnohem jednodušší, tam už nejsou dlouhé mosty ani tunely,\" zdůrazňuje Rezek \"Nedám s tím pokoj; navštívil jsem pět ministrů a všichni mi dali zapravdu, že tady ta čtyřproudovka nemůže znenadání skončit. Dokonce vznikla krizová skupina při středočeském krajském úřadu, která musí najít řešení, aby se celá tato část okruhu mohla zprovoznit najednou,\" dodal. Nikdo zatím nemůže s jistotou tvrdit, kdy k tomu dojde. Hodně bude záležet na postoji všech dotčených obcí a také na tom, jak dopadne ražení průzkumné štoly v místě, kde má okruh procházet tunelem. Pokud všechno půjde hladce, mohla by být jižní část obchvatu Prahy hotova na konci roku 2008 či v roce 2009.
TRASA PRO NÁKLAĎÁKY. \"Jedním z popudů pro založení občanského sdružení bylo zjištění, že během stavby budou náklaďáky se zeminou a betonem jezdit přes obě části naší obce,\" pokračuje Paleta. Vesnicí by po dobu výstavby projížděly minimálně tři těžké kamiony za hodinu, a to od pěti ráno do deseti hodin večer. V době, kdy bude dopravní ruch související se stavbou vrcholit, hrozí, že tudy každých deset minut projede jeden těžký nákladní automobil.
Sdružení a obecnímu zastupitelstvu se podařilo prosadit, že náklaďáky alespoň nebudou využívat místní cestu spojující dvě historické části obce (Zlatníky a Hodkovice), kolem které je hustá zástavba. Nákladní auta se však vesnici zcela vyhnout nemohou. Hlavní silnice z Dolních Břežan dostane plný zásah. Součástí dohod s Ředitelstvím silnic a dálnic proto je, že komunikace, které toto zatížení poničí, projdou nakonec úplnou rekonstrukcí.
A TEĎ JEŠTĚ D3. Lidé, kteří se před pěti lety stěhovali do nových rodinných domků ve Zlatníkách, věděli - nebo aspoň mohli vědět -, že asi kilometr za vesnicí povede dálniční obchvat. V době svého rozhodování o novém bydlení však nemohli tušit, že se vláda vrátí k myšlence vybudovat dálnici D3 do Českých Budějovic a že tato komunikace by mohla vyústit na pražský okruh právě u Zlatníků. Znamenalo by to, že obec bude z 270 stupňů obkroužena čtyřproudovými silnicemi.
\"Povede-li tu také D3, bude zde jezdit sto tisíc aut za den, což je jako na pražské Jižní spojce a trojnásobek proti tomu, kdyby tu byl jen okruh,\" podotkl Paleta. Zlatníky-Hodkovice by se tak dostaly na stejnou úroveň znečištění ovzduší, jako je třeba v Praze-Vršovicích.
Proti myšlence táhnout D3 ze Zlatníků zůstala řada argumentů, které v 90. letech vedly k pozastavení celého záměru. Tato trasa by znamenala nutnost odepsat významné nevytěžené ložisko stavebních surovin, výrazně by poznamenala rekreační oblast v Posázaví, zhoubně by zasáhla národní přírodní památku Medník, těžce by poničila dosud zachovalou a cennou krajinu kolem Jílového u Prahy. Tento dálniční úsek by byl také velice drahý - samý most a tunel. Nabízela se i jiná řešení: protáhnout rychlostní silnici R4 (\"strakonickou\") kolem Písku až do Českých Budějovic či rozšířit stávající silnici z Mirošovic na Tábor. Další možností je, že dálnice D3 by vedla kolem Benešova a ústila by na pražský okruh až u Říčan, čímž by se vyhnula zvláště chráněnému území v okolí Medníku i oblíbené a dosud klidné rekreační oblasti v Posázaví.
POTRVÁ TO LÉTA. \"Podle mého názoru je asi šedesátiprocentní pravděpodobnost, že dálnice D3 povede tudy, a čtyřicetiprocentní, že od Říčan,\" říká starosta Rezek. Podle něj jde o politické rozhodnutí. Obec se musí připravit i na tu variantu, která ji příliš netěší. Potrvá to však léta. Nikdo nevěří, že by dálnice do Českých Budějovic mohla být dokončena v roce 2010, přestože tento termín vláda v loňském roce slibovala.
\"Dálnice D3 nebude stát nejspíš ani za patnáct let,\" domnívá se Jiří Paleta.
\"Musí se například vzít v úvahu, že ať ta komunikace povede od nás jakýmkoli směrem, bude poměrně prudce stoupat, což znamená výrazné zvýšení hladiny hluku i emisí,\" upozorňuje Jiří Rezek. A dodává, že Zlatníky by se s dálnicí nějak vyrovnaly, ale třeba pro sousední Libeř by mohla znamenat pohromu - nejspíš by vedla místem, kde se právě stavějí obytné domy.
AUTOR: PETR KORBEL
Nejsme žádní ekologičtí teroristé, říká Jiří Paleta ze sdružení Domov Zlatníky. Jakýkoli boj proti dálničnímu okruhu Prahy, který na své cestě mezi plzeňskou a brněnskou dálnicí těsně obkrouží obec Zlatníky-Hodkovice, by byl zbytečný. Není prakticky možné, aby jižně od metropole vedl dálniční obchvat jinudy, a panuje téměř všeobecná shoda, že je nezbytný. Sdružení se však zasazuje, aby dálnice, která tudy povede, způsobila co nejmenší škody.
Tři inženýři, kteří se s rodinami přistěhovali do Zlatníků kolem roku 2000, založili občanské sdružení. Zjistili totiž, že jako jednotlivci nemají možnost cokoli ovlivnit. Chtěli i trochu ukázat starousedlíkům, že \"přistěhovalci\" nemusí být jen na obtíž - odborné znalosti a kontakty nových obyvatel mohou obci přinášet užitek. Jako představitelé registrovaného subjektu, který má ve stanovách, že se zabývá ochranou životního prostředí, mohli začít mluvit do stavebního řízení. Ve spolupráci s obecním zastupitelstvem se jim podařilo především prosadit úpravy, které zmírní hluk.
CO ZASTAVÍ HŘMOT? \"Část dálničního okruhu od Dolních Břežan po silnici na Vestec povede po náspu, což znamená, že bude vidět z poloviny naší vesnice,\" ukazuje Paleta. Zde má řvaní motorů zmírnit betonové oplocení. V dalším úseku (po odbočku na Jesenici) bude okruh naopak veden pod úrovní terénu. Zářez v původně navržené hloubce kolem tří metrů by sice tlumil rámus od osobních aut, ale kamiony bývají vyšší a hlučnější. Obec i sdružení si proto nakonec vymohly, aby zářez byl hlubší.
Starosta Jiří Rezek (nez.) upřesňuje, že směrem k obci bude také navršen terénní val. Pás v šíři dvaceti až čtyřiceti metrů bude zalesněn. Tato opatření by měla nelibé zvuky do značné míry utlumit. Iluze, že nastane dokonalé ticho, si stejně nikdo nedělá - i dnes sem občas doléhá dopravní ryk z Prahy, a dokonce až z dálnice D1.
Starosta Rezek nyní bojuje o další důležitou věc: aby se pod tlakem jednotlivých pražských městských částí, které touží po klidu, nerušily plánované sjezdy. Každý zrušený výjezd z okruhu totiž logicky znamená, že po zbylých bude jezdit víc aut. Kdyby nebyl například na pravém břehu Vltavy vybudován výjezd na Modřany a Komořany, znamenalo by to pro Zlatníky velkou dodatečnou zátěž.
Jiří Paleta upozorňuje, že pro drtivou většinu obyvatel obce nebude okruh znamenat rychlejší spojení s hlavním městem. Nejkratší cestou zůstanou dnešní silnice přes Písnici či Vestec - jen hrozí, že na nich kvůli existenci okruhu podstatně zhoustne provoz.. Zlatníky tak v podstatě přinášejí oběť v zájmu toho, aby se třeba Barrandovský most a střed hlavního města zbavily dopravních kolapsů. Praha by se jim za to měla nějak odvděčit - například posílením autobusových spojů.
JEN ŽÁDNOU POLOVIČATOST. Podle starosty Rezka byla původní představa, že se část městského dálničního okruhu od Strakonické po dálnici D1 bude otvírat postupně. Tato myšlenka je děsivá. V první etapě by okruh u Lahovic překročil Vltavu, prolezl tunely za Točnou a dostal se až k Zlatníkům-Hodkovicím, kde by prozatím končil. Auta by musela pokračovat po místních úzkých silnicích.
\"S tím jsme v žádném případě nemohli souhlasit,\" zdůrazňuje Rezek. V takovém případě by se den co den vytvářely kolem obce asi šestikilometrové kolony. A co by se stalo, kdyby došlo k dopravní nehodě? To by auta zřejmě stála i v tunelu a na mostě přes Vltavu. Tento naprosto neúnosný a nebezpečný stav by mohl trvat dlouhá léta, protože jak jednou dálnice končí kdesi v polích, nikdy není záruka, že další pokračování výstavby něco nezbrzdí - ať už odpor obcí a ekologických iniciativ, či nedostatek peněz.
\"Postavit úsek od nás na D1 je přitom mnohem jednodušší, tam už nejsou dlouhé mosty ani tunely,\" zdůrazňuje Rezek \"Nedám s tím pokoj; navštívil jsem pět ministrů a všichni mi dali zapravdu, že tady ta čtyřproudovka nemůže znenadání skončit. Dokonce vznikla krizová skupina při středočeském krajském úřadu, která musí najít řešení, aby se celá tato část okruhu mohla zprovoznit najednou,\" dodal. Nikdo zatím nemůže s jistotou tvrdit, kdy k tomu dojde. Hodně bude záležet na postoji všech dotčených obcí a také na tom, jak dopadne ražení průzkumné štoly v místě, kde má okruh procházet tunelem. Pokud všechno půjde hladce, mohla by být jižní část obchvatu Prahy hotova na konci roku 2008 či v roce 2009.
TRASA PRO NÁKLAĎÁKY. \"Jedním z popudů pro založení občanského sdružení bylo zjištění, že během stavby budou náklaďáky se zeminou a betonem jezdit přes obě části naší obce,\" pokračuje Paleta. Vesnicí by po dobu výstavby projížděly minimálně tři těžké kamiony za hodinu, a to od pěti ráno do deseti hodin večer. V době, kdy bude dopravní ruch související se stavbou vrcholit, hrozí, že tudy každých deset minut projede jeden těžký nákladní automobil.
Sdružení a obecnímu zastupitelstvu se podařilo prosadit, že náklaďáky alespoň nebudou využívat místní cestu spojující dvě historické části obce (Zlatníky a Hodkovice), kolem které je hustá zástavba. Nákladní auta se však vesnici zcela vyhnout nemohou. Hlavní silnice z Dolních Břežan dostane plný zásah. Součástí dohod s Ředitelstvím silnic a dálnic proto je, že komunikace, které toto zatížení poničí, projdou nakonec úplnou rekonstrukcí.
A TEĎ JEŠTĚ D3. Lidé, kteří se před pěti lety stěhovali do nových rodinných domků ve Zlatníkách, věděli - nebo aspoň mohli vědět -, že asi kilometr za vesnicí povede dálniční obchvat. V době svého rozhodování o novém bydlení však nemohli tušit, že se vláda vrátí k myšlence vybudovat dálnici D3 do Českých Budějovic a že tato komunikace by mohla vyústit na pražský okruh právě u Zlatníků. Znamenalo by to, že obec bude z 270 stupňů obkroužena čtyřproudovými silnicemi.
\"Povede-li tu také D3, bude zde jezdit sto tisíc aut za den, což je jako na pražské Jižní spojce a trojnásobek proti tomu, kdyby tu byl jen okruh,\" podotkl Paleta. Zlatníky-Hodkovice by se tak dostaly na stejnou úroveň znečištění ovzduší, jako je třeba v Praze-Vršovicích.
Proti myšlence táhnout D3 ze Zlatníků zůstala řada argumentů, které v 90. letech vedly k pozastavení celého záměru. Tato trasa by znamenala nutnost odepsat významné nevytěžené ložisko stavebních surovin, výrazně by poznamenala rekreační oblast v Posázaví, zhoubně by zasáhla národní přírodní památku Medník, těžce by poničila dosud zachovalou a cennou krajinu kolem Jílového u Prahy. Tento dálniční úsek by byl také velice drahý - samý most a tunel. Nabízela se i jiná řešení: protáhnout rychlostní silnici R4 (\"strakonickou\") kolem Písku až do Českých Budějovic či rozšířit stávající silnici z Mirošovic na Tábor. Další možností je, že dálnice D3 by vedla kolem Benešova a ústila by na pražský okruh až u Říčan, čímž by se vyhnula zvláště chráněnému území v okolí Medníku i oblíbené a dosud klidné rekreační oblasti v Posázaví.
POTRVÁ TO LÉTA. \"Podle mého názoru je asi šedesátiprocentní pravděpodobnost, že dálnice D3 povede tudy, a čtyřicetiprocentní, že od Říčan,\" říká starosta Rezek. Podle něj jde o politické rozhodnutí. Obec se musí připravit i na tu variantu, která ji příliš netěší. Potrvá to však léta. Nikdo nevěří, že by dálnice do Českých Budějovic mohla být dokončena v roce 2010, přestože tento termín vláda v loňském roce slibovala.
\"Dálnice D3 nebude stát nejspíš ani za patnáct let,\" domnívá se Jiří Paleta.
\"Musí se například vzít v úvahu, že ať ta komunikace povede od nás jakýmkoli směrem, bude poměrně prudce stoupat, což znamená výrazné zvýšení hladiny hluku i emisí,\" upozorňuje Jiří Rezek. A dodává, že Zlatníky by se s dálnicí nějak vyrovnaly, ale třeba pro sousední Libeř by mohla znamenat pohromu - nejspíš by vedla místem, kde se právě stavějí obytné domy.
AUTOR: PETR KORBEL
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
