Pátek, 29. března 2024

Bez aut? Přišel by kolaps

Bez aut? Přišel by kolaps
Dvě stě padesát tisíc korun se včera pustilo do souboje s téměř jednou a půl miliardy. Rozpočet akce Den bez aut proti částce, kterou za inzerci loni v Česku utratily světové automobilky.
Slabší prohrál. Auta jezdila stejně. "Nic se nezměnilo, řidiči tankují stejně jako jindy," konstatovala pracovnice čerpací stanice v pražských Vršovicích.
Ale i kdyby se podařilo přesvědčit lidi, že mají vystoupit z aut, výsledek by byl nejspíš obdobný, jako když ulice ucpou automobily.
Nastal by kolaps - na propagovaný život bez aut nejsme připraveni.
Stačilo by, aby po návratu z práce dostali lidé doma hlad. "Velké hypermarkety jsou na periferiích. Sice k nim jezdí městská doprava, ale nevím, jak by lidé zpátky vlekli plné tašky. Vždyť za týdenní nákup utrácejí tisíce korun," říká Tomáš Drtina z agentury Incoma.
Bez automobilů už nakupovat neumíme. Sedmdesát procent lidí jezdí autem do obchodů pravidelně a dvacet procent by se přidalo, kdyby mělo vlastní vůz. Jen deset procent lidí podle průzkumů Incomy takový styl života odmítá.
Drtina odhaduje, že dosavadní systém by se zhroutil a obchody by se musely přenést zpět do center. Jenže ti, kteří tam už teď mají samoobsluhy, říkají, že bez aut by to stejně nešlo. "Nemáme jinou možnost než zásobovat nákladními auty. Jiná varianta, třeba železnice, neexistuje," tvrdí mluvčí Delvity Petr Uchytil. Delvita by se svými samoobsluhami vydržela bez zásobování jediný den. Pak by začala firma počítat ztráty. "Desítky miliónů denně," uvedl Uchytil.
Tak daleko však včerejší celoevropská akce v Česku zdaleka nedospěla. Lidé z aut na kola nepřesedli. Zdravotníci přitom upozorňují, že pravidelná jízda na kole snižuje o polovinu rizika srdečních a cévních chorob, rizika onemocnění cukrovkou i obezitu a o třetinu nebezpečí vysokého krevního tlaku.
Podrobný model možného života bez aut zatím nikdo nesestavil, ale dosavadní zkušenosti ukazují, že by řada věcí selhala - třeba městská doprava. "Teď máme v kapacitě přepravy rezervu jen několik procent. Kdybychom měli vozit celé město, znamenalo by to miliardové investice," odhaduje mluvčí ostravského dopravního podniku Miroslav Albrecht.
Podobně je na tom Brno, už nyní se ve špičce nevejde na koleje víc tramvají, než kolik jich teď jezdí.
TITULEK42: Bez aut by přišel kolaps, nejsme připraveni
Sousední Rakousko se alespoň o částečnou prognózu života bez aut pokusilo, například spočítalo ztráty způsobené automobilovými zácpami. "Provozování hromadné městské a železniční dopravy ušetří rakouské ekonomice 1,9 miliardy eur ročně. Pokud by se jezdilo jenom auty, vzrostly by ekonomické ztráty z dopravních nehod o 115 miliard eur," řekl včera rakouský státní tajemník Helmut Kukacka.
Evropská federace cyklistů zase přidala statistiku, že polovina řidičů ujede ve městech při jedné jízdě méně než pět kilometrů. Stejně dlouhá trasa se dá na kole zvládnout za patnáct až pětadvacet minut.
Podle Kjartana Saelensmideho z Institutu pro dopravní ekonomiku v Oslu je každý aktivní cyklista pro norskou státní pokladnu o tisíc eur ročně levnější než lidé, kteří na kole nejezdí. Cyklisté totiž méně navštěvují lékaře.
Podobná čísla během Evropského týdne mobility nezveřejnil žádný český úřad. Některé dopady se však odhadnout dají.
Pokud by se například o čtvrtinu snížil počet aut na českých silnicích, znamenalo by to, že by státní pokladna přišla zhruba o patnáct miliard korun na daních z benzínu a nafty. Letos rozpočet počítá s 65 miliardami z daní na uhlíkatá paliva.
Bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal si nikdy v životě nekoupil auto. Přesto uznává, že vozidlům úplně zavřít města nelze. Kromě jiného i kvůli popisovanému zásobování obchodů. "Aut se nezbavíme," říká. Podle jeho vize je ovšem možné automobilovou dopravu výrazně omezit. Do centra by měli jezdit jenom policisté, lékaři, hasiči nebo zásobovací vozy - ale ty pouze v noci.
"Obyvatelé centrálních čtvrtí by mohli parkovat výhradně na okrajích měst, a pokud by někam cestovali s několika kufry, zaplatili by si nákladní taxík," míní Dejmal.
Řada měst si v malém měřítku život bez aut vyzkoušela při budování pěších zón. Jenže dosavadní zkušenosti ukázaly, že auta v těchto lokalitách jezdí stále.
Například na hlavní obchodní třídě v Pardubicích by správně měly jezdit pouze trolejbusy městské dopravy a cyklisté. U chodníků však každý den parkují i osobní auta. "Od začátku roku jsme prodali čtyři tisíce jednorázových povolení k vjezdu, která platí na čtyřiadvacet hodin," sdělil mluvčí Městské policie Pavel Čejka.
Dalších pět set povolení vydal městský úřad obyvatelům ulice a majitelům obchodů. Dejmalova teorie o noční rozvážce zboží neplatí, osobní automobily s cedulkou Zásobování za sklem tu jezdí celý den. A více než sto trvalých povolenek si koupili řidiči, kteří v centru ani nebydlí a nemají tam ani obchod.
Ve švýcarském Zermattu přitom režim bez aut funguje už řadu let. Kvůli čistému vzduchu sem zakázali automobilům jakýkoliv vjezd a návštěvníci mohou od závory na vjezdu do města pokračovat buď vlakem, nebo elektrickým taxíkem. Na záchytném parkovišti před horským městečkem může stát přes dva tisíce vozů.
U českých měst by nastal při důsledném dodržování obdobného režimu problém. "Žádná záchytná parkoviště u zastávek městské dopravy nemáme," přiznává mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová. Stejně je na tom i Ostrava.
Socioložka Jana Duffková nevěří, že by se lidé aut dokázali vzdát dobrovolně. "Stáváme se společností, která má místo dvou nohou čtyři pneumatiky. Ameriku, kde mají už i bohoslužby v autech, jsme zatím nedohnali, ale jídlo si u okének drive-in už kupujeme také."
Jaké priority dává jednotlivým druhům dopravy česká vláda, dokládá následující příklad: Státní fond dopravní infrastruktury letos vynaloží na výstavbu, modernizaci a opravy dálnic a silnic včetně stavby dálnice do Ostravy 32,5 miliardy korun.
Na stavbu a údržbu cyklostezek je vyhrazeno 60 miliónů korun, což je dokonce o jeden milión méně, než kolik letos spotřebuje fond dopravní infrastruktury na svou vlastní činnost.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů