Všechny fondy nemlží, upozorňují znalci

Zatemňují skutečný stav státních financí, umožňují prosazování lobbistických zájmů. V tom se ekonomové shodují.
Zároveň však odborníci připouštějí, že vzhledem k obrovské různorodosti fondů jsou některé z nich alespoň průhlednější než jiné. Doporučují mezi nimi rozlišovat.
Poměrně čitelnými pravidly se podle ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka řídí například státní fondy životního prostředí, dopravní infrastruktury, rozvoje bydlení nebo Státní zemědělský intervenční fond.
\"S mnohem menším stupněm transparentnosti jsou ale spravovány třeba Fond národního majetku, Pozemkový fond nebo Česká konsolidační agentura. A také různé zemědělské penězovody, zejména Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, nebo nově zřízený Vinařský fond,\" říká Mertlík.

Šéfové fondů: Neházejte nás do jednoho pytle
Sami zástupci fondů pak jednoznačně tvrdí, že právě ta jejich instituce žádné vady na kráse nemá.
\"Kritika nesprávně hází všechny fondy do jednoho pytle. Mezi nimi jsou ve skutečnosti zcela zásadní rozdíly,\" brání Státní fond rozvoje bydlení jeho ředitel Jan Wagner.
Podle něj má fond v rámci bytové politiky nezastupitelné místo. Jeho úkolem je podpora investic do bydlení.
\"Tato činnost naopak přispívá ke stabilizaci ekonomiky a k ozdravění procesů ve veřejných financích. Hospodaření Fondu je řízeno rozpočtem, který na návrh vlády schvaluje Poslanecká sněmovna. A toto hospodaření je naprosto transparentní, o tom se lze kdykoliv přesvědčit,\" dodává Wagner.
\"Budoucí revolvingový princip hospodaření, k němuž fond přechází, dokonce svým způsobem šetří veřejné finance. Dokáže s nimi hospodařit mnohem efektivněji než dřívější zastaralé dotační systémy. Státní fond rozvoje bydlení nijak nezvyšuje deficit státního rozpočtu,\" říká šéf fondu rozvoje bydlení.
Názor, že fondy narušují rozpočtovou disciplínu nebo neprůhledně hospodaří, odmítá náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Jiří Novák.
\"Nemohu mluvit za jiné fondy, ale naše pravidla jsou přesná a využíváme zdroje jen na ty účely, na něž jsou schváleny,\" říká Novák.
V případě tohoto fondu sněmovna totiž schvaluje jednotlivé kroky, které fond podniká - na rozdíl od praxe jiných fondů, kde poslanci jen třeba posoudí výsledky za určité období.
\"Nejvíc se klady fondu projevily při nápravě škod po záplavách. Škody z roku 2002 na dopravní infrastruktuře jsme mohli řešit rychle,\" říká Novák.
Svoji existenci obhajuje i Státní fond životního prostředí.
\"Příjmy fondu tvoří hlavně poplatky společností, které životní prostředí poškozují. My tyto prostředky vracíme zpět například do výstavby čistíren odpadních vod, ochrany ovzduší či sanace skládek,\" vysvětluje mluvčí fondu Lucie Králová.
Přesto všechno mají nejen ekonomičtí analytici, ale i přímo Ministerstvo financí k fondům principiální výhrady.
\"Existence mimorozpočtových fondů je často výsledkem činnosti mocných lobbistických skupin - například železničářské nebo zemědělské,\" varovala už v roce 2002 analýza ministerstva. Od té doby však žádná změna nenastala.

Podpůrný rolnický fond patří k nejutajenějším
Za nejméně průhledné považují experti některé instituce, které spadají pod Ministerstvo zemědělství.
Státní zemědělský intervenční fond byl už podezírán například z toho, že státními dotacemi dává přednost některým firmám při výrobě bionafty. Jeho šéf čelil i obvinění, že fond zvýhodnil některé obchodníky při zakázkách na státní výkup obilí. Žádná z obvinění však policie dosud neprokázala.
V Evropské unii ovšem pro fond začala platit přísnější pravidla, jejichž dodržování Brusel také důsledně kontroluje. Fond se svou Platební agenturou je nyní nezbytný, putují přes něj miliardové agrární dotace z unie. \"Bez fondu by zemědělci prostě peníze nedostali,\" uvedl jeho ředitel Jan Höck.
Skryta před veřejností je však činnost další instituce Ministerstva zemědělství - Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. \"My nejsme žádný státní fond, ale soukromý subjekt, a proto nemusíme poskytovat informace,\" prohlásil před časem jeho mluvčí Tomáš Vyšohlíd třeba na dotaz, jaké podíly prostřednictvím fondu stát ještě drží v potravinářských firmách. Politici i ekonomové považují takový status fondu, jenž je stoprocentní státní akciovkou a jehož valnou hromadu reprezentuje ministr zemědělství, za zcela nepřijatelnou. Ale žádné návrhy na změnu nenabízejí.