Asie se jaderných elektráren nebojí
Rychlý hospodářský růst v asijských zemích vyvolává hlad po nových zdrojích
energie. Čína zvolila jadernou energii a pro výrobce jaderných elektráren se tím
otevírají obrovské příležitosti.
Zatímco na Západě provází výrobu jaderné energie stále více potíží, v Asii na
tyto technologie podle listu Financial Times čekají rozsáhlé trhy. Jaderná
energie v Asii zatím s výjimkou Japonska nevyvolává protesty veřejnosti, nejsou
ani těžkosti s ukládáním jaderného odpadu.
Prudce rostoucí čínskou ekonomiku pronásledují časté výpadky dodávek
elektrického proudu a země je zatížena i důsledky masového využití uhelných
elektráren, zejména znečištěním ovzduší. Nedostatek zdrojů energie chce Čína
řešit budováním vlastních kapacit.
Devět funkčních reaktorů v Číně představuje jen necelá dvě procenta z celkové
výroby elektřiny v zemi. Do konce tohoto roku by se měly uskutečnit mezinárodní
tendry na čtyři jaderné reaktory (kapacita každého z nich bude 1000 MW). Cena
zakázky se bude pohybovat okolo 1,5 miliardy dolarů za jeden reaktor, uvedl list
Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Všechny tyto aktivity jsou součástí dlouhodobého plánu růstu čínské jaderné
kapacity na 40 000 MW do roku 2020. Jak uvádí Světová asociace pro jadernou
energii, \"tento rozvojový program vyžaduje výstavbu dvou reaktorů ročně a měl
by stát asi 30 miliard dolarů\".
Zájemců o stavbu jaderných elektráren je více než dost. Podle BBC v Číně
převažuje mix ruských, francouzských a kanadských technologií. Firmy z těchto
zemí by mohly v rámci sjednocení systému v budoucích zakázkách získat náskok
před konkurencí odjinud. O plánované čtyři reaktory v Jang-Ťiangu v provincii
KuangTung a v Sanmenu v provincii Če-Ťiang bude zřejmě bojovat francouzský
výrobce jaderných technologií Areva s kanadskou Atomic Energy of Canada. Z
dalších dodavatelů by se chtěl na čínském trhu uchytit americký General
Electric, japonské koncerny Toshiba, Hitachi a Mitsubishi a americký
Westinghouse. Odborníci se podle serveru nytimes.com [http://nytimes.com]
shodují, že největším konkurentem Arevy bude právě Westinghouse. Průnik na
čínské teritorium plánuje i Jižní Korea, která je v budování jaderných zařízení
značně napřed.
Bohatší země, jako jsou Japonsko a Severní Korea, si již jaderné kapacity
vybudovaly. Devětatřicet procent elektřiny v obou zemích pochází z 54 reaktorů v
Japonsku a 19 v Jižní Koreji. Ve východní a jižní Asii již funguje 100 jaderných
reaktorů, 20 je ve výstavbě a plánuje se dalších 40. Na rozdíl od Asie má Evropa
216 reaktorů v 89 jaderných elektrárnách. Výstavbu nového ale v současnosti
plánuje jedině Finsko.
Výrobci jaderných technologií dobře vědí i to, že druhým největším potenciálním
trhem po Číně je Indie. Podle listu Financial Times plánuje Indie výstavbu
čtyřiadvaceti nových reaktorů s kapacitou více než 13 000 MW. Problémem ale
zůstává, že Indie stále odmítá podepsat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní,
takže je stejně jako Pákistán vyloučena z obchodu s jaderným zařízením a
materiály.
Rychlý hospodářský růst v asijských zemích vyvolává hlad po nových zdrojích energie. Čína zvolila jadernou energii a pro výrobce jaderných elektráren se tím otevírají obrovské příležitosti.
Zatímco na Západě provází výrobu jaderné energie stále více potíží, v Asii na tyto technologie podle listu Financial Times čekají rozsáhlé trhy. Jaderná energie v Asii zatím s výjimkou Japonska nevyvolává protesty veřejnosti, nejsou ani těžkosti s ukládáním jaderného odpadu.
Prudce rostoucí čínskou ekonomiku pronásledují časté výpadky dodávek elektrického proudu a země je zatížena i důsledky masového využití uhelných elektráren, zejména znečištěním ovzduší. Nedostatek zdrojů energie chce Čína řešit budováním vlastních kapacit.
Devět funkčních reaktorů v Číně představuje jen necelá dvě procenta z celkové výroby elektřiny v zemi. Do konce tohoto roku by se měly uskutečnit mezinárodní tendry na čtyři jaderné reaktory (kapacita každého z nich bude 1000 MW). Cena zakázky se bude pohybovat okolo 1,5 miliardy dolarů za jeden reaktor, uvedl list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Všechny tyto aktivity jsou součástí dlouhodobého plánu růstu čínské jaderné kapacity na 40 000 MW do roku 2020. Jak uvádí Světová asociace pro jadernou energii, \"tento rozvojový program vyžaduje výstavbu dvou reaktorů ročně a měl by stát asi 30 miliard dolarů\".
Zájemců o stavbu jaderných elektráren je více než dost. Podle BBC v Číně převažuje mix ruských, francouzských a kanadských technologií. Firmy z těchto zemí by mohly v rámci sjednocení systému v budoucích zakázkách získat náskok před konkurencí odjinud. O plánované čtyři reaktory v Jang-Ťiangu v provincii KuangTung a v Sanmenu v provincii Če-Ťiang bude zřejmě bojovat francouzský výrobce jaderných technologií Areva s kanadskou Atomic Energy of Canada. Z dalších dodavatelů by se chtěl na čínském trhu uchytit americký General Electric, japonské koncerny Toshiba, Hitachi a Mitsubishi a americký Westinghouse. Odborníci se podle serveru nytimes.com shodují, že největším konkurentem Arevy bude právě Westinghouse. Průnik na čínské teritorium plánuje i Jižní Korea, která je v budování jaderných zařízení značně napřed.
Bohatší země, jako jsou Japonsko a Severní Korea, si již jaderné kapacity vybudovaly. Devětatřicet procent elektřiny v obou zemích pochází z 54 reaktorů v Japonsku a 19 v Jižní Koreji. Ve východní a jižní Asii již funguje 100 jaderných reaktorů, 20 je ve výstavbě a plánuje se dalších 40. Na rozdíl od Asie má Evropa 216 reaktorů v 89 jaderných elektrárnách. Výstavbu nového ale v současnosti plánuje jedině Finsko.
Výrobci jaderných technologií dobře vědí i to, že druhým největším potenciálním trhem po Číně je Indie. Podle listu Financial Times plánuje Indie výstavbu čtyřiadvaceti nových reaktorů s kapacitou více než 13 000 MW. Problémem ale zůstává, že Indie stále odmítá podepsat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, takže je stejně jako Pákistán vyloučena z obchodu s jaderným zařízením a materiály.
Zatímco na Západě provází výrobu jaderné energie stále více potíží, v Asii na tyto technologie podle listu Financial Times čekají rozsáhlé trhy. Jaderná energie v Asii zatím s výjimkou Japonska nevyvolává protesty veřejnosti, nejsou ani těžkosti s ukládáním jaderného odpadu.
Prudce rostoucí čínskou ekonomiku pronásledují časté výpadky dodávek elektrického proudu a země je zatížena i důsledky masového využití uhelných elektráren, zejména znečištěním ovzduší. Nedostatek zdrojů energie chce Čína řešit budováním vlastních kapacit.
Devět funkčních reaktorů v Číně představuje jen necelá dvě procenta z celkové výroby elektřiny v zemi. Do konce tohoto roku by se měly uskutečnit mezinárodní tendry na čtyři jaderné reaktory (kapacita každého z nich bude 1000 MW). Cena zakázky se bude pohybovat okolo 1,5 miliardy dolarů za jeden reaktor, uvedl list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Všechny tyto aktivity jsou součástí dlouhodobého plánu růstu čínské jaderné kapacity na 40 000 MW do roku 2020. Jak uvádí Světová asociace pro jadernou energii, \"tento rozvojový program vyžaduje výstavbu dvou reaktorů ročně a měl by stát asi 30 miliard dolarů\".
Zájemců o stavbu jaderných elektráren je více než dost. Podle BBC v Číně převažuje mix ruských, francouzských a kanadských technologií. Firmy z těchto zemí by mohly v rámci sjednocení systému v budoucích zakázkách získat náskok před konkurencí odjinud. O plánované čtyři reaktory v Jang-Ťiangu v provincii KuangTung a v Sanmenu v provincii Če-Ťiang bude zřejmě bojovat francouzský výrobce jaderných technologií Areva s kanadskou Atomic Energy of Canada. Z dalších dodavatelů by se chtěl na čínském trhu uchytit americký General Electric, japonské koncerny Toshiba, Hitachi a Mitsubishi a americký Westinghouse. Odborníci se podle serveru nytimes.com shodují, že největším konkurentem Arevy bude právě Westinghouse. Průnik na čínské teritorium plánuje i Jižní Korea, která je v budování jaderných zařízení značně napřed.
Bohatší země, jako jsou Japonsko a Severní Korea, si již jaderné kapacity vybudovaly. Devětatřicet procent elektřiny v obou zemích pochází z 54 reaktorů v Japonsku a 19 v Jižní Koreji. Ve východní a jižní Asii již funguje 100 jaderných reaktorů, 20 je ve výstavbě a plánuje se dalších 40. Na rozdíl od Asie má Evropa 216 reaktorů v 89 jaderných elektrárnách. Výstavbu nového ale v současnosti plánuje jedině Finsko.
Výrobci jaderných technologií dobře vědí i to, že druhým největším potenciálním trhem po Číně je Indie. Podle listu Financial Times plánuje Indie výstavbu čtyřiadvaceti nových reaktorů s kapacitou více než 13 000 MW. Problémem ale zůstává, že Indie stále odmítá podepsat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, takže je stejně jako Pákistán vyloučena z obchodu s jaderným zařízením a materiály.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích