Energetický zákon včas hotový nebude
Už od zítřka měl v České republice platit takzvaný energetický zákon - právní
norma vyžadovaná Evropskou unií od jejích členů. Přestože se země k přijetí
zákona k 1. červnu v rámci předvstupních jednání zavázala, zákon není a nejméně
do konce září ani nebude. Sankce ze strany unie však zatím nehrozí.
Klíčový zákon zabezpečuje především ochranu drobných koncových odběratelů
elektřiny a plynu včetně domácností, odděluje výrobce energie od distributorů a
přiznává podnikání v oboru jen státem licencovaným firmám.
Poslanci hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se závěrem minulého týdne
shodli na tom, že energetika a její regulace je tak závažná oblast hospodářství,
že změny nelze uspěchat a případné problémy potom znovu řešit \"za pochodu\"
řadou novel.
Zejména ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí tak získala čas k
podrobnému zhodnocení změn, které přes léto mají navrhnout nejen poslanci, ale i
sami podnikatelé, kteří jsou v oboru zainteresovaní.
Odborníci vidí za váhavým přístupem ke změně zákonů tlak energetické lobby.
Energetici totiž patří všude ve světě mezi silné nátlakové skupinou s velkými
zisky a vazbami na další odvětví i politiku.
\"Hlavní důvod nutné změny zákona je v uplatnění směrnic Evropské unie,\" říká
ale náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Česká legislativa
nesplňuje totiž zejména požadavek otevřenosti trhů a oddělení cenově
regulovaných a neregulovaných činností výrobců a distributorů.
\"Měsíc nebo půlrok nehraje roli, neuspěchejme změny - je potřebné doladit i
navazující prováděcí předpisy a podzákonné normy,\" varoval před spěchem
zpravodaj zákona Oldřich Vojíř (ODS). Zároveň s hlavní energetickou normou je
totiž nutné vyřešit i související zákon o \"zelené energii\". Česká novela
zákona navržená vládou je přitom z hlediska povinného výkupu této energie
tvrdší, než unie po svých členech požaduje.
Změna zákona má mít dopad především na provozovatele sítí - a to jak
organizační, tak finanční. Právě finanční dopady ale nejsou z vládního návrhu
jasné, kritizují vládní návrh poslanci. Jisté je jedno - distributoři (a
Transgas) mají nejpozději do počátku roku 2006 oddělit přepravu energie od
ostatních činností, zejména obchodu a výroby. To se dotkne více než sta tisíc
velkých odběratelů. V případě nesplnění této podmínky by již sankce unie
následovaly.
Náklady budou citelné. Dosud jediným jasným výdajem je požadavek vlády posílit
už od příštího roku Státní energetickou inspekci o 51 zaměstnanců, kteří by měli
v krajích hlídat, zda energetici budou zákon respektovat. Energetické firmy však
také budou muset provést řadu změn ve své vnitřní organizaci a jejich náklady
nechají zaplatit odběratele.
Poslanec Vojíř upozorňuje mimo jiné na problém, jak rychle a zároveň levně
zabezpečit měření odběru energií u drobných odběratelů a domácností. V českých
podmínkách navíc definici centrálního zásobování splňuje nejen elektřina a plyn,
ale také teplo, a mělo by tedy být nejspíš regulováno podle společných zásad.
Kritika navrženého zákona spočívá i v tom, že státní podpora obnovitelným
zdrojům je v něm příliš štědrá. Zahrnuje totiž patnáctiletou ochranu investice
do této energetiky, deformaci trhu zvýhodňující energii z obnovitelných zdrojů a
státní podporu jejich výstavby. Dosud je přitom dotován pouze výkup takzvané
zelené energie, tedy energie z obnovitelných zdrojů, kterou podporuje i EU jako
celek, a dotace probíhá prostřednictvím stanovené výkupní ceny.
Už od zítřka měl v České republice platit takzvaný energetický zákon - právní norma vyžadovaná Evropskou unií od jejích členů. Přestože se země k přijetí zákona k 1. červnu v rámci předvstupních jednání zavázala, zákon není a nejméně do konce září ani nebude. Sankce ze strany unie však zatím nehrozí.
Klíčový zákon zabezpečuje především ochranu drobných koncových odběratelů elektřiny a plynu včetně domácností, odděluje výrobce energie od distributorů a přiznává podnikání v oboru jen státem licencovaným firmám.
Poslanci hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se závěrem minulého týdne shodli na tom, že energetika a její regulace je tak závažná oblast hospodářství, že změny nelze uspěchat a případné problémy potom znovu řešit \"za pochodu\" řadou novel.
Zejména ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí tak získala čas k podrobnému zhodnocení změn, které přes léto mají navrhnout nejen poslanci, ale i sami podnikatelé, kteří jsou v oboru zainteresovaní.
Odborníci vidí za váhavým přístupem ke změně zákonů tlak energetické lobby. Energetici totiž patří všude ve světě mezi silné nátlakové skupinou s velkými zisky a vazbami na další odvětví i politiku.
\"Hlavní důvod nutné změny zákona je v uplatnění směrnic Evropské unie,\" říká ale náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Česká legislativa nesplňuje totiž zejména požadavek otevřenosti trhů a oddělení cenově regulovaných a neregulovaných činností výrobců a distributorů.
\"Měsíc nebo půlrok nehraje roli, neuspěchejme změny - je potřebné doladit i navazující prováděcí předpisy a podzákonné normy,\" varoval před spěchem zpravodaj zákona Oldřich Vojíř (ODS). Zároveň s hlavní energetickou normou je totiž nutné vyřešit i související zákon o \"zelené energii\". Česká novela zákona navržená vládou je přitom z hlediska povinného výkupu této energie tvrdší, než unie po svých členech požaduje.
Změna zákona má mít dopad především na provozovatele sítí - a to jak organizační, tak finanční. Právě finanční dopady ale nejsou z vládního návrhu jasné, kritizují vládní návrh poslanci. Jisté je jedno - distributoři (a Transgas) mají nejpozději do počátku roku 2006 oddělit přepravu energie od ostatních činností, zejména obchodu a výroby. To se dotkne více než sta tisíc velkých odběratelů. V případě nesplnění této podmínky by již sankce unie následovaly.
Náklady budou citelné. Dosud jediným jasným výdajem je požadavek vlády posílit už od příštího roku Státní energetickou inspekci o 51 zaměstnanců, kteří by měli v krajích hlídat, zda energetici budou zákon respektovat. Energetické firmy však také budou muset provést řadu změn ve své vnitřní organizaci a jejich náklady nechají zaplatit odběratele.
Poslanec Vojíř upozorňuje mimo jiné na problém, jak rychle a zároveň levně zabezpečit měření odběru energií u drobných odběratelů a domácností. V českých podmínkách navíc definici centrálního zásobování splňuje nejen elektřina a plyn, ale také teplo, a mělo by tedy být nejspíš regulováno podle společných zásad.
Kritika navrženého zákona spočívá i v tom, že státní podpora obnovitelným zdrojům je v něm příliš štědrá. Zahrnuje totiž patnáctiletou ochranu investice do této energetiky, deformaci trhu zvýhodňující energii z obnovitelných zdrojů a státní podporu jejich výstavby. Dosud je přitom dotován pouze výkup takzvané zelené energie, tedy energie z obnovitelných zdrojů, kterou podporuje i EU jako celek, a dotace probíhá prostřednictvím stanovené výkupní ceny.
Klíčový zákon zabezpečuje především ochranu drobných koncových odběratelů elektřiny a plynu včetně domácností, odděluje výrobce energie od distributorů a přiznává podnikání v oboru jen státem licencovaným firmám.
Poslanci hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se závěrem minulého týdne shodli na tom, že energetika a její regulace je tak závažná oblast hospodářství, že změny nelze uspěchat a případné problémy potom znovu řešit \"za pochodu\" řadou novel.
Zejména ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí tak získala čas k podrobnému zhodnocení změn, které přes léto mají navrhnout nejen poslanci, ale i sami podnikatelé, kteří jsou v oboru zainteresovaní.
Odborníci vidí za váhavým přístupem ke změně zákonů tlak energetické lobby. Energetici totiž patří všude ve světě mezi silné nátlakové skupinou s velkými zisky a vazbami na další odvětví i politiku.
\"Hlavní důvod nutné změny zákona je v uplatnění směrnic Evropské unie,\" říká ale náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Česká legislativa nesplňuje totiž zejména požadavek otevřenosti trhů a oddělení cenově regulovaných a neregulovaných činností výrobců a distributorů.
\"Měsíc nebo půlrok nehraje roli, neuspěchejme změny - je potřebné doladit i navazující prováděcí předpisy a podzákonné normy,\" varoval před spěchem zpravodaj zákona Oldřich Vojíř (ODS). Zároveň s hlavní energetickou normou je totiž nutné vyřešit i související zákon o \"zelené energii\". Česká novela zákona navržená vládou je přitom z hlediska povinného výkupu této energie tvrdší, než unie po svých členech požaduje.
Změna zákona má mít dopad především na provozovatele sítí - a to jak organizační, tak finanční. Právě finanční dopady ale nejsou z vládního návrhu jasné, kritizují vládní návrh poslanci. Jisté je jedno - distributoři (a Transgas) mají nejpozději do počátku roku 2006 oddělit přepravu energie od ostatních činností, zejména obchodu a výroby. To se dotkne více než sta tisíc velkých odběratelů. V případě nesplnění této podmínky by již sankce unie následovaly.
Náklady budou citelné. Dosud jediným jasným výdajem je požadavek vlády posílit už od příštího roku Státní energetickou inspekci o 51 zaměstnanců, kteří by měli v krajích hlídat, zda energetici budou zákon respektovat. Energetické firmy však také budou muset provést řadu změn ve své vnitřní organizaci a jejich náklady nechají zaplatit odběratele.
Poslanec Vojíř upozorňuje mimo jiné na problém, jak rychle a zároveň levně zabezpečit měření odběru energií u drobných odběratelů a domácností. V českých podmínkách navíc definici centrálního zásobování splňuje nejen elektřina a plyn, ale také teplo, a mělo by tedy být nejspíš regulováno podle společných zásad.
Kritika navrženého zákona spočívá i v tom, že státní podpora obnovitelným zdrojům je v něm příliš štědrá. Zahrnuje totiž patnáctiletou ochranu investice do této energetiky, deformaci trhu zvýhodňující energii z obnovitelných zdrojů a státní podporu jejich výstavby. Dosud je přitom dotován pouze výkup takzvané zelené energie, tedy energie z obnovitelných zdrojů, kterou podporuje i EU jako celek, a dotace probíhá prostřednictvím stanovené výkupní ceny.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích