Evropa se začíná obracet k jaderné energetice

Jaderné elektrárny v Evropě nyní vyrábějí zhruba třicet pět procent elektřiny. Podle Evropské energetické nadace díky nim každý rok nevznikne přes pět set miliónů tun oxidu uhličitého. Odpovídá to přibližně polovině emisí, které na starém kontinentu vyprodukují automobily.
Evropská výroba elektřiny z jádra zvolna roste, a to přesto, že vlády, které mnohdy byly pod silným tlakem veřejného mínění po černobylské havárii v roce 1986, rozvoji jaderné energetiky nepřály. Nyní se ale pohled na úlohu jaderné energetiky mění. V její prospěch.
\"V Evropě je v některých zemích stále znát politická nevůle rozvíjet jadernou energetiku. Zelení mají boj proti ní přímo ve své doktríně. Z těchto pozic nechtějí ustoupit, ačkoliv se ukazuje, že jaderná energetika by poměrně dobře zapadala do schématu trvale udržitelného rozvoje,\" míní Zbyněk Grunda ze společnosti ČEZ.
Evropská unie je odhodlána splnit závěry z Kjótské konference, tedy výrazně omezit emise oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Mají-li se však splnit, musí mít země reálné zdroje.
\"Ukazuje se, že orientace na obnovitelné zdroje a na lepší využívání energie - jak navrhovali zelení i vlády - prostě nestačí,\" dodává Grunda. Podle něj se i politici, kteří byli proti jaderné energetice, nebo zaujímali neutrální postoj, nyní přiklánějí k tomu, že jádro lze považovat za nikoliv optimální, ale za nejlepší kompromisní řešení.

Francie a Finsko chtějí postavit nové reaktory
Výstavba nových jaderných elektráren by pomohla posílit energetickou nezávislost kontinentu. Je o tom přesvědčen například Gordon Adam, poslanec Evropského parlamentu. Poslední zakázku na výstavbu jaderné elektrárny zadala v roce 1991 státní monopolní společnost Éléctricité de France (EdF). Její bloky byly napojeny na síť v roce 1999.
Francouzi nyní projektují elektrárnu s vysokou úrovní bezpečnosti. Půjde o prototyp EPR - evropský tlakovodní reaktor, vyvinutý francouzsko-německým podnikem Framatome ANP. Náklady se odhadují na tři miliardy eur a reaktor by měl být spuštěn v roce 2010.
Stejný typ reaktoru hodlá postavit také Finsko. To se stalo prvním státem s výrazným ekologickým renomé, jenž se jasně rozhodl pro jadernou energetiku. Důvody jsou podle německého listu Die Welt jasné: Země ležící v chladném pásmu nemá zásoby uhlí, ropy, ani zemního plynu. Tamní spotřeba elektřiny na obyvatele je proto asi dvakrát vyšší než v Německu. Nový finský reaktor by měl zahájit provoz v roce 2009.
Sousední Švédsko v roce 1980 ve všelidovém hlasování rozhodlo, že odstaví veškeré jaderné reaktory do roku 2010. Ale dosud byl odpojen jenom jeden reaktor a podpora \"útlumového programu\" klesá. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky byly uveřejněny koncem dubna. Pro uzavření zbývajících jedenácti reaktorů se vyslovilo jen sedmnáct procent dotázaných. Trend ve prospěch jaderných elektráren se obrací v posledních pěti letech, kdy na švédském trhu výrazně vzrostly ceny elektřiny.
\"Je to nejzřetelnější podpora dlouhodobému zachování jaderné energetiky, jakou jsme dosud viděli,\" komentoval podle agentury ČTK průzkum jeden z jeho spolutvůrců, profesor Sören Holmberg.

Zemská vláda v Bavorsku s jadernou energií počítá
Německá koaliční vláda, složená ze sociálních demokratů a Zelených v září roku 2001 rozhodla, že země do roku 2020 odstaví všech devatenáct jaderných bloků. Jako první byl od sítě v polovině loňského listopadu odpojen blok v dolnosaské JE Stade. Nyní se však zdá, že ho další nemusejí následovat.
\"Chopí-li se moci vláda složená z CDU/CSU, pak soukromým firmám umožní provozovat jaderné elektrárny tak dlouho, jak uznají za vhodné,\" uvedla předsedkyně největší opoziční strany Angela Merkelová (CDU).
Proti opuštění atomu se staví Bavorsko, kde vládne \"sesterská\" CSU a je tam v provozu pět jaderných elektráren.
Tamní ministr hospodářství Otto Wiesheu ve svém návrhu zemské energetické politiky s jádrem počítá, neboť se podle něj nelze spoléhat jenom na obnovitelné zdroje.
\"Jaderná energetika prožívá renesanci,\" prohlásil bavorský premiér Edmund Stoiber v listu Süddeutsche Zeitung.

Rakousku jsou trnem v oku také Mochovce
Jaderné elektrárny před rozšířením EU pracovaly v osmi členských zemích z patnácti. V roce 2002 vyrobily 853 miliard kilowatthodin elektřiny, což představovalo třicet čtyři procent její čisté výroby. Z osmi postkomunistických zemí, které vstoupily do unie, jich provozuje jaderné elektrárny pět. Avšak většina reaktorů byla sovětského původu a Evropská komise měla k bezpečnosti některých z nich vážné výhrady.
Výsledkem složitých předvstupních jednání bylo, že například Litva, která v Evropě nejvíce závisí na jádru, musí do roku 2009 odstavit oba bloky Ignalinské jaderné elektrárny - jediné, kterou má.
Parlament ve Vilniusu nyní diskutuje o tom, zda by se s Bruselem neměla dodatečně sjednat přijatelnější lhůta. Současně se uvažuje o výstavbě zbrusu nové jaderně energetické kapacity.
\"Evropská unie asi před deseti lety řekla, že některé kandidátské země provozují jaderné reaktory, které nelze modernizovat. Šlo například o elektrárnu V 1 v Jaslovských Bohunicích, ale právě ta byla modernizována a její bezpečnost dnes dosahuje průměrné úrovně špičkových elektráren. Ani na Západě přitom nejsou všechny kapacity špičkové, provozují se tam i horší než V 1,\" uvedl Grunda.
Bratislavská vláda je odhodlána dokončit třetí a čtvrtý blok v Mochovcích. \"Nechceme být závislí na dovozu elektřiny,\" prohlásil ministr hospodářství Pavol Rusko s tím, že Rakousko dříve nebo později bude dovážet elektřinu i ze Slovenska.
Svoji prioritu má i Bulharsko, které bude nuceno uzavřít starší jaderné bloky v Kozloduji. Nahradit by je měla jaderná kapacita Belene. Jde o projekt v hodnotě kolem dvou miliard dolarů, který počítá s instalovaným výkonem 1600 až 2000 megawatt.
Na využívání jaderné energie chce vsadit také turecká vláda, která nyní posuzuje návrhy od předních světových firem podnikajících v jaderně energetickém byznysu. \"Jsme ve fázi, kdy se připravuje tendr a vybírá vhodná lokalita,\" řekl pro agenturu Reuters ministr energetiky Hilmi Guler.