Životní prostředí dětí - téma k zamyšlení
Jaké jim ale naše civilizace poskytuje podmínky pro zdravý rozvoj?
Děti jsou na zevní vlivy citlivější než dospělí, a tak jsou v rozvojových i vyspělých zemích více ohroženy nebezpečným jídlem, chemikáliemi a dalším možným ohrožením ze vzduchu, vody i půdy.
Nedostatek pitné vody a hygienických opatření, znečištění vzduchu v domácnostech a nehody, úrazy a otravy – to je několik nejdůležitějších příčin, které zapříčiní smrt více než tří miliónů dětí na světě mladších pěti let umírajících kvůli rizikům okolního prostředí.
1,3 miliónu dětí mladších pěti let umírá v rozvojových zemích na průjmová onemocnění způsobená pitím nebezpečné vody a nedostatkem hygienických opatření.
Téměř 60 % úmrtí mají na svědomí akutní respirační infekce vznikající kvůli znečištění vzduchu v domácnosti. To je způsobeno spalováním organických paliv v malém prostoru.
Úrazy, jako dopravní nehody, utonutí, popáleniny a otravy, jsou příčinou více než 400 000 úmrtí u dětí do pěti let věku.
Děti nejsou jako malí dospělí, ale jsou v dynamickém stavu růstu, a jejich nervový, imunitní i další systémy se vyvíjejí. Proto je jejich schopnost detoxikace a exkrece toxinů menší než u dospělých. Expozice znečištěnému prostředí tak může přivodit nevratné změny ve vývoji orgánů i celých systémů.
Malé děti rychleji dýchají, pijí i konzumují relativně více než dospělí. Tímto absorbují relativně více toxických látek, a tak se stávají zranitelnějšími. Pokud jsou děti vystaveny znečištění od útlého věku, je mnohem častější vznik nemocí, které se objevují po delším období latence, jako je například rakovina.
Lékaři se na konferenci zabývali nejen všeobecnými problémy na celém světě, ale i zcela konkrétními případy, jako je znečištění vody arsenem v Bangladéši, fluoróza skeletu u dětí v Číně a zvýšená hladina olova ve vodě v některých zemích. Dalším krokem, který by na konferenci měl navazovat, jsou projekty konkrétní pomoci dětem především těm z nejchudších částí světa.