Pátek, 29. března 2024

Součást udržitelného rozvoje společnosti

Prosazování udržitelné výstavby ve smyslu Agendy 21 (CIB 1999) je jednou z cest vedoucích ke zvyšování konkurenceschopnosti ve stavebnictví.
Součást udržitelného rozvoje společnosti
Zajištění tohoto komplexního problému vyžaduje zapojení všech účastníků stavebního procesu i procesu užívání staveb, a to projektantů, dodavatelů, vlastníků a investorů, státní správy, uživatelů a správců budov, celého stavebního průmyslu.

Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu je dokument, který se snaží pojmout problematiku z hlediska celosvětového - tj. obsahujícího odlišnosti a specifika různých přírodních oblastí, klimatických oblastí, různé tradice kultur, sociální odlišnosti, ekonomické, technické a technologické možnosti a tradice. Z tohoto důvodu je dokument velmi obecný, aby umožňoval aplikaci těchto principů v různých konkrétních podmínkách. Praktické uplatňování těchto obecných principů v evropských podmínkách, respektive v podmínkách České republiky, vyžaduje podrobnější rozpracovávání na úrovni Evropské unie a na národních úrovních, tzn. i na úrovni České republiky. Národní strategie vycházejí z místních přírodních, surovinových, klimatických, ekonomických, sociálních, kulturních předpokladů a respektují i konkrétní možnosti průmyslu v daném ekonomickém systému nebo lokalitě.

Pro seznámení se s používanými národními postupy, podporujícími uplatňování principů udržitelné výstavby, lze použít Směrnici pro udržitelné stavění, vydanou Spolkovým ministerstvem pro dopravu, výstavbu a bydlení SRN. Tato směrnice uvádí principy navrhování, metodiku ekologického a ekonomického hodnocení při respektování zdravotních a socio-kulturních požadavků a zvyklostí, zajištění komfortu bydlení a podobně. V přílohách jsou konkrétní pomůcky a nástroje, včetně formulářů pro hodnocení budov v tomto smyslu. Podobnou cestou jdou i jiné země, např. Rakousko, Nizozemí, Irsko, ale i Kanada a USA.

Udržitelné stavění vychází z obecných evropských předpisů, zaměřených na stavby a stavební výrobky - především Směrnice o stavbách a výrobcích pro stavební konstrukce 89/106/EHS (European Construction Products Directive - CPD). Implementací směrnice se zavádí hledisko udržitelného rozvoje v oblasti výroby stavebních produktů a výstavby budov do legislativy ČR. K obdobnému procesu dochází v současnosti na základě mezinárodních dohod a doporučení v řadě států EU i v dalších zemích. Výrazným krokem při prosazování zásad udržitelnosti je zavádění Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov do národních předpisů. V plném rozsahu je třeba zabezpečit její transpozici k 4. 1. 2006.

V České republice není nutné se obávat zavádění nových, administrativně a technicky obtížných postupů. Zjednodušeně lze říci, že zejména v oblasti nové výstavby nebo změn staveb jsme k roku 2000 udělali řadu významných opatření. Zásadním krokem je platnost zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, který kromě jiného předepsal povinnost zpracovávání energetických auditů v zákonem upravených případech. Metodika energetického auditu požaduje provést vyhodnocení navrhovaných opatření z hlediska výše úspor energie, ekonomických souvislostí a environmentálních přínosů. Takto posouzená optimální varianta řešení je pak navržena k realizaci. Používání environmentálně vhodných stavebních materiálů, zohlednění způsobů nakládání se stavebními materiály a jejich odpadem a zhodnocení staveb z hlediska jejich celoživotního cyklu je pak logickým doplněním, vedoucím k udržitelnému vnímání stavebních činností.

Příležitost ke snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

V souladu se Směrnicí 2002/91/ES o energetické náročnosti budov je renovace panelového bytového fondu optimální příležitostí k dosažení úspor energie na vytápění v bytových domech s užitnou plochou více než 1000 m2. Je zřejmé, že i při opravách, modernizaci nebo rekonstrukci menších obytných domů je užitečné neopomenout činnosti, vedoucí ke zlepšení tepelné ochrany budovy a zvýšení účinnosti jejich technických zařízení. V současné době je nutné vždy postupovat podle vyhlášky MPO ČR č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. V daném případě to znamená, že při provádění stavebních úprav, charakterizovaných jako změna stavby, je nutné dodržet závazné hodnoty měrné spotřeby tepla na vytápění, stanovené vyhláškou u staveb financovaných z veřejných prostředků. Jedná-li se o soukromé financování, pak je kritériem roční měrná spotřeba energie. Je-li větší než 700 GJ, pak se postupuje podle zmiňované vyhlášky, v ostatních případech je tř! eba respektovat ČSN 73 0540. Na všechny případy se ale vztahuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Z analýzy souboru projektů renovace 4,5 tisíce bytových jednotek v celém spektru panelové výstavby vyplývá, že energeticky, ekonomicky a ekologicky optimálními opatřeními lze dosáhnout v průměru úspory kolem 19 GJ a snížení emisí CO2 o 1,7 t na 1 b.j. ročně. Průměrné náklady spojené s využitím tohoto potenciálu úspor energie lze stanovit jen rámcově, protože ve většině případů v sobě zahrnují položky, spojené s odstraňováním zanedbané udržby, což je záležitost velmi individuální.

Potenciál určený pro energeticky účinnou renovaci

V České republice je asi 62 tisíc trvale obydlených bytových domů (z nich nejčetnější jsou stavební období 1971 až 1980:24 tisíc, 1961 až 1970:16 tisíc, 1981 až 1985:10 tisíc bytových domů). Podíl bytových domů s užitnou plochou nad 1000 m2 činí asi 64 %, tedy téměř 40 tisíc domů je určeno k renovaci s úsporou energie. Z hlediska velikosti realizovaných souborů v jednotlivých obdobích se nabízí k využití největší potenciál domů z let 1981 až 1985, které v 71 % splňují základní velikostní kritérium pro požadované energetické zhodnocení, dále pak domy z let 1961 až 1970 - 65 % a 1971 až 1980 - 64 %.

Činnosti vedoucí ke snížení energetické spotřeby

Pro rozhodování o potřebném rozsahu činností je vždy užitečné vycházet ze závěrů stavebního průzkumu a energetického auditu. Toto připomenutí platí tam, kde se majitel rozhodne zainvestovat následnou renovaci ze soukromých prostředků a spotřeba energie v domě není tak vysoká, aby se na něj vztahovaly povinnosti uložené zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

Ze zkušeností získaných při realizacích oprav, rekonstrukcí a modernizací lze potřebné činnosti shrnout do zhruba tří okruhů:

základní činnosti -ve většině případů obsahuje sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby, sanace statických poruch nosné panelové konstrukce, opravy dílců obvodového pláště a jejich styků a spár, opravy lodžií a balkonů včetně zábradlí, výměny balkonů, zateplení neprůsvitných částí obvodového pláště (podmínkou je sanace dílců obvodového pláště), repase vnějších otvorových výplní drobnými úpravami rámů a křídel oken a balkonových dveří s následným novým přetěsněním, výměnou vnitřního skla za tepelně technicky kvalitnější nebo náhradu celých vnějších otvorových výplní za tepelně technicky a hlukově lépe izolující, opravy a zateplení střech včetně střešních nástaveb (strojovny, pergoly atd.), obnovu předložených vstupních schodů, zábradlí, zídek a dlažby, výměnu vstupních stěn do objektů s vyšší bezpečností užívání, zateplení vybraných vnitřních konstrukcí, úpravu vstupního a schodišťového prostoru včetně poštovních schránek a jeho osvětlení, opravu! objektových předávacích stanic nebo strojoven se zařízením pro přípravu TUV, hydraulické vyregulování otopné soustavy, zkvalitnění ústřední regulace otopné soustavy, instalace ventilů na otopná tělesa a vytvoření podmínek pro instalace termostatických hlavic (podmínkou je hydraulické vyregulování otopné soustavy), měření spotřeby tepla na vytápění, spotřeby TUV a spotřeby studené vody, oprava hromosvodů a protipožárních zařízení;

doplňkové činnosti - do nich zahrnujeme opravu (výměnu) rozvodů zdravotních instalací a plynu, modernizaci rozvodu TUV spojenou zejména s instalacemi pákových baterií, izolací stoupacího potrubí, bytových vodoměů TUV, opravu nebo modernizaci bytového jádra (včetně rozvodů elektřiny, zdravotních instalací a plynu), opravu nebo modernizaci vzduchotechniky, opravu nebo výměnu výtahu včetně související nutné rekonstrukce výtahové šachty, zřízení nového výtahu tam, kde dochází k navýšení podlažnosti nebo pro větší pohodlí obyvatel;

individuální záležitosti -mají za cíl výrazné zlepšení stávající kvality bydlení - zasklení lodžií nebo balkonů, oprava vnitřních stěn a stropů, oprava nášlapných vrstev a konstrukcí podlah ve společných prostorách, oprava komunikačních prostor, repase nebo výměna vstupních dveří do bytů, modernizace otopné soustavy včetně využití obnovitelných zdrojů energie, spojená s výměnou rozvodů a případně otopných těles, změny dispozičního řešení bytu, střešní a bytové nástavby.

Kromě výše vyjmenovaných souborů jednotlivých činností lze také realizovat samostatná, tzv. \"energeticky úsporná opatření\", která obnášejí zateplení neprůsvitných částí obvodového pláště, náhradu vnějších otvorových výplní za tepelně technicky a hlukově dokonalejší, zateplení střech, zasklení lodžií, zateplení vybraných vnitřních konstrukcí, zkvalitnění ústřední regulace otopné soustavy, modernizaci otopné soustavy včetně začlenění zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie, modernizaci vzduchotechniky.

K výčtu uvažovaných opatření je nutno dodat, že existují podmíněné vazby mezi jednotlivými kroky tak, aby se dosáhlo skutečně nejvyšší míry jejich účinnosti. Z tohoto důvodu je také trvale prosazován energetický audit jako nástroj vedoucí k efektivnímu navrhování potřebných opatření ve vzájemné součinnosti stavebních částí budov a jejich technických zařízení.

Na základě podrobných rozborů a zkušeností s opravami, modernizacemi a rekonstrukcemi panelových bytových domů byl sestaven soubor 35 činností, které více či méně je vždy nutné při obnově budovy provést. Jejich výčet je také přílohou k Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení. Z nich lze sestavit základní soubor osmi činností, které vedou přímo ke snížení spotřeby na vytápění. Jedná se o tyto činnosti:

6 - Zateplení neprůsvitného obvodového pláště (podmínkou je sanace dílců obvodového pláště)

8 - Náhrada vnějších otvorových výplní tepelně technicky (případně hlukově) dokonalejšími

9 - Zateplení střech

10 - Zasklení lodžií

14 - Zateplení vybraných vnitřních konstrukcí

21 - Zkvalitnění ústřední regulace otopné soustavy

23 - Modernizace otopné soustavy včetně využití obnovitelných zdrojů energie

29 - Modernizace vzduchotechniky.

Přínosy energeticky účinné renovace

Realizací energeticky úsporných opatření se dosahuje zvýšení kvality fondu budov pro bydlení, což se promítne zejména při energetické certifikaci budov po roce 2006, která bude v rámci ES prováděna podle jednotného postupu. Současně se snižováním energetické náročnosti sektoru bydlení se omezuje závislost státu na dovozu energie. Jedná se tedy o podporu Státní energetické koncepce, snížení zátěže životního prostředí emisemi CO2, tj. přínos pro plnění našich závazků ve vztahu ke Kjótskému protokolu, a v neposlední řadě i o řešení sociálních problémů vytvářením nových pracovních příležitostí.

Dosažitelé úspory energie na vytápění a snížení emisí CO2 se pak v hodnocených obdobích pohybují v následujících objemech:

1971 až 1980 -5627 tis. GJ/r 504 t/r CO2,

1961 až 1970 -3626 tis. GJ/r 324 t/r CO2,

1981 až 1985 -2843 tis. GJ/r 254 t/r CO2.

Je nutné vzít v úvahu, že uváděné objemy jsou stanoveny jako průměrné, v konkrétně sestavených souborech panelových bytových domů může být dosaženo i poměrně vyšších přínosů. Pokud by naopak byly předpokládané hodnoty poměrně nižší, znamenalo by to, že buď se jedná o domy, které již nějakou modernizací prošly, nebo že navrhovaná opatření nejsou dostatečně účinná.

Směrnice ES o energetické náročnosti budov

Vezmeme-li v úvahu, že průměrná plocha jedné bytové jednotky činí zhruba 60 m2, pak pro všechny domy s více než 17 byty vznikne po roce 2006, kdy i v českých předpisech bude implementována Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, povinnost v případě rozsáhlejší renovace realizovat taková opatření, která vedou ke snížení energetické náročnosti budov. Tento požadavek bude uplatněn tehdy, jestliže se prokáže, že je to technicky, ekonomicky i funkčně opodstatněné.

Větším rozsahem renovace se podle citované směrnice rozumí stavební činnosti prováděné na více než 25 % plochy obvodového pláště. I když toto opatření ze strany ES se nám může na první pohled zdát tvrdé, je v praxi zcela jednoduše realizovatelné. V podstatě se takto postupuje už dnes, a to zpracováním energetického auditu jako podkladu pro projektovou dokumentaci při změně stavby.

Zavedení směrnice do českého právního řádu si vyžádá novelu zákona číslo 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a některých prováděcích vyhlášek. V návaznosti na Mandát 343-EN z 30. 1. 2004 v současné době probíhají intenzivní práce na novelizaci nebo přípravě celkem jedenatřicet norem, které podrobně stanoví jednotlivé metodické a výpočtové procesy podle rámcově definovaných opatření směrnice.

AUTOR: Ing. IRENA PLOCKOVÁ
MPO ČR
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů