Životní prostředí ve městech a jeho vliv na jedince
Ve městech žije dnes převážná většina populace, užívá si výhod civilizace a
neuvědomuje si, že jim to přináší kromě výhod také značné nevýhody. Nevýhody,
které často v rytmu dnešního stylu života ustupují do pozadí tak daleko že se na
ně skoro až zapomíná.
Ve městech žije dnes převážná většina populace, užívá si výhod civilizace a neuvědomuje si, že jim to přináší kromě výhod také značné nevýhody. Nevýhody, které často v rytmu dnešního stylu života ustupují do pozadí tak daleko že se na ně skoro až zapomíná.
Největší problém vidím v tom, že lidé z měst ztrácejí zájem žít zdravě. Životní prostředí ve městech je téma ne na jeden, ale na desítky článků, ale mam obavy že by je lidé moc nečetli. Tak to zkrátím. Na prostředí měst se podívám z pohledu průměrného obyvatele.
Když se někdo do města přistěhuje z venkova tak má hned několik podstatných změn. 1 - velice zhoršená kvalita vzduchu oproti venkovu nebo malým městům (tak do 20 tis. Obyvatelů), nejvíce se na tom podílí městská doprava. Lidé jezdí radši auty než aby použili MHD. Proč by to nedělali, když je to pro ně z několika důvodů lepší? (čas, dostupnost, pohodlí) Také některé průmyslové komplexy produkují značné množství škodlivin. Rád bych podotkl, že přestože exhalace nedosahují často mezních limitů tak to alespoň podle mého není nic příjemného, ale ani zdravého. Mezní limity řeší akutní škodlivost, ale když někdo bude inhalovat 20-30 let hodnoty, které jsou těsně pod limit tak to nebude nic dobrého pro jeho zdraví.
Další velký problém je změna zažitého způsobu života směrem k nezdravým činnostem. Např. místo toho aby šel mladý člověk dvě patra pěšky, bude radši pět minut čekat na výtah než sjede z jedenáctého do přízemí. Také hluk a světla ve městech nejsou dobrá pro náš organismus. Hygienický limit hluku je v noci 40 decibelů. Na spoustě míst je ale tento limit hluku nedosažitelný. Staré paneláky mívají často špatnou hlukovou izolaci, a když jsou navíc postavené vedle rušné silnice nebo vedle nádraží, tak se obyvatelé s opravdovým tichem mohou rozloučit. Může ho ale také narušit bezohledný soused, to už ale není jen problém měst ale problém veškerých sídel.
Další problém je příliš mnoho světla. Světelné emise nám narušují přirozené biorytmy. Ve dne světlo, které podporuje aktivitu organismu, a v noci by měla být tma. Jenže pouliční osvětlení, množství aut, poutače a reklamy, to vše nám v noci ve městech často svítí přímo do oken. Takovéto rušivé vlivy negativně působí na naší psychiku a my jsme pak nervózní, podráždění a může za to úplná maličkost jako příliš mnoho světla v noci.Příliš mnoho světla vadí například i hvězdářům a astronomům, kteří kvůli němu mají veliký problém v noci pozorovat hvězdy.
Musím podotknout, že závěsy a žaluzie sice zmírní množství světla které nám dopadá do bytů, ale zatím jsem ještě neviděl tak dokonalé, abychom v noci zajistili tmu a zároveň ráno dostatek světla ke vstávání.
Velký problém, který je patrný právě s nastupujícím létem, je vyšší teplota ve městech oproti krajině. Tento tzv. \'tepelný ostrov\' je dán velkou zastavěnou plochou. Beton a asfalt v sobě akumulují za slunečních dní teplo. V noci tyto plochy pomaleji chladnou a tím se zvyšuje v noci teplota až o několik stupňů. To má vliv na kvalitu spánku. Větší teploty vzduchu během spánku mají za následek malátnost, dehydrataci a občas i bolení hlavy. Proti tomu se dá bojovat například klimatizací, ale ty jsou drahé a navíc potřebují značné množství energie. Možné řešení je zvětšování zelených ploch.
Tento článek jistě nezmapoval všechny vlivy, které ve velkých městech jsou, to ani není možné vložit do jednoho článku a proto se k tomuto tématu jistě do budoucna vrátím.
Antonín Lágner, email: armytec@seznam.cz,
Sdílet článek na sociálních sítích
