Zvláštní ocenění za ekologickou aktivitu municipality získalo při udělování Ceny zdraví a bezpečného životního prostředí 2003 Business Leaders Forum (BLF) město Litoměřice za projekt Podpora města pro instalaci solárních systémů.
Na čem je založen úspěch Litoměřic
BLF (www.blf.cz) je asociací českých a mezinárodních firem působících v naší zemi. S využitím zkušeností svého mezinárodního partnera - Prince of Wales International Business Leaders Forum - už 13 let mj. pořádá i tuto soutěž. Jak odborná porota konstatovala, projekt nejenže umožňuje obyvatelům Litoměřic instalaci a využití sluneční energie k vytápění místo tuhých paliv a plynu, ale zároveň představuje jasný důkaz, že využití alternativních zdrojů má v komunální sféře své místo a opodstatnění.
POZITIVNÍ TREND, ALE...
Litoměřice na sklonku minulého režimu patřily znečištěním životního prostředí k postiženým oblastem někdejšího Severočeského kraje. V první polovině uplynulého desetiletí tam však díky dotační politice státu a podpoře z vlastních finančních prostředků radnice byly plynofikovány všechny zdroje znečišťování ovzduší v majetku města a 90 procent lokálních topenišť v domácnostech. Podobně prošla ekologickou proměnou také většina podniků na území města. Až desetinásobně se tak snížil obsah oxidu siřičitého a trojnásobně polétavého prachu v ovzduší.
Po výrazném zdražení zemního plynu v roce 2000 se však někteří občané začali dožadovat vypovězení smluv o dotacích na pořízení plynového topení. Několik z nich dokonce dokladovalo, že se jim vyplatí vrátit dotaci a pro vytápění znovu využívat tuhá paliva.
JAK NA TO?
V té době však už radnice chystala systém dotování ohřevu teplé užitkové vody (TUV) využitím solární energie. Na základě rozboru možných průměrných nákladů na vytápění rodinných domů ve vztahu k instalaci solárních systémů a při započítání možnosti příspěvku od Státního fondu životního prostředí vedení města stanovilo podmínky pro poskytování městských dotací:
Dotace ve výši maximálně 20 tisíc Kč je poskytnuta na základě smlouvy s městem, v níž se žadatel zaváže, že upustí od topení tuhými palivy (s výjimkou dekoračních krbů, pokud v nich nebude spalovat mokré dřevo, případně odpady). Smlouva obsahuje klauzuli, že v případě nedodržení podmínek, občan musí vrátit celou dotaci a navíc zaplatit sankční poplatek 20 tisíc Kč.
Žadatel musí instalovat minimálně tolik slunečních kolektorů, aby jejich celková absorpční plocha nebyla menší než 3 m2.
Žadatel obdrží dotaci na byt, případně rodinný dům, v němž je trvale hlášen. Instalace kolektorů musí být povolena stavebním úřadem. Žadatel obdrží dotaci pouze po realizaci a zprovoznění celého zařízení, které je zakončeno kolaudačním rozhodnutím nebo sepsaným protokolem o funkčnosti zařízení.
Dotace se vyplácí pouze do té doby, dokud není příslušná kapitola v rozpočtu města vyčerpána, a to tak, že je bráno pořadí žadatelů podle data uzavření smlouvy s městem.
Žadatel musí předložit také souhlasné stanovisko památkářů - jestliže kolektory chce instalovat v památkové zóně města, a Správy CHKO České Středohoří - pokud zamýšlí toto zařízení instalovat na jí spravovaném území.
Dosud městské dotace čerpali výhradně vlastníci rodinných domů, avšak Ing. Pavel Gryndler, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu, potvrdil, že dotaci mohou využívat také družstva vlastníků bytových jednotek. \"S ostatními žadateli jednáme o případné zvláštní dotaci,\" řekl.
POMOHLA I OSVĚTA
Dotování ohřevu TUV ve městě výrazně zvýšilo zájem o instalaci solárních kolektorů. Radnice považuje za samozřejmé, že solární kolektory instaluje i na budovy v majetku města. Litoměřický úspěch je však opřen i o informační kampaň, kterou radnice odvádí. Pro širokou veřejnost pořádá semináře k využívání alternativních zdrojů energie a na náměstí uspořádala i názornou výstavu funkčních zařízení.
Odbor životního prostředí inicioval ustavení soukromé agentury, která občanům poskytuje poradenské služby v oblasti alternativních zdrojů energie a hlavně také pro případné zájemce zprostředkuje vyřízení dotací od Státního fondu životního prostředí.
\"Všem městům a obcím bychom doporučovali, aby se pro vlastní podporu alternativních zdrojů energie na svém území rozhodly co nejdříve. Vždyť do budoucna lze se stoprocentní jistotou očekávat zvyšování cen energií. Tím zesílí tendence domácností vrátit se ke spalování neekologických paliv, což by se ovšem promítlo do výrazného zhoršení kvality ovzduší,\" říká inženýr Gryndler. Pokud jde o možné příležitosti i rizika systému podpory instalace solárních ohřevů TUV, jaký byl zaveden v Litoměřicích, soudí, že určitá úskalí se mohou objevit, jakmile by obecní rozpočet nebyl schopen krýt zvýšený zájem občanů o dotace. Jednoznačná jsou však podle něho pozitiva, totiž úspory neobnovitelných zdrojů energie, a tím i zlepšení ekonomického postavení občanů, kteří alternativní zdroje využívají, proti těm, kdo jejich význam a přínos nedocenili.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Z rozboru města Litoměřice pro výpočet výše dotace
Průměrné náklady na vytápění 25 000 Kč
(vztaženo k namátkově vybraným rodinným domům se čtyřčlennou rodinou)
Doba slunečního svitu v Litoměřicích podle měření ĆHMÚ v roce 2000 1612 hodin
Předpokládaná účinnost systému solárního ohřevu TUV 60 %
Předpokládaný výkon slunečního kolektoru 900 W/m2
Průměrná plocha absorbéru jednoho kolektoru 1,7 m2
Předpokládaný roční energetický přínos 2 kolektorů cca 3000 kWh
POZITIVNÍ TREND, ALE...
Litoměřice na sklonku minulého režimu patřily znečištěním životního prostředí k postiženým oblastem někdejšího Severočeského kraje. V první polovině uplynulého desetiletí tam však díky dotační politice státu a podpoře z vlastních finančních prostředků radnice byly plynofikovány všechny zdroje znečišťování ovzduší v majetku města a 90 procent lokálních topenišť v domácnostech. Podobně prošla ekologickou proměnou také většina podniků na území města. Až desetinásobně se tak snížil obsah oxidu siřičitého a trojnásobně polétavého prachu v ovzduší.
Po výrazném zdražení zemního plynu v roce 2000 se však někteří občané začali dožadovat vypovězení smluv o dotacích na pořízení plynového topení. Několik z nich dokonce dokladovalo, že se jim vyplatí vrátit dotaci a pro vytápění znovu využívat tuhá paliva.
JAK NA TO?
V té době však už radnice chystala systém dotování ohřevu teplé užitkové vody (TUV) využitím solární energie. Na základě rozboru možných průměrných nákladů na vytápění rodinných domů ve vztahu k instalaci solárních systémů a při započítání možnosti příspěvku od Státního fondu životního prostředí vedení města stanovilo podmínky pro poskytování městských dotací:
Dotace ve výši maximálně 20 tisíc Kč je poskytnuta na základě smlouvy s městem, v níž se žadatel zaváže, že upustí od topení tuhými palivy (s výjimkou dekoračních krbů, pokud v nich nebude spalovat mokré dřevo, případně odpady). Smlouva obsahuje klauzuli, že v případě nedodržení podmínek, občan musí vrátit celou dotaci a navíc zaplatit sankční poplatek 20 tisíc Kč.
Žadatel musí instalovat minimálně tolik slunečních kolektorů, aby jejich celková absorpční plocha nebyla menší než 3 m2.
Žadatel obdrží dotaci na byt, případně rodinný dům, v němž je trvale hlášen. Instalace kolektorů musí být povolena stavebním úřadem. Žadatel obdrží dotaci pouze po realizaci a zprovoznění celého zařízení, které je zakončeno kolaudačním rozhodnutím nebo sepsaným protokolem o funkčnosti zařízení.
Dotace se vyplácí pouze do té doby, dokud není příslušná kapitola v rozpočtu města vyčerpána, a to tak, že je bráno pořadí žadatelů podle data uzavření smlouvy s městem.
Žadatel musí předložit také souhlasné stanovisko památkářů - jestliže kolektory chce instalovat v památkové zóně města, a Správy CHKO České Středohoří - pokud zamýšlí toto zařízení instalovat na jí spravovaném území.
Dosud městské dotace čerpali výhradně vlastníci rodinných domů, avšak Ing. Pavel Gryndler, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu, potvrdil, že dotaci mohou využívat také družstva vlastníků bytových jednotek. \"S ostatními žadateli jednáme o případné zvláštní dotaci,\" řekl.
POMOHLA I OSVĚTA
Dotování ohřevu TUV ve městě výrazně zvýšilo zájem o instalaci solárních kolektorů. Radnice považuje za samozřejmé, že solární kolektory instaluje i na budovy v majetku města. Litoměřický úspěch je však opřen i o informační kampaň, kterou radnice odvádí. Pro širokou veřejnost pořádá semináře k využívání alternativních zdrojů energie a na náměstí uspořádala i názornou výstavu funkčních zařízení.
Odbor životního prostředí inicioval ustavení soukromé agentury, která občanům poskytuje poradenské služby v oblasti alternativních zdrojů energie a hlavně také pro případné zájemce zprostředkuje vyřízení dotací od Státního fondu životního prostředí.
\"Všem městům a obcím bychom doporučovali, aby se pro vlastní podporu alternativních zdrojů energie na svém území rozhodly co nejdříve. Vždyť do budoucna lze se stoprocentní jistotou očekávat zvyšování cen energií. Tím zesílí tendence domácností vrátit se ke spalování neekologických paliv, což by se ovšem promítlo do výrazného zhoršení kvality ovzduší,\" říká inženýr Gryndler. Pokud jde o možné příležitosti i rizika systému podpory instalace solárních ohřevů TUV, jaký byl zaveden v Litoměřicích, soudí, že určitá úskalí se mohou objevit, jakmile by obecní rozpočet nebyl schopen krýt zvýšený zájem občanů o dotace. Jednoznačná jsou však podle něho pozitiva, totiž úspory neobnovitelných zdrojů energie, a tím i zlepšení ekonomického postavení občanů, kteří alternativní zdroje využívají, proti těm, kdo jejich význam a přínos nedocenili.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Z rozboru města Litoměřice pro výpočet výše dotace
Průměrné náklady na vytápění 25 000 Kč
(vztaženo k namátkově vybraným rodinným domům se čtyřčlennou rodinou)
Doba slunečního svitu v Litoměřicích podle měření ĆHMÚ v roce 2000 1612 hodin
Předpokládaná účinnost systému solárního ohřevu TUV 60 %
Předpokládaný výkon slunečního kolektoru 900 W/m2
Průměrná plocha absorbéru jednoho kolektoru 1,7 m2
Předpokládaný roční energetický přínos 2 kolektorů cca 3000 kWh
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
