Krátce - různé

Česká republika musí od data svého vstupu do EU zajistit, aby byly odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných odpadních látek vypouštěny jen na základě povolení vodoprávního úřadu. Aktuální informace k této problematice poskytuje Registr průmyslových zdrojů znečištění - část nebezpečné látky, vedený Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a poskytující podporu státní správě především v oblasti závazků ČR k Evropské unii.

VLÁDNÍ KRIZE KOMPLIKUJE ZAPOJENÍ DO OBCHODU S EMISEMI
Odstupující premiér minulý týden odmítl pokus ministra životního prostředí Libora Ambrozka, který se snažil prosadit, aby kabinet ještě schválil národní alokační plán. Ten je důležitý k tomu, aby se republika mohla zapojit do obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého, které od příštího roku startuje v celé EU. Brusel si od obchodování slibuje, že mu pomůže splnit závazek z japonského Kjóta a omezit vypouštění skleníkových plynů. Česko přitom mělo svůj národní alokační plán předložit Bruselu už v květnu. Vláda a poté i parlament budou muset ještě na podzim schválit zákon o obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého. Musí se také stanovit, jak se budou monitorovat emise tří set padesáti tuzemských podniků, které se do evropského obchodování s povolenkami mají zapojit.

Ekologické sdružení Sojka se odvolalo proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které společnosti Altenberg povolilo přípravu průzkumu zlatonosných ložisek u Zlatých Hor na Jesenicku. Ekologové tvrdí, že místo leží poblíž Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, a proto je pro těžbu zlata nevhodné. Rozhodnutí ministerstva je navíc podle ekologů v rozporu se Státní surovinovou politikou a mohlo by znovu oživit zájem těžařských firem o dobývání zlata v ČR. \"Ministerstvo svým rozhodnutím otevírá cestu k obnovení těžby zlata v ČR. Řada podobných pokusů v ČR z 90. let byla pro odpor obcí, veřejnosti i odborníků zastavena. V případě úspěchu těžaře na Zlatohorsku lze očekávat znovuotevření podobných záměrů na řadě míst v ČR,\" řekl včera předseda sdružení Sojka Martin Míček. Stanovisko ministerstva životního prostředí se nepodařilo získat.

PRAHA - Záchranné stanici pro volně žijící zvířata v Praze-Jinonicích bude věnován výtěžek z dražby obrazů a plastik Dagmar Šimkové, která začíná dnes v 17.30 hodin v Galerii Heřmanova 35 v Praze 7. Po dobu trvání výstavy (do 6. srpna) bude v Galerii probíhat ještě tichá aukce. Záchranná stanice pro zvířata je unikátní zařízení, jehož provozovatelem je Český svaz ochránců přírody.
Tato stanice funguje již dvacátým prvním rokem. Azyl zde mohou nalézt zraněná zvířata a mláďata, která jsou bezprizorně nalezena v přírodě. Na dožití sem jsou umísťována zvířata z různých zoologických zahrad. V Záchranné stanici je k vidění více než 80 druhů zvířat, vyjma koček a psů. Zařízením ročně projde okolo 2000 zvířat, z čehož se zhruba 56 procent daří vypouštět zpět do přírody.

Milkovice v Českém ráji - Ekologický statek se zhruba šedesáti zvířaty v Milkovicích se už po páté stane na přelomu července a srpna dějištěm kulturně-společenské slavnosti s názvem Kozí mejdan.
\"Slavnost je každoročně věnována kozám a tentokrát ještě svobodomyslnému způsobu života. Smyslem není uspořádat další hudební nebo jiný festival či získat nějaké finance,\" vysvětlil Stanislav Penc za pořadatele s tím, že program není předem stanoven a vstupné je dobrovolné. \"Nechceme ale stánkaře, dealery a ochranku,\" dodal.
Lokalita ležící jen patnáct kilometrů od pískovcového města Prachovských skal, na které rozlehlé pozemky ekologického statku také leží, má podle Pence zachovalou přírodní skladbu s řadou vzácných a chráněných rostlin a živočichů. \"Dočasně je zde vyhlášeno chráněné území s návrhem na vyhlášení přírodního parku,\" vysvětlil.

Trhový Štěpánov Devět let slouží v Trhovém Štěpánově skládka komunálního odpadu. Její pracovníci zneškodňují komunální i nebezpečný odpad lednice, televizory nebo barvy.\"Skládka má kapacitu sto čtyři tisíce kubíků a její budoucnost odhaduji na deset let,\" říká ředitel Roman Farion s tím, že bezpečnost životního prostředí zajišťují monitorovací vrty a kontrola podzemní vody. \"Zatím jsme neměli ani nejmenší problém, což je pro zajištění provozu skládky důležité,\" vysvětluje ředitel.

Spalování amazonského deštného pralesa činí z Brazílie jednoho z deseti největších znečišťovatelů ovzduší na světě. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na ekology z nevládních organizací.
Experti vyzývají brazilskou vládu, aby ničení pralesa zastavila. Vláda má během několika měsíců zveřejnit dlouho odkládanou zprávu o brazilských emisích skleníkových plynů, způsobujících globální oteplování.
Podle vědců dokument otřese představou, že Amazonie plní funkci \"plic světa\" tím, že tamní stromy a porosty proměňují oxid uhličitý v kyslík.
Naopak má údajně vyjít najevo, že velká většina skleníkových plynů pocházejících z Brazílie má svůj původ v odlesňování Amazonie. V jiných zemích je hlavní příčinou těchto emisí spalování fosilních paliv.
Podle vědce z nevládního institutu pro průzkum Amazonie Paula Moutinha z vládní zprávy vyplyne, že Brazílie ročně vyprodukuje kolem 300 tun oxidu uhličitého ročně, z nichž 200 jde na vrub mýcení největšího deštného pralesa na světě. \"Bude to oficiální přiznání velkého rozsahu spalování Amazonie,\" dodal vědec.
Brazílie se tak co do množství emisí skleníkových plynů řadí před mnohem průmyslovější země, jako jsou Itálie či Kanada.
Ničení amazonské džungle, která je rozlohou větší než Spojené státy a v níž žije až 30 procent všech živočišných a rostlinných druhů, bylo loni druhé nejrozsáhlejší v historii.