Krátce - různé

FINANCOVÁNÍ ENERGETICKY ÚSPORNÝCH PROJEKTŮ
Na trhu existuje několik produktů bank ve formě komerčních úvěrů na financování energeticky úsporných projektů. Na některé z nich mohou dosáhnout i města a obce. Úvěrový produkt České spořitelny FINESA je určen zejména pro právnické osoby ze segmentu malých a středních firem, bytová družstva, živnostníky apod. Zásadní podmínkou je, že je projekt povede k úspoře energie či nižším emisím skleníkových plynů. Úvěr z Fondu Phare energetických úspor spravovaného ČSOB je určen pro podniky, živnostníky, drobné a střední podnikatele, bytová družstva i municipality. Realizace projektu musí přinést prokazatelné snížení nákladů na energie nejméně o 40 procent.

Jednatel společnosti JAP Trading, která se zabývá recyklací odpadu a koupí a prodejem hutního materiálu, se stal držitelem titulu pro manažery firem pod padesát zaměstnanců. Svou firmu založil s manželkou Danuší již před deseti lety, dnes firma zaměstnává 48 zaměstnanců. Hodnotící komise ocenila především jeho vysoké odborné znalosti, smysl pro koncepční a systémovou práci a také náročnost vůči sobě i druhým.

ČIŽP PROVÁDÍ PŘÍSNĚJŠÍ KONTROLY AUTOVRAKOVIŠŤ
Od počátku tohoto roku provedla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) 21 kontrol autovrakovišť. V důsledku kontrol musela 3 vrakoviště ukončit svou činnost, protože provozovatelé nebyli schopni uvést jejich stav do souladu se zákonnými předpisy. V případě vážných rizik pro životní prostředí může ČIŽP autovrakoviště zavřít. Mezi nejčastější nedostatky autovrakovišť patří, že provozovatel nemá povolení od krajského úřadu na provozování živnosti, za což hrozí pokuta v řádu desetitisíců korun. Mezi další časté prohřešky patří špatné nakládání s odpady. Problémem je také stará zemědělská technika, kterou si zemědělci nechávají na náhradní díly nebo na staré železo. I tyto vraky mohou ohrozit životní prostředí.

SNÍŽIT EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ PRÝ NELZE BEZ JÁDRA
Cílů kjótského protokolu, který má snížit emise tzv. skleníkových plynů, nelze dosáhnout bez využití atomové energie. K tomuto závěru dospěla studie o dlouhodobých perspektivách belgické energetiky. Skleníkové plyny oteplují klima na planetě, což má ničivé důsledky na životní prostředí. Studie vládního plánovacího úřadu upozorňuje, že valnou část emisí kysličníku uhličitého jako hlavního skleníkového plynu má na svědomí doprava a klasické tepelné elektrárny. Při současném vývoji by však emise kysličníku uhličitého v roce 2030 stouply téměř o dvě pětiny oproti stavu z roku 1990, tedy výchozího data kjótského protokolu.