Není tajemstvím, že z energetických alternativ se u zastupitelstev obcí těší rostoucímu zájmu zejména tepelná čerpadla. Na námitky části ekologů, že "o až tak ekologické vytápění nejde", na radnicích však obvykle příliš nedají..
Na tepelná čerpadla radnice slyší
Že čerpadla k provozu potřebují elektřinu a topit touto nejušlechtilejší formou energie je hříšné? A že vzhledem k účinnosti výroby elektřiny v tepelných elektrárnách i faktu, že čerpadla vyrobí "jen" třikrát až čtyřikrát víc tepelné energie, než spotřebují elektřiny, postrádá jejich užití vlastně ekologický smysl? Obce však při využití tepelných čerpadel láká spíše čisté ovzduší bez starostí o palivo, stejně jako komfort daný minimální obsluhou... A tak se mezi stovkami instalací, které u nás ročně přibývají (Asociace pro využití tepelných čerpadel loni jejich počet odhadovala na zhruba 1500), už objevuje více těch, které mají zajistit na komunální úrovni vytápění - a chcete-li i energetické úspory, u budov v péči obce či města.
V Borové Ladě na Prachaticku si tak vytápějí radnici, mateřskou školu a čtyři bytovky a dokazují využitelnost této technologie i v extrémních zimních podmínkách. Ve Štěchovicích u Prahy přes úder povodně přece jen na tepelná čerpadla napojili základní a mateřskou školu i Dům s pečovatelskou službou. Ve Skutči se tímto způsobem postarali o domov důchodců a ohřívají vodu v bazénu pro veřejnost. Také Bystřice u Benešova zvolila tepelná čerpadla pro vytápění školy, v Litoměřicích pro vyhřívání bazénu a v plánu tam mají i netradiční využití historických studní na náměstí pro vytápění radnice. Na Státním fondu životního prostředí by mohli vyprávět o řadě dalších žadatelů z minulosti i žhavé přítomnosti.
Spíše než pátrání po přesnějších počtech komunálně využitých čerpadel je však pro případné zájemce jistě podnětnější zamyslet se nad Státním fondem životního prostředí snižovanou výší podpor i nad názorem z kuloárů Ministerstva životního prostředí, že koneckonců resort měl za cíl tuto alternativu pouze nastartovat, a nikoli ji stále podporovat.
A prostá rada všem, kdo by opravdu bez otálení chtěli s čerpadly začít? Zevrubně prostudujte ekonomickou i energetickou efektivnost některého z uskutečněných projektů, kde se dlouhodoběji sledují přesná data (například právě v Borové Ladě - viz tabulka). Seznamte se pro inspiraci i zpřesnění svých požadavků alespoň letmo se zmíněnými projekty a raději se širší paletou našich i třeba zahraničních instalací (na 40 jich kupříkladu slovem, obrázky i videoexkurzemi představuje CD s názvem "Tepelná čerpadla - energetický hit doby!?" občanského sdružení Liga ekologických alternativ, www.lea.ecn.cz). Poté zadejte poctivý energetický audit, a ukáže-li se efektivnost investice, pusťte se do (většinou obludně zdlouhavé a ubíjející) byrokratické dotační mašinérie, která však nakonec přece jen stojí za to.
Neveklovská čerpadla - unikát "natřetí"
Velký školní areál v Neveklově na Benešovsku je nový, postavený před pěti lety a celý jej vytápějí čtyři tepelná čerpadla značky Ochsner. "Jde u nás o unikát nejen rozsahem instalace," říká Ing. Karel Kodiš ze společnosti Geoterm, která je dodala. Jedno vytápí základní, druhé střední školu, třetí internát a čtvrté tělocvičnu a jídelnu.
Jako záložní zdroj tam používají propan-butan. Čerpadla jsou v provozu po dobu během školního roku, kdy slouží i k ohřevu teplé vody. Využívá se výhodný tarif platný 20 hodin denně, ve špičkách se čerpadla vypínají. Výroba 1 GJ tam v roce 2003 i s plynem stála pouze 150 Kč (jen z čerpadel by vyšla na 90 Kč).
Největší je tepelné čerpadlo o výkonu 160 až 170 kW pro základní školu se čtyřmi stovkami žáků. Teplo se odebírá z 28 vrtů 150 metrů hlubokých. Zatímco ostatní čerpadla pracovala od počátku bez problémů, toto zprvu občas stálo, což při topení propan-butanem přišlo na dost peněz. Po výměně vadných těsnění však čerpadlo už běží bez problémů. Školník, který má čerpadla na starosti, by prý zpočátku uvítal podrobnější vyškolení v jeho obsluze. Inženýr Kodiš však namítá: "Školení byla. Čerpadlo však musí fungovat bez lidského zásahu." Ovšem jinak si topič libuje: "Proti kotelně na hnědé uhlí, kde jsem pracoval dříve, je tohle malý zázrak!"
Za další karambol už čerpadlo nemohlo. Při vichřici rozvodné závody neustále zapínaly a vypínaly dodávky elektrického proudu. Čerpadlo proto stále startovalo, až mu shořel elektromotor.
Další čerpadlo o výkonu 130 kW zásobuje teplem a teplou vodou tělocvičnu a jídelnu. Pracuje při provozní teplotě 55 °C. Do přibližně minus 6 °C vytápí budovy samo. Pak i zde musí s dotápěním pomoci kotel na propan-butan. V tělocvičně a jídelně osazovali čerpadlo o rok později než ve škole, z potíží se poučili a vše se obešlo bez závad, stejně jako u zbylých dvou.
Celý projekt vyšel na částku kolem 20 miliónů korun. Z toho 6,5 miliónu stály vrty (je jich 65), zbytek vlastní agregáty s příslušenstvím. Instalace je ojedinělá i tím, že na ni vůbec nepřispíval Státní fond životního prostředí (akci hradilo Ministerstvo školství s německými partnery) a do třetice také tím, že škola leží přímo na rozhraní středočeského plutonu, a tak se vrty musely dělat ve zcela odlišných horninách - část v granitech, část v břidlicích.
Energetické efekty vytápění tepelnými čerpadly v Borové Ladě
Objekt Původní Předpokládaná Skutečně Skutečná
spotřeba energie spotřeba podle auditu naměřená spotřeba úspora energie
Obecní úřad 72 MVh 30,1 MWh 22,5 MWh 69 %
Mateřská škola 185 MWh 35,8 MWh neměřeno 81 %
Bytové domy 483 MWh 80,1 MWh 78,4 MWh 84 %
V Borové Ladě na Prachaticku si tak vytápějí radnici, mateřskou školu a čtyři bytovky a dokazují využitelnost této technologie i v extrémních zimních podmínkách. Ve Štěchovicích u Prahy přes úder povodně přece jen na tepelná čerpadla napojili základní a mateřskou školu i Dům s pečovatelskou službou. Ve Skutči se tímto způsobem postarali o domov důchodců a ohřívají vodu v bazénu pro veřejnost. Také Bystřice u Benešova zvolila tepelná čerpadla pro vytápění školy, v Litoměřicích pro vyhřívání bazénu a v plánu tam mají i netradiční využití historických studní na náměstí pro vytápění radnice. Na Státním fondu životního prostředí by mohli vyprávět o řadě dalších žadatelů z minulosti i žhavé přítomnosti.
Spíše než pátrání po přesnějších počtech komunálně využitých čerpadel je však pro případné zájemce jistě podnětnější zamyslet se nad Státním fondem životního prostředí snižovanou výší podpor i nad názorem z kuloárů Ministerstva životního prostředí, že koneckonců resort měl za cíl tuto alternativu pouze nastartovat, a nikoli ji stále podporovat.
A prostá rada všem, kdo by opravdu bez otálení chtěli s čerpadly začít? Zevrubně prostudujte ekonomickou i energetickou efektivnost některého z uskutečněných projektů, kde se dlouhodoběji sledují přesná data (například právě v Borové Ladě - viz tabulka). Seznamte se pro inspiraci i zpřesnění svých požadavků alespoň letmo se zmíněnými projekty a raději se širší paletou našich i třeba zahraničních instalací (na 40 jich kupříkladu slovem, obrázky i videoexkurzemi představuje CD s názvem "Tepelná čerpadla - energetický hit doby!?" občanského sdružení Liga ekologických alternativ, www.lea.ecn.cz). Poté zadejte poctivý energetický audit, a ukáže-li se efektivnost investice, pusťte se do (většinou obludně zdlouhavé a ubíjející) byrokratické dotační mašinérie, která však nakonec přece jen stojí za to.
Neveklovská čerpadla - unikát "natřetí"
Velký školní areál v Neveklově na Benešovsku je nový, postavený před pěti lety a celý jej vytápějí čtyři tepelná čerpadla značky Ochsner. "Jde u nás o unikát nejen rozsahem instalace," říká Ing. Karel Kodiš ze společnosti Geoterm, která je dodala. Jedno vytápí základní, druhé střední školu, třetí internát a čtvrté tělocvičnu a jídelnu.
Jako záložní zdroj tam používají propan-butan. Čerpadla jsou v provozu po dobu během školního roku, kdy slouží i k ohřevu teplé vody. Využívá se výhodný tarif platný 20 hodin denně, ve špičkách se čerpadla vypínají. Výroba 1 GJ tam v roce 2003 i s plynem stála pouze 150 Kč (jen z čerpadel by vyšla na 90 Kč).
Největší je tepelné čerpadlo o výkonu 160 až 170 kW pro základní školu se čtyřmi stovkami žáků. Teplo se odebírá z 28 vrtů 150 metrů hlubokých. Zatímco ostatní čerpadla pracovala od počátku bez problémů, toto zprvu občas stálo, což při topení propan-butanem přišlo na dost peněz. Po výměně vadných těsnění však čerpadlo už běží bez problémů. Školník, který má čerpadla na starosti, by prý zpočátku uvítal podrobnější vyškolení v jeho obsluze. Inženýr Kodiš však namítá: "Školení byla. Čerpadlo však musí fungovat bez lidského zásahu." Ovšem jinak si topič libuje: "Proti kotelně na hnědé uhlí, kde jsem pracoval dříve, je tohle malý zázrak!"
Za další karambol už čerpadlo nemohlo. Při vichřici rozvodné závody neustále zapínaly a vypínaly dodávky elektrického proudu. Čerpadlo proto stále startovalo, až mu shořel elektromotor.
Další čerpadlo o výkonu 130 kW zásobuje teplem a teplou vodou tělocvičnu a jídelnu. Pracuje při provozní teplotě 55 °C. Do přibližně minus 6 °C vytápí budovy samo. Pak i zde musí s dotápěním pomoci kotel na propan-butan. V tělocvičně a jídelně osazovali čerpadlo o rok později než ve škole, z potíží se poučili a vše se obešlo bez závad, stejně jako u zbylých dvou.
Celý projekt vyšel na částku kolem 20 miliónů korun. Z toho 6,5 miliónu stály vrty (je jich 65), zbytek vlastní agregáty s příslušenstvím. Instalace je ojedinělá i tím, že na ni vůbec nepřispíval Státní fond životního prostředí (akci hradilo Ministerstvo školství s německými partnery) a do třetice také tím, že škola leží přímo na rozhraní středočeského plutonu, a tak se vrty musely dělat ve zcela odlišných horninách - část v granitech, část v břidlicích.
Energetické efekty vytápění tepelnými čerpadly v Borové Ladě
Objekt Původní Předpokládaná Skutečně Skutečná
spotřeba energie spotřeba podle auditu naměřená spotřeba úspora energie
Obecní úřad 72 MVh 30,1 MWh 22,5 MWh 69 %
Mateřská škola 185 MWh 35,8 MWh neměřeno 81 %
Bytové domy 483 MWh 80,1 MWh 78,4 MWh 84 %
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
