Cyklostezek je málo, stát by jich chtěl víc

Cyklisté mohou po republice jezdit po necelých pěti stech kilometrech cest, které jsou určeny jenom pro kola. V Maďarsku je takových stezek na šest tisíc kilometrů.
V Česku jezdí na kole do školy dvě procenta dětí, v Dánsku celá polovina. A zatímco v Německu sedne na bicykl při cestě do práce nebo za zábavou dvanáct procent lidí, v Česku to je pět procent, ale třeba v Praze jen jedno procento.
Vláda chce tuto nepříznivou bilanci změnit, pomoci jí k tomu má Národní strategie cyklistické dopravy, která počítá s rychlejším rozvojem tohoto způsobu dopravy šetrného k životnímu prostředí.
\"Od tohoto dokumentu je k realitě ještě velký krok,\" říká Petr Štěpánek, předseda sdružení Oživení, které se zabývá i plánováním a stavbou cyklistických tras. Koncepci, kterou vláda schválila ve středu, však Štěpánek chválí.
\"V tuto chvíli už je to jen otázka politického odhodlání, aby obce, kraje a stát na stavbu cyklostezek dávaly peníze,\" dodává Štěpánek.

Jednosměrná stezka
Ministerstvo dopravy, slibuje, že se pokusí najít pro cyklistickou dopravu co nejvíce peněz. Fond dopravní infrastruktury vyhradil letos šedesát miliónů korun.
\"Nadále bude naší snahou tyto prostředky zvyšovat,\" říká ministerská mluvčí Ludmila Roubcová.
Mezi podporovanými akcemi je i cesta k nádraží v Polici nad Metují ve východních Čechách, na níž fond letos přispěje takřka třemi milióny. Jenže stezka bude jednosměrná, zpět budou muset cyklisté po normální silnici.
\"Myslím, že je to skoro vyhazování peněz,\" soudí Miroslav Patrik, představitel sdružení Český a slovenský dopravní klub a Děti Země. Poznamenal, že třeba v Brně v Botanické a Chodské ulici je cyklostezka, která vede odnikud nikam.
Podle Petra Štěpánka z Oživení by tyto přehmaty neměly být důvodem k tomu, aby stavby cyklostezek neměly nabrat větší rychlost.
\"Cyklostezka je tisíckrát levnější než stavba dálnice,\" poznamenává Štěpánek. Dodal, že z výzkumů veřejných mínění například vyplývá, že většina Pražanů, kteří používají bicykl jen na rekreační jízdy, by s ním jezdila i po městě.
Praha dává každoročně na dopravu více než deset miliard korun. Pokud by se z této částky vzalo jedno procento, zhruba sto miliónů, daly by se za to podle Štěpánka postupně postavit cyklostezky podél Vltavy i všech potoků. Dnes přitom hlavní město dotuje cyklostezky asi deseti milióny.
Praha tak patří mezi města, která na cesty pro cyklisty dávají nejméně peněz. Naopak nejvíce se tomuto druhu dopravy v současnosti věnují Ostrava a Pardubice, kde mají podle Centra dopravního výzkumu na třiadvacet kilometrů cest pro cyklisty.
V Česku se nyní připravuje na dvě stě projektů nových tras pro cyklisty za více než jednu miliardu korun. Mezi největší projekty patří dvanáct kilometrů dlouhá Labská cyklostezka v okolí Ústí nad Labem, na jejíž vybudování je potřeba osmdesát dva miliónů korun.
Výstavbu nových tras mnohdy komplikují nedořešená vlastnictví pozemků, které často nemají podle katastru nemovitostí žádné majitele, anebo evidence neodpovídá skutečnosti

Nebezpečí na silnicích
Cyklistické trasy v Česku nejsou příliš bezpečné, z více jak devatenácti tisíc kilometrů cest, které mohou nyní lidé na kole využívat, jich šedesát procent vede po často velmi frekventovaných silnicích. Od roku 1998 přitom při nehodách zemřelo přes sedm set cyklistů, více než čtyři tisíce jich bylo vážně zraněno. Každoročně utrpí vážné zranění hlavy kolem dvou tisíc dětí a pěti tisíc dospělých cyklistů.
Právě oddělování tras pro cyklisty od silnic je jedním z nejdůležitějších bodů nové strategie rozvoje cyklistiky.
\"Cyklisté by například mohli získat větší prostor na silnicích, měli by mít možnost projíždět i jednosměrné ulice za určitých podmínek v protisměru nebo dostat přednost v místech, kde se kříží cyklistické komunikace se silnicemi,\" říká Jaroslav Martínek ze státního Centra dopravního výzkumu, které strategii připravilo.