Čtvrtek, 28. března 2024

Větrníky mohou pomoci obcím, ale nesmějí hyzdit krajinu

Větrníky mohou pomoci obcím, ale nesmějí hyzdit krajinu
Můj názor...

Výstavba větrných elektráren je tématem, které se pravidelně objevuje na programu jednání krajské rady. Podle zákona jsou zájemci o stavbu \"větrníků\" povinni oznámit svůj záměr kraji, který musí jejich výstavbu posoudit z hlediska dopadu na životní prostředí. Zájem investorů o budování ekologických zdrojů energie je poměrně velký - rádi by jich v Krušných horách postavili přibližně 650. Takové číslo však není podle všeho reálné, a to i přes to, že výstavba větrných elektráren je zakotvena i v energetické koncepci Ústeckého kraje. Obecně kraj vychází z předpokladů, že budování větrných elektráren musí respektovat nejen plnění závazku České republiky o podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, ale také zákonem chráněné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny. Zeptali jsem se krajských politiků, jak se na tuto problematiku dívají a za jakých podmínek jsou pro ně větrné elektrárny přijatelné.

Tomáš Jelínek, člen Zastupitelstva Ústeckého kraje (SZSP)

Myslím, že větrné elektrárny si zaslouží podporu nejen v Ústeckém kraji. Jsem velkým příznivcem využívání alternativních zdrojů energií. Určitě není nic lepšího než využívat vítr, slunce, biomasu a další obnovitelné zdroje energie. Lidstvo se podle mého názoru bude muset v blízké době zamýšlet nad výrazně větším využitím obnovitelných zdrojů, vždyť uhlí, ropa nebo zemní plyn už pomalu docházejí. Když cestuji Saskem, tak těch větrných elektráren je tam celá řada a přiznávám, že svým způsobem se mi i líbí. Každou iniciativu směřující k využití alternativních zdrojů energie proto podporuji o to víc, že jsme se k jejich významnějšímu využívání zavázali svým vstupem do Evropské unie. Nevím samozřejmě, jaký počet větrných elektráren bude jednou v našem kraji stát. Takže, i když jich nebude šestset, ale například jen třista, přesto je to podle mne krok správným směrem. Jsem tedy jednoznačně pro.

Jan Řehák (ODS), člen Rady Ústeckého kraje

Pokud se podívám do na budoucnost problematiky získávání energie, vidím nasazování obnovitelných zdrojů energie jako nezbytné. Stávající zdroje, mezi které patří třeba uhlí, bude nutné nahradit, protože budou vyčerpány. Praktické nasazování alternativních zdrojů již dnes je podle mne nutné pro jejich další vývoj. Jsem však zastáncem umírněného nasazování, a to platí i o větrných elektrárnách. Je potřeba budovat je s rozmyslem a umisťovat je do takových lokalit, které budou splňovat podmínky minimálního střetu s okolím.
Účastnil jsem se několika jednání o umístění větrných elektráren přímo v dotčených obcích a musím říct, že plně chápu snahu samospráv umístit tento způsob výroby elektřiny do katastru jejich obcí. Jedná se vesměs o horské obce, které mají jen malé zdroje příjmů a peníze na svůj rozvoj nutně potřebují. Rozhodnutí o budování větrných elektráren je proto vždy na samosprávě a místní občanech. Musí přitom zvážit jak příjmy do pokladny, tak i další faktory, například hluk, světelné efekty a třeba i takzvané optické znečištění krajiny.
Velký otazník, na který jsem dosud nedostal odpověď, je spojen s vytvářením velkých větrných farem. Při výkonech dnes nasazovaných elektráren je problém s jejich zálohováním. Pokud přestane foukat vítr, bude potřeba tento zdroj nahradit a nikdo mi dosud nedokázal říci, jakým způsobem to bude možné realizovat.
Při projednávaní této problematiky na radě kraje jsme se vždy snažili posunout otázku tam, kam patří - tedy zajistit obecní samosprávě možnost, aby se seznámila s klady i zápory předložených projektů. Všem zájemcům o budování větrných elektráren jsme dali stejné podmínky. Takové prostředí pak otevírá diskusi a pokud potom občané a obec souhlasí, ani já nemám připomínky, aby větrná energie byla využívána.

Vlastimil Balín (KSČM), člen Zastupitelstva Ústeckého kraje

Odpověď na otázku, zda podporovat výstavbu větrných elektráren, by mohla být jednoduchá - ano. I když se stav životního prostředí v kraji zlepšil (ovšem spíše snížením průmyslové výroby než aktivními ekologickými opatřeními), je třeba se zejména ve výrobě energií orientovat na obnovitelné zdroje, jako je získávání energie z vody, sluneční energie, bioenergie a určitě i využívání větru. Kolem těchto postupů je zbytečně mnoho mýtů. Například ten, že větrné elektrárny hyzdí krajinu, jsou hlučné, čímž ruší ptáky a zvěř apod. Stál jsem pod dvěma větrnými elektrárnami v katastru obce Jindřichovice pod Smrkem. Byly v provozu a zvuk jejich \"vrtulí\" jsem téměř neslyšel. Ale hejno ptáků vyplašené chlapcem projíždějícím na mopedu bylo mnohem hlučnější. Naznačuji, že by se k otázkám výstavby a provozu větrných elektráren měla vést kvalifikovanější a komplexnější diskuse a jistě by bylo dobré zakomponovat tuto problematiku do Koncepce ekologické výchovy a vzdělávání Ústeckého kraje, kterou zastupitelstvo kraje schválilo v červnu 2004. Rovněž si myslím, že by o těchto otázkách mělo rozhodovat zastupitelstvo kraje a vytvářet lepší podmínky pro obce, v jejichž katastru jsou podmínky pro výstavbu a efektivní provozování větrných elektráren. Třeba granty na potřebný kapitál pro možnost čerpání prostředků z fondů EU na výstavbu větrných elektráren. Takové aktivity obcí jistě nepřinesou radikální snížení ceny elektrické energie pro jejich občany, jak se někteří domnívají, ale nesporně celkem rychlou návratností vynaložených prostředků mohou být i jedním z dobrých a stálých finančních zdrojů pro obecní rozpočty. Nezanedbatelné je i samo ekologické hledisko alternativního zdroje energie a jeho konkurenceschopnost na energetickém trhu. Zkušenosti lze v tomto smyslu hledat také v zahraničí, ve skandinávských zemích, ale i v USA.

Zděnek Lavička (ČSSD), člen Rady Ústeckého kraje

Jsem odpůrcem větrných elektráren umisťovaných v Krušných horách. Myslím si, že se nehodí do krajinného rázu a osobně mě velmi ruší. Jsem přesvědčen, že v současné době naše republika netrpí nedostatkem elektrické energie a že tedy za každou cenu nemusíme hledat její nové zdroje, stávající elektrárny už disponují dostatkem účinných prostředků k neznečišťování životního prostředí. Je tu ale i druhý úhel pohledu. Otázka výstavby \"větrníků\" se velmi dotýká podhorských obcí, v jejichž katastrech se mají větrné elektrárny stavět. Firmy, které na jejich stavbách mají zájem, nabízejí velmi lákavé finanční kompenzace a vzhledem k tomu, jak napjaté jsou rozpočty malých vesniček, musíme velmi opatrně zvažovat, jak při posuzování těchto záměrů ovlivňujeme jejich rozvoj a do jisté míry i samostatnost. Přesto je ale podle mne nutné posuzovat tuto problematiku především z celokrajského pohledu, nejde tu jen o spornou estetickou otázku. K těmto větrníkům povedou komunikace, budou pokládány elektrické kabely, v místě bude nepochybně ovlivněna ptačí populace a fauna vůbec. V budoucnu zde asi nějaké větrné elektrárny stát budou, ale nyní je třeba přísně posuzovat, aby splňovaly hlukové a další hygienické parametry a vůbec podmínky ochrany životního prostředí. V tuto chvíli je ale pro mne nemyslitelné, že by na krušnohorských hřebenech stálo přes 600 stožárů s otáčejícími se vrtulemi, zkrátka, větrným elektrárnám nefandím.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů