Zelení rudí vzteky

Červnové volby do Evropského parlamentu jsou za dveřmi a napětí ve stranických sekretariátech nabírá na obrátkách. Výjimkou není ani centrála zdejších ekologistů, které po loňském \"revolučním\" sjezdu čeká první vážná zkouška před voliči. Jestli se jim podaří zdvojnásobit úspěch z posledního parlamentního klání, cesta do Bruselu by je nemusela minout. Své dveře jim již dopředu otevřela čtvrtá nejsilnější evropská frakce - Zelení.

Rychlá kandidátka

Zapomeňte na Stranu zelených, je tu Strana zelených, vzkázali přesně před rokem ze svého brněnského sjezdu čeští stoupenci zelené politiky. Že svoje slova myslí vážně, dokázali delegáti hned vzápětí výměnou \"starých bolševických struktur\" za stoupence občanských iniciativ a udržitelného rozvoje a zvolením bývalého šéfa antitemelínského Hnutí Duha Jana Beránka do svého čela. A taktika velkého třesku nese po roce své plody: renesance Zeleným přilákala do jejich středu tři sta nových hlav (počet členů strany tak vyskočil na osm set, což je necelá třetina počtu parlamentní Unie svobody) a po celé zemi vzniklo dvacet nových regionálních buněk. Beránkovo vedení si navíc na své konto připsalo další viditelný úspěch - vyřešení třináctimilionového stranického dluhu. Na něj si partaj zadělala špatným hospodařením na začátku devadesátých let a až dosud kvůli nečinnosti Beránkových předchůdců plynule rostl. \"To, že jsme se s věřitelem dohodli na odpuštění poloviny dluhu a plácli jsme si, že zbylé peníze během tří let splatíme, s čímž jsme už začali, považuji za jeden z největších plusů mého ročního působení,\" říká šéf Zelených Beránek. Ne vše jde ale podobně hladce. S novým větrem k Zeleným přišly i vážné problémy. A zdejší ekologisté při své cestě vzhůru za hlasy českých voličů okusili i tu méně příjemnou a méně pozitivní tvář stranického formování - rozkol doprovázený vzájemným osočováním z nedemokratičnosti a touhy po moci. Strana se tak kvůli sporům rozdělila na dvě křídla. Jedno reprezentuje předseda Beránek a lídr zelené eurokandidátky Jakub Patočka, druhé ekolog Ivan Dejmal, novinář Petr Uhl a donedávna ještě místopředseda strany Ondřej Liška, který dnes pracuje pro evropské Zelené v Bruselu.
\"Vadí nám hlavně to, že pan Beránek a Patočka při prosazování svých cílů obcházejí základní demokratické postupy. Naposledy se to projevilo při sestavování evropské kandidátky, kdy sestavili volební listinu sami. Navíc ještě hodinu před jejím odhlasováním v republikové radě před námi tajili, kdo bude za Zelené vlastně o místa v Bruselu bojovat,\" říká Ondřej Liška, který na konci letošního března na protest proti porušování vnitrostranické demokracie rezignoval na místopředsednický post.
Předseda Zelených vidí za kritikou snahu rebelů dostat se do čela strany. \"Náš postup ohledně eurokandidátky mi přijde v pořádku. Jiný způsob výběru kandidátů by totiž trval moc dlouho a navíc by to bylo hodně složité,\" říká Jan Beránek. \"A co se týká utajování? Měli jsme obavu, že naši kritici budou některým kandidátům vymlouvat, aby kandidovali. Chtějí totiž, abychom byli neúspěšní a oni nás pak mohli nahradit.\"

Cohn-Bendite, nelžete!

Sestavování eurokandidátky není jediným karambolem, který nespokojenci vedení strany vyčítají. Své výhrady, jako například nemožnost podílet se na tvorbě zeleného programu nebo zrušení vnitrostranického diskusního fóra, proto partajní opozice shrnula na začátku roku do třiceti tří bodů, které poslala stranickému předsednictvu s žádostí o nápravu. \"Jejich reakce nás překvapila. Místo diskuse nad sepsanými problémy navrhlo vedení strany republikové radě, aby nás za kritiku napomenula,\" říká další z nespokojených Petr Uhl. \"A ta jejich výzvu vyslyšela.\" Z čtyřiceti tří přítomných radních zvedlo letos v březnu pro napomenutí sedmi partajních rebelů, kteří výzvu sepsali, ruku dvacet pět lidí. \"Nebyl to trest za kritiku, ale za lhaní,\" odůvodňuje verdikt předseda Beránek. \"Ani jedna jejich námitka vůči nám není totiž pravdivá. Třeba ti, co kritizují nemožnost zasahovat do programu strany, se o to vlastně nikdy doopravdy nepokoušeli. Jen se teď chtějí před médii zviditelnit.\"
Podle Petra Uhla se ale věci mají přesně opačně. \"Pana Beránka jsem osobně vyzýval, ať si nad programem společně sedneme a pokusíme se domluvit na kompromisním znění pro všechny strany. Nikdy ale na moji výzvu nereagoval,\" říká Uhl. \"O ničem takovém nevím,\" krčí rameny Beránek. \"To je jen jedna z dalších nepravd.\" Špičky evropských Zelených to však vidí jinak než předseda Beránek a dávají za pravdu kritikům porušování stranické demokracie.
\"Sleduji poslední vývoj ve Straně zelených a vyjadřuji svoje nejhlubší znepokojení. Je zcela nepřijatelné reagovat na vnitrostranickou kritiku napomenutím. Respekt k politickým menšinám uvnitř zelených stran je naší zelené rodině tradicí,\" napsal do Prahy jeden ze spolupředsedů evropské frakce Zelených Daniel Cohn-Bendit. \"To říká jen proto, že je dobrý přítel pana Uhla. S tímto vědomím k tomu také přistupujeme,\" zlehčuje kritický hlas z evropské zelené centrály Beránek.
Dělení Zelených dnes ale zdaleka neprobíhá jen na bázi \"dodržování vnitrostranické demokracie\", střet se vede i nad dlouhodobými politickými postoji. Opozice stranickému vedení vyčítá především souhlas s vyhnáním sudetských Němců (o jednom z Patočkových výpadů, kdy zelený šéfredaktor Literárních novin volal po cenzurování autorů smířlivě píšících o sudetských Němcích, napsal legendární novinář Pavel Tigrid, že od dob \"Vlajky a druhé republiky nečetl ošklivější a podpásovější útok\"). Druhou oblastí střetu je oblast mediální politiky, v níž Patočkův a Beránkův program počítá s omezením cizího kapitálu v českých novinách a ustavením \"veřejnoprávního deníku\". Pro opozici je vyhnání zahraničních vlastníků nepřijatelné. \"My to ale vidíme jako nezbytnou věc,\" říká Beránek. \"Jedině tak lze dosáhnout zkvalitnění obsahu českých médií, protože jedině čeští majitelé budou upřednostňovat kvalitu obsahu před honbou za ziskem, což dnes činí cizí vlastníci. Nic nacionalistického v tom rozhodně nehledejte.\"

Ondřej Kundra