Proč to nezkusit?
Do programu Rozvoj přichází z podniků víc žádostí, než se čekalo. Ministerstvo
průmyslu možná bude muset přesouvat prostředky. Vyloučeno není ani zpřísnění
podmínek pro udělení peněz.
Do programu Rozvoj přichází z podniků víc žádostí, než se čekalo. Ministerstvo průmyslu možná bude muset přesouvat prostředky. Vyloučeno není ani zpřísnění podmínek pro udělení peněz.
Ačkoli zatím přišly na agenturu CzechInvest necelé dvě stovky žádostí o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP), už teď je Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) skoro jasné, že bude zřejmě nutné změnit přístup k přidělování dotací. Většina žadatelů totiž chce čerpat peníze z jednoho zdroje, programu Rozvoj, kde je ale k dispozici pouze 12 milionů eur.
Vedení MPO proto začalo zvažovat, zda by nebylo vhodné přesunout peníze v rámci jednotlivých programů. \"Zatím je brzy hodnotit, dohodli jsme se v rámci MPO, že to znovu posoudíme na přelomu srpna a září,\" uvedl minulý týden Martin Jahn, generální ředitel agentury CzechInvest, která žádosti sbírá a posuzuje. Pokud by k přesunu peněz opravdu došlo, podle prvních signálů to vypadá na \"zeštíhlení\" energetických programů právě ve prospěch programu Rozvoj. Další možností, kterou ministerstvo nevylučuje, je zpřísnění podmínek, a tím i omezení počtu projektů v této oblasti.
Na Operační program průmysl půjde z celkových unijních i rozpočtových peněz na léta 2004 až 2006 zhruba 348 milionů eur (11 miliard korun), do samotných podniků má ale zamířit jen 46 % z této částky - zbytek jde na rozvoj podnikatelského prostředí (infrastruktura pro podnikání apod.). Ale i tato necelá polovina se dále dělí na několik podprogramů. S výjimkou programů, které se týkají úspor energie, jsou všechny ostatní určené pro malé a střední podniky, Rozvoj je jen jedním z nich. MPO zatím očekává, že se celkem dostane na čtyři tisícovky malých firem.
MALÍ, ALE ŠIKOVNÍ. Většina peněz, které poputují přímo do podnikatelské sféry, je vyhrazena pro malé a střední podniky. Jejich podnikatelské záměry se pohybují ve stovkách tisíc až jednotkách milionů. Většina z nich žádá o dotaci na nákup nových strojů či technologií.
Činnosti kolem projektů lze podle zkušeností firem i pracovníků CzechInvestu rozložit na několik etap: V první fázi firmy sbírají informace o možnostech financování z programů. Dále se snaží zpracovat žádost (ať už vlastními silami, či za pomoci poradce). Následuje jednání s bankovními ústavy o poskytnutí úvěru (napřed musí firma zaplatit projekt \"ze svého\", peníze dostane zpětně), případně s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou na téma ručení za úvěr. Dále přijde na řadu výběrové řízení na dodavatele technologií, jejich nákup a konečně finální verze žádosti o platbu z fondů EU.
Už na základě prvních žádostí se ukázalo, že většina podnikatelů zatím příliš nevyužívá pomoc ze strany poradenských společností. Řada firem rovněž přiznává, že by projekty realizovala i bez dotace z Unie, neboť jsou pro ně nezbytné pro další rozvoj podnikání.
\"Společnost chce koupit letos CNC obráběcí stroj za tři miliony korun a 3D ruční souřadnicový měřicí stroj za 700 tisíc korun,\" uvedl Zdeněk Slepička z firmy Hydrotechnik Olomouc, která žádá o peníze z programu Rozvoj. Pokud vše dopadne dobře, měla by Unie firmě proplatit 46 procent nákladů, což odpovídá 1,752 milionu korun. Dotace by měla přijít v polovině příštího roku.
Firma Hydrotechnik, která se specializuje na výrobu mechanických ucpávek a ponorných aerátorů, se stejně jako řada dalších spolehla při přípravě projektu na vlastní síly. Její představitelé však absolvovali řadu seminářů CzechInvestu, Hospodářské komory v Přerově i Raiffeisenbank, která na projekt poskytla úvěr.
Žádost o dotaci podala společnost Hydrotechnik hned první možný den (1. července t. r.) v osm hodin ráno, aby měla jistotu, \"že na ni zbyde\". Přesto si slíbenými penězi z Unie jistá není - s penězi počítá tak na 50 procent. A to má na rozdíl od jiných výhodu v tom, že už má s projekty spolufinancovanými z veřejných prostředků určité zkušenosti. \"Spolupráce s PHARE sice ztroskotala na odstoupení zahraničního partnera, máme však v běhu projekt s Ministerstvem životního prostředí, který se týká čištění odpadních vod,\" uvedl Slepička.
Podobně šla na věc i firma Teneo, která se specializuje na výrobu konektorů pro dopravní techniku. Také ona chce za unijní dotaci koupit dva CNC soustruhy (z programu Rozvoj). Žádost pro CzechInvest i žádost o úvěr od banky si zpracovávala sama. Podle jednoho ze spolumajitelů Tenea, Miloše Šikoly, příprava projektu zabrala zhruba měsíc. \"Žádost obsahuje finanční ukazatele firmy, výsledovky a podnikatelský záměr,\" vypočítává Šikola. Tato společnost ale narazila na jeden problém: žádost o dotaci totiž obsahuje i tříletou finanční historii firmy, což v tomto případě bylo obtížné, neboť firma vznikla teprve loni. I tuto překážku se však podařilo překonat. Firma Teneo totiž vznikla z divize jiné firmy, mohla proto přiložit výsledky hospodaření její předchůdkyně. Společníci Tenea i předchozí firmy jsou navíc stejní.
BEZ PAPÍROVÁNÍ TO NEJDE. Podle zjištění Ekonoma je většina žadatelů poměrně optimisticky naladěna. Jediné, co jim opravdu vadí, jsou záplavy formulářů, které k tomu musí vyplnit. Je sice zřejmé, že EU chce mít rozdávání peněz pod kontrolou, ale co je moc, je příliš. Důraz na formality zachází někdy až do absurdit. \"Například všechny strany žádosti musí být spojené. Na začátku nikdo přesně nedefinoval jak - zda svorkou, či lepidlem. Teprve později vyšlo najevo, že uznávaná je jediná forma - a to přelepení orazítkovanou páskou,\" uvádí zástupkyně CzechInvestu v Liberci Ivana Koutová jeden z příkladů, na kterém si vylámal zuby nejeden podnik.
Že je ale záplava papírů problémem pro všechny zúčastněné, o tom vypovídá i čas, který obvykle uplyne od podání až do tzv. přijetí žádosti CzechInvestem. Agentura má na přijetí žádosti deset dní, v takovém časovém horizontu se ale věci obvykle nestihnou. Většinou se celá procedura protáhne o čas, který firmy potřebují na dodělání případných nepřesností ve vyplněných formulářích. Leckdy se jedná o prostou nepozornost (např. chybí IČO podniku a podobné drobnosti), často si ale musí žadatel opatřit nový doklad (např. aktuální výpis z obchodního rejstříku).
VELCÍ PŘICHÁZEJÍ. Z evropských peněz však nechtějí čerpat jen malé a střední firmy. Do soutěže o finance se hodlá zapojit například i na české poměry velká společnost Vítkovice.
Ředitel pro strategii Vítkovic Jaroslav Borák přiznává, že jak sama firma Vítkovice, tak i její dceřiné společnosti mají vzhledem ke kritériím pro čerpání prostředků z evropských fondů minimální možnosti pro jejich získání, přesto to zkoušejí. \"Počtem pracovníků, výší obratu a výší aktiv se řadíme k velkým podnikům. Navíc dceřiné společnosti vlastní z více než 25 procent mateřská společnost, takže i když v ostatních kritériích spadají do kategorie malých a středních podniků, nesplňují kritérium nezávislosti,\" uvedl Borák.
Překážek se však firma nezalekla - i pro sebe našla program, kde by se mohla se žádostí uchytit. \"Můžeme využít pouze podporu poskytovanou v rámci OPPP na programy Prosperita a Inovace. Předpokládáme, že do programu Prosperita se přihlásí společnost BIC Ostrava, která získá zdroje z EU pro vznik a provozování vědecko-technického parku. Vítkovice se na tomto projektu budou podílet zajištěním dlouhodobého pronájmu vhodných nemovitostí pro realizaci projektu,\" řekl Borák. Tento projekt je už téměř ve finální fázi - BIC Ostrava už zpracoval podnikatelský záměr, který má snad naději na úspěch. Navíc už dostal nějaké prostředky z předvstupních fondů PHARE, takže by jej evropské požadavky neměly zaskočit.
Vítkovice se však nevzdávají naděje ani na další peníze, které by šly tentokrát přímo do firmy. \"Pro program Inovace v současné době vytypováváme možnosti, pro které by bylo možné zpracovat podklady nezbytné pro podání žádosti,\" tvrdí bez bližších informací Borák.
Vítkovice se chtějí alespoň drápkem uchytit i u těch programů, na které by oficiální a přímou cestou nemohly ani pomyslet. \"Snažíme se nabízet naši pomoc při získávání prostředků z unijních fondů pro malé a střední podniky s tím, že současně nabízíme realizaci obchodních případů, na které je možné tyto peníze použít,\" upřesňuje ředitel pro strategii.
Ani tím to ale pro Vítkovice nekončí. Chtějí se podílet i na programu Rozvoje lidských zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí a ve spolupráci s Úřadem práce města Vítkovic už projekty připravují.
V jednom se ale Vítkovice od malých podniků neliší: projekty, u kterých zvažují podání žádosti o dotaci, by musely realizovat tak jako tak.
AUTOR: JULIE HRSTKOVÁ
Aktuální stav žádostí o dotaci ze strukturálních fondů a množství peněz, které jsou na jednotlivé programy vyčleněny
Program Počet žádostí Dotace (2004-2006,
běžné ceny, v eurech)
Reality 3 79 994 656
Marketing 14 10 000 000
Rozvoj 141 12 000 000
Inovace 12 41 736 342
Úspory energie 1 17 390 144
Celkem 171
Ačkoli zatím přišly na agenturu CzechInvest necelé dvě stovky žádostí o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP), už teď je Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) skoro jasné, že bude zřejmě nutné změnit přístup k přidělování dotací. Většina žadatelů totiž chce čerpat peníze z jednoho zdroje, programu Rozvoj, kde je ale k dispozici pouze 12 milionů eur.
Vedení MPO proto začalo zvažovat, zda by nebylo vhodné přesunout peníze v rámci jednotlivých programů. \"Zatím je brzy hodnotit, dohodli jsme se v rámci MPO, že to znovu posoudíme na přelomu srpna a září,\" uvedl minulý týden Martin Jahn, generální ředitel agentury CzechInvest, která žádosti sbírá a posuzuje. Pokud by k přesunu peněz opravdu došlo, podle prvních signálů to vypadá na \"zeštíhlení\" energetických programů právě ve prospěch programu Rozvoj. Další možností, kterou ministerstvo nevylučuje, je zpřísnění podmínek, a tím i omezení počtu projektů v této oblasti.
Na Operační program průmysl půjde z celkových unijních i rozpočtových peněz na léta 2004 až 2006 zhruba 348 milionů eur (11 miliard korun), do samotných podniků má ale zamířit jen 46 % z této částky - zbytek jde na rozvoj podnikatelského prostředí (infrastruktura pro podnikání apod.). Ale i tato necelá polovina se dále dělí na několik podprogramů. S výjimkou programů, které se týkají úspor energie, jsou všechny ostatní určené pro malé a střední podniky, Rozvoj je jen jedním z nich. MPO zatím očekává, že se celkem dostane na čtyři tisícovky malých firem.
MALÍ, ALE ŠIKOVNÍ. Většina peněz, které poputují přímo do podnikatelské sféry, je vyhrazena pro malé a střední podniky. Jejich podnikatelské záměry se pohybují ve stovkách tisíc až jednotkách milionů. Většina z nich žádá o dotaci na nákup nových strojů či technologií.
Činnosti kolem projektů lze podle zkušeností firem i pracovníků CzechInvestu rozložit na několik etap: V první fázi firmy sbírají informace o možnostech financování z programů. Dále se snaží zpracovat žádost (ať už vlastními silami, či za pomoci poradce). Následuje jednání s bankovními ústavy o poskytnutí úvěru (napřed musí firma zaplatit projekt \"ze svého\", peníze dostane zpětně), případně s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou na téma ručení za úvěr. Dále přijde na řadu výběrové řízení na dodavatele technologií, jejich nákup a konečně finální verze žádosti o platbu z fondů EU.
Už na základě prvních žádostí se ukázalo, že většina podnikatelů zatím příliš nevyužívá pomoc ze strany poradenských společností. Řada firem rovněž přiznává, že by projekty realizovala i bez dotace z Unie, neboť jsou pro ně nezbytné pro další rozvoj podnikání.
\"Společnost chce koupit letos CNC obráběcí stroj za tři miliony korun a 3D ruční souřadnicový měřicí stroj za 700 tisíc korun,\" uvedl Zdeněk Slepička z firmy Hydrotechnik Olomouc, která žádá o peníze z programu Rozvoj. Pokud vše dopadne dobře, měla by Unie firmě proplatit 46 procent nákladů, což odpovídá 1,752 milionu korun. Dotace by měla přijít v polovině příštího roku.
Firma Hydrotechnik, která se specializuje na výrobu mechanických ucpávek a ponorných aerátorů, se stejně jako řada dalších spolehla při přípravě projektu na vlastní síly. Její představitelé však absolvovali řadu seminářů CzechInvestu, Hospodářské komory v Přerově i Raiffeisenbank, která na projekt poskytla úvěr.
Žádost o dotaci podala společnost Hydrotechnik hned první možný den (1. července t. r.) v osm hodin ráno, aby měla jistotu, \"že na ni zbyde\". Přesto si slíbenými penězi z Unie jistá není - s penězi počítá tak na 50 procent. A to má na rozdíl od jiných výhodu v tom, že už má s projekty spolufinancovanými z veřejných prostředků určité zkušenosti. \"Spolupráce s PHARE sice ztroskotala na odstoupení zahraničního partnera, máme však v běhu projekt s Ministerstvem životního prostředí, který se týká čištění odpadních vod,\" uvedl Slepička.
Podobně šla na věc i firma Teneo, která se specializuje na výrobu konektorů pro dopravní techniku. Také ona chce za unijní dotaci koupit dva CNC soustruhy (z programu Rozvoj). Žádost pro CzechInvest i žádost o úvěr od banky si zpracovávala sama. Podle jednoho ze spolumajitelů Tenea, Miloše Šikoly, příprava projektu zabrala zhruba měsíc. \"Žádost obsahuje finanční ukazatele firmy, výsledovky a podnikatelský záměr,\" vypočítává Šikola. Tato společnost ale narazila na jeden problém: žádost o dotaci totiž obsahuje i tříletou finanční historii firmy, což v tomto případě bylo obtížné, neboť firma vznikla teprve loni. I tuto překážku se však podařilo překonat. Firma Teneo totiž vznikla z divize jiné firmy, mohla proto přiložit výsledky hospodaření její předchůdkyně. Společníci Tenea i předchozí firmy jsou navíc stejní.
BEZ PAPÍROVÁNÍ TO NEJDE. Podle zjištění Ekonoma je většina žadatelů poměrně optimisticky naladěna. Jediné, co jim opravdu vadí, jsou záplavy formulářů, které k tomu musí vyplnit. Je sice zřejmé, že EU chce mít rozdávání peněz pod kontrolou, ale co je moc, je příliš. Důraz na formality zachází někdy až do absurdit. \"Například všechny strany žádosti musí být spojené. Na začátku nikdo přesně nedefinoval jak - zda svorkou, či lepidlem. Teprve později vyšlo najevo, že uznávaná je jediná forma - a to přelepení orazítkovanou páskou,\" uvádí zástupkyně CzechInvestu v Liberci Ivana Koutová jeden z příkladů, na kterém si vylámal zuby nejeden podnik.
Že je ale záplava papírů problémem pro všechny zúčastněné, o tom vypovídá i čas, který obvykle uplyne od podání až do tzv. přijetí žádosti CzechInvestem. Agentura má na přijetí žádosti deset dní, v takovém časovém horizontu se ale věci obvykle nestihnou. Většinou se celá procedura protáhne o čas, který firmy potřebují na dodělání případných nepřesností ve vyplněných formulářích. Leckdy se jedná o prostou nepozornost (např. chybí IČO podniku a podobné drobnosti), často si ale musí žadatel opatřit nový doklad (např. aktuální výpis z obchodního rejstříku).
VELCÍ PŘICHÁZEJÍ. Z evropských peněz však nechtějí čerpat jen malé a střední firmy. Do soutěže o finance se hodlá zapojit například i na české poměry velká společnost Vítkovice.
Ředitel pro strategii Vítkovic Jaroslav Borák přiznává, že jak sama firma Vítkovice, tak i její dceřiné společnosti mají vzhledem ke kritériím pro čerpání prostředků z evropských fondů minimální možnosti pro jejich získání, přesto to zkoušejí. \"Počtem pracovníků, výší obratu a výší aktiv se řadíme k velkým podnikům. Navíc dceřiné společnosti vlastní z více než 25 procent mateřská společnost, takže i když v ostatních kritériích spadají do kategorie malých a středních podniků, nesplňují kritérium nezávislosti,\" uvedl Borák.
Překážek se však firma nezalekla - i pro sebe našla program, kde by se mohla se žádostí uchytit. \"Můžeme využít pouze podporu poskytovanou v rámci OPPP na programy Prosperita a Inovace. Předpokládáme, že do programu Prosperita se přihlásí společnost BIC Ostrava, která získá zdroje z EU pro vznik a provozování vědecko-technického parku. Vítkovice se na tomto projektu budou podílet zajištěním dlouhodobého pronájmu vhodných nemovitostí pro realizaci projektu,\" řekl Borák. Tento projekt je už téměř ve finální fázi - BIC Ostrava už zpracoval podnikatelský záměr, který má snad naději na úspěch. Navíc už dostal nějaké prostředky z předvstupních fondů PHARE, takže by jej evropské požadavky neměly zaskočit.
Vítkovice se však nevzdávají naděje ani na další peníze, které by šly tentokrát přímo do firmy. \"Pro program Inovace v současné době vytypováváme možnosti, pro které by bylo možné zpracovat podklady nezbytné pro podání žádosti,\" tvrdí bez bližších informací Borák.
Vítkovice se chtějí alespoň drápkem uchytit i u těch programů, na které by oficiální a přímou cestou nemohly ani pomyslet. \"Snažíme se nabízet naši pomoc při získávání prostředků z unijních fondů pro malé a střední podniky s tím, že současně nabízíme realizaci obchodních případů, na které je možné tyto peníze použít,\" upřesňuje ředitel pro strategii.
Ani tím to ale pro Vítkovice nekončí. Chtějí se podílet i na programu Rozvoje lidských zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí a ve spolupráci s Úřadem práce města Vítkovic už projekty připravují.
V jednom se ale Vítkovice od malých podniků neliší: projekty, u kterých zvažují podání žádosti o dotaci, by musely realizovat tak jako tak.
AUTOR: JULIE HRSTKOVÁ
Aktuální stav žádostí o dotaci ze strukturálních fondů a množství peněz, které jsou na jednotlivé programy vyčleněny
Program Počet žádostí Dotace (2004-2006,
běžné ceny, v eurech)
Reality 3 79 994 656
Marketing 14 10 000 000
Rozvoj 141 12 000 000
Inovace 12 41 736 342
Úspory energie 1 17 390 144
Celkem 171
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
