Biomasa pomůže energetice, ale uhlí nenahradí

Česko má v roce 2010 vyrábět osm procent energie z obnovitelných zdrojů.
Tuzemské zkušenosti dokazují, že biomasu se nevyplatí dovážet z větší vzdálenosti než 50 kilometrů - u uhlí přitom takové omezení neplatí. Biomasa je ovšem jediný obnovitelný zdroj energie, jehož produkci je Česko schopno dlouhodobě zvyšovat..
Biomasa má snižovat spotřebu fosilních paliv. Zahrnuje zbytky ze zpracování dřeva (dřevní štěpku), rychle rostoucí dřeviny (topoly a vrby) a některé byliny (šťovík Uteuša).

MEZITITULEK: Společnosti potřebují státní podporu
Spalování biomasy naráží na logistické limity. Nelze ji těžit na jednom místě jako uhlí. Sběr suroviny v lese, případně na poli, vyžaduje nasazení mechanizace, případně poměrně početných lidských sil.
Zároveň není možné zřídit ekonomické železniční spojení k místům její produkce. Tím výrazně rostou náklady na dopravu biomasy ke konečnému uživateli. Podle některých odhadů přitom cena dopravy představuje až 40 procent celkové fakturované ceny biomasy.
Skutečnosti, že například ČEZ či Plzeňská teplárenská přistoupily k využití biomasy, umožňuje státní podpora. Tu zajišťují státem regulované výkupní ceny energie.
V minulém roce stát jednu megawatthodinu tzv. zelené energie, vyrobenou například společným spalováním uhlí a biomasy, dotoval prostřednictvím regulované ceny 2500 korun. Pro letošek se podpora snížila na 2000 korun.
\"Kdyby to šlo dál dolů a naši dodavatelé odmítli snížit cenu, tak bychom s biomasou skončili,\" tvrdí ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. Jeho firma spalováním biomasy, především dřevní štěpky, ušetří ročně asi osm procent uhlí.
Podle dodavatelů Plzeňské teplárenské však není na snižování ceny prostor. Podle jednatele firmy Obnovitelné zdroje z Dobřívi na Rokycansku Petra Dvořáka náklady na dopravu už nyní tvoří zhruba 40 procent celkové účtované ceny.
\"Tak tak se do mezí zákazníků vejdeme,\" říká Dvořák. Společnost Obnovitelné zdroje dodává štěpky z vytěženého lesního klestí převážně elektrárnám, a to od Plzně až po Poříčí na Trutnovsku. Pokud by elektrárny kvůli sníženým či zastaveným subvencím na zelenou elektřinu přestaly odebírat biomasu, hrozí dodavatelům zánik.
\"Do vybavení pro výrobu štěpků jsme investovali 30 miliónů, tak jen doufám, že stát podporu obnovitelných zdrojů neomezí,\" přidává se další z jednatelů společnosti Vladimír Čermák.
Podpora spalování biomasy již přinesla potíže výrobcům materiálů pro nábytkářský průmysl. Podle nich se zvýšily ceny dřevní štěpky, která je jednou ze základních surovin při výrobě v nábytkářství hojně využívané dřevotřísky.
Na stejný problém koncem loňského roku upozorňoval i senátor a starosta Bystřice pod Pernštejnem Josef Novotný. \"Pokud elektrárny začnou příští rok skutečně masívně využívat štěpku, budeme muset zdražit teplo a navíc budeme mít problém se splácením úvěrů,\" řekl tehdy Novotný. Rekonstrukce bystřické teplárny na spalování biomasy přitom stála 140 miliónů korun.

MEZITITULEK: Přepravní nároky komplikují využití biomasy
Podle Jaroslava Váni z Výzkumného ústavu rostlinné výroby by se pro elektrárnu o výkonu 110 megawattů musela biomasa svážet ze tří okresů. \"Za reálné a ekonomické považuji elektrárny na biomasu, které mají výkon do 20 megawattů,\" říká Váňa.
Zařízení s vyšším výkonem považuje Váňa za nevhodná, právě kvůli rostoucím nákladům na dopravu a sklizeň biomasy. Produkce suroviny je také limitovaná. Podle odborníků je v budoucnu možné dosáhnout sklizně až 20 tun biomasy z hektaru, ale zatím se z hektaru sklízí jen okolo 10 tun.
\"Šťovíku se sklízí průměrně asi 10 tun z hektaru,\" říká Vlasta Petříková ze Sdružení pro biomasu. Loni však podle ní byla kvůli suchu sklizeň nižší.
\"Zařízení s výkonem 10 MW potřebuje pro svůj provoz zhruba 60 tisíc tun biomasy,\" upřesňuje Váňa. To znamená, že pro potřeby elektrárny s uvedeným výkonem je nutné mít osetou plochu 6000 hektarů, tedy 60 čtverečních kilometrů. Výpočty firmy Siemens, které používá i společnost ČEZ, přitom uvádějí, že potřeby elektrárny na biomasu o výkonu 1000 MW je nutné mít k dispozici 5750 kilometrů čtverečních.

Příklady míst, kde se spaluje biomasa

[*] Elektrárny společnosti ČEZ
- Poříčí
- Tisová
- Hodonín

[*] Elektrárna Plzeňské teplárenské
- Plzeň

[*] Zařízení obcí
- Bystřice pod Pernštejnem
- Hostětín (Zlínsko)
- Budišov (Třebíčsko)
- Roštín (Kroměřížsko)
- Valašské Meziříčí
Elektrárny ČEZ a Plzeňské teplárenské spalují společně uhlí a biomasu (směsné spalování). Bystřice pod Pernštejnem spaluje pouze biomasu. Na snímku pracovník spalovny biomasy v Bouzově na Olomoucku kontroluje spalovací proces probíhající ve dvou zdejších kotlích. Zařízení vytápí místní školu, školku, obecní úřad, zdravotní středisko a policejní stanici. Obec se pro tuto formu vytápění rozhodla podle agentury ČTK zejména proto, že je v porovnání s plynem levnější a cena za teplo je stabilnější.