Zlo globalizace se řeší v New Yorku

Vesnice na západním Kalimantanu, jednom z mnoha ostrovů v Indonésii, vedou od roku 1990 spory s největší světovou těžební společností Rio Tinto, která zde otevřela důl na zlato.
\"Páchaly se tu zločiny - vypalovaly se vesnice, vyháněli lidé či obsazovala půda,\" uvedla s odvoláním na vyšetřování indonéské Národní komise pro lidská práva nevládní organizace CorpWatch, která sleduje chování firem ve světě.
Podobně jako Rio Tinto se chovají stovky firem - zneužívají dětské práce, platí malé mzdy, znečišťují životní prostředí či jinak zneužívají podmínek v chudých zemích.
OSN se tento problém globalizované ekonomiky pokusila řešit - vyhlásila pravidla, jimiž by se světové podnikání mělo řídit. Ne vždy to funguje. Summit politiků a manažerů bude ode dneška v New Yorku řešit, jak se bude program Global Compact vyvíjet dál.

Jak se přišlo na Rio Tinto
Přestože se nadnárodní společnosti pokoušejí účast v programu Global Compact zneužívat pro svůj komerční prospěch, řadu případů, kdy byla porušována pravidla podnikání, se díky němu podařilo odhalit.
Na zločinech, jež se odehrávaly na západním Kalimantanu, se podílely jak armáda, tak bezpečnostní služba koncernu. Lidé se bouřili, blokovali silnice i těžbu. Spor zůstává sice dodnes nevyřešen, ale zůstal by nepovšimnut, kdyby se Rio Tinto v roce 2000 právě do programu Global Compact nezapsalo.

Případ Aventis
Dalším příkladem, kdy společnosti porušují závazky programu, může být americká firma Aventis, která vyrábí geneticky upravené osivo. Podle analýzy Gabriely Florové z amerického Institutu pro zemědělství a obchodní politiku se geneticky upravená kukuřice této firmy kvůli špatným bezpečnostním opatřením nezákonně rozšířila do potravinového řetězce. Nebylo přitom dostatečně prokázáno, že upravená kukuřice je zdravotně závadná - to porušuje závazek programu týkající se ochrany životního prostředí.

Zodpovědné podnikání
Global Compact vytvořil v devíti principech světově závazná pravidla chování firem vůči obyvatelům míst, kde působí, vůči zaměstnancům a vůči životnímu prostředí. Podobně jako třeba Mezinárodní trestní soud stanovuje normy pro potrestání válečných zločinů..
S myšlenkou programu, do něhož se přihlásilo 1698 firem, přišel v roce 1999 generální tajemník OSN Kofi Annan, který dnes začínajícímu summitu v New Yorku předsedá.
Kritici programu z řad nevládních institucí, kteří měli svůj \"protisummit\" v New Yorku včera, ovšem poukazují, že na dodržování devíti stanovených principů nikdo nedohlíží, nikdo je nekontroluje a firmy se do programu hlásí jen proto, aby si vylepšily svoji image.
Program po firmách pouze chce, aby dobrovolně předvedly příklady svého zodpovědného chování. Pro zápis do něho a potvrzení účasti nepotřebují splnit žádné normy.
\"Rio Tinto porušilo deklarovaný princip ochrany lidských práv a při těžbě znečistilo ramena řeky, čímž porušilo princip ochrany životního prostředí. To je dostatečný důvod pro vyloučení firmy z programu,\" uvádí zpráva CorpWatch.
\"Global Compact není úspěšný projekt OSN. Nabízí velkým korporacím porušujícím lidská práva i základní hodnoty OSN aureolu partnera Spojených národů, aniž by od nich vyžadoval hmatatelné zlepšení jejich chování,\" řekl Petr Lebeda, ředitel Pražského institutu pro globální politiku Glopolis.
Sekretariát programu podobné výtky odmítá. Například koncern Nestlé: je také účastníkem programu a přitom podle nevládních organizací nedodržuje už první princip z devíti - ochranu lidských práv. Porušuje marketinkový kodex v oblasti kojenecké výživy. Podle nevládní organizace IBFAN, která sleduje kvalitu dětské výživy, Nestlé přesvědčuje spotřebitele, aby místo kojení dětí do šesti měsíců věku používali jeho výrobky.
Na výzvu, aby vyřadil Nestlé z programu, ředitel Global Compact Georg Kell řekl: \"Vaše kritika se týká pouze jednoho principu, Global Compact chce mít širší záběr.\"