Kogenerační jednotka už běží
Jirkov - Kogenerační jednotku včera před pozvanými hosty slavnostně otevřeli
představitelé jirkovské radnice. Zařízení vyrábí elektřinu z plynu, který vysává
z jirkovské skládky.
Mezi přítomnými byli zástupci jirkovské a chomutovské radnice, Severočeských
dolů, Podniku služeb Jirkov a firmy Mettal Quatro, která zařízení stavěla.
Jirkovský starosta Filip Škapa společně s ředitelem Podniku služeb Michalem
Batrinem symbolicky přestřihli pásku a starosta pak i spustil jednotku do
provozu.
Kogenerační jednotka zatím běží ve zkušebním provozu na poloviční výkon. "Za
jednu hodinu spálí zhruba třicet metrů kubických plynu a vyrobí elektřinu o
výkonu třiceti kilowatt," prozradil provozní náměstek Podniku služeb Slavomír
Radimec. Pro srovnání - tolik elektřiny by vystačilo pro jednu domácnost na
týden. V plném provozu byl měl být výkon dvojnásobný, ten chtějí pracovníci
podniku spustit až v novém roce.
Elektřinu mohou Jirkovští z plynu vyrábět díky vysokému obsahu metanu.
"Využitelná hranice je padesát procent, u nás jdou hodnoty až k šedesáti," uvedl
Radimec. Plyn vzniká tlením látek, které podnik na skládce za léta uložil a dnes
už jsou zakryté zeminou. Odsává se pomocí osmi plynových věží a potrubím se
odvádí do kogenerační jednotky, kde právě spalování metanu pohání motor s
generátorem, který vyrábí elektřinu.
Plyn zatím zařízení odčerpává jen z první části skládky, podobné využití čeká i
další zhruba stejně velkou část. "Do roku 2009 chceme druhou část skládky
uzavřít a pak z ní plnohodnotně využívat plyn," potvrdil provozní náměstek.
Využívání skládkového plynu k výrobě elektřiny se odhaduje na patnáct až dvacet
let, množství elektřiny se ale odhadnout nedá. "Skládka je v podstatě živý
organizmus a složení plynu závisí na mnoha faktorech - tlaku, složení odpadu, či
chování bakterií," vysvětlil Radimec.
Jirkovská radnice dala za vybudování kogenerační jednotky necelých devět milionů
korun. Zhruba čtyřicet procent pokryla z dotace od Státního fondu životního
prostředí, čtyřicet procent z půjčky a zbytek doplatila ze svého. Vyrobenou
elektřinu prodává do veřejné sítě, takže náklady by se jí měly vrátit během pěti
až sedmi let.
Využívání plynu k výrobě elektrické či tepelné energie není ojedinělé. Především
v zahraničí na velkých skládkách je tento postup poměrně běžný. Výjimkou nejsou
ani případy, kdy je z podobného zdroje vytápěno celé sídliště.
Jirkov - Kogenerační jednotku včera před pozvanými hosty slavnostně otevřeli představitelé jirkovské radnice. Zařízení vyrábí elektřinu z plynu, který vysává z jirkovské skládky.
Mezi přítomnými byli zástupci jirkovské a chomutovské radnice, Severočeských dolů, Podniku služeb Jirkov a firmy Mettal Quatro, která zařízení stavěla. Jirkovský starosta Filip Škapa společně s ředitelem Podniku služeb Michalem Batrinem symbolicky přestřihli pásku a starosta pak i spustil jednotku do provozu.
Kogenerační jednotka zatím běží ve zkušebním provozu na poloviční výkon. "Za jednu hodinu spálí zhruba třicet metrů kubických plynu a vyrobí elektřinu o výkonu třiceti kilowatt," prozradil provozní náměstek Podniku služeb Slavomír Radimec. Pro srovnání - tolik elektřiny by vystačilo pro jednu domácnost na týden. V plném provozu byl měl být výkon dvojnásobný, ten chtějí pracovníci podniku spustit až v novém roce.
Elektřinu mohou Jirkovští z plynu vyrábět díky vysokému obsahu metanu. "Využitelná hranice je padesát procent, u nás jdou hodnoty až k šedesáti," uvedl Radimec. Plyn vzniká tlením látek, které podnik na skládce za léta uložil a dnes už jsou zakryté zeminou. Odsává se pomocí osmi plynových věží a potrubím se odvádí do kogenerační jednotky, kde právě spalování metanu pohání motor s generátorem, který vyrábí elektřinu.
Plyn zatím zařízení odčerpává jen z první části skládky, podobné využití čeká i další zhruba stejně velkou část. "Do roku 2009 chceme druhou část skládky uzavřít a pak z ní plnohodnotně využívat plyn," potvrdil provozní náměstek. Využívání skládkového plynu k výrobě elektřiny se odhaduje na patnáct až dvacet let, množství elektřiny se ale odhadnout nedá. "Skládka je v podstatě živý organizmus a složení plynu závisí na mnoha faktorech - tlaku, složení odpadu, či chování bakterií," vysvětlil Radimec.
Jirkovská radnice dala za vybudování kogenerační jednotky necelých devět milionů korun. Zhruba čtyřicet procent pokryla z dotace od Státního fondu životního prostředí, čtyřicet procent z půjčky a zbytek doplatila ze svého. Vyrobenou elektřinu prodává do veřejné sítě, takže náklady by se jí měly vrátit během pěti až sedmi let.
Využívání plynu k výrobě elektrické či tepelné energie není ojedinělé. Především v zahraničí na velkých skládkách je tento postup poměrně běžný. Výjimkou nejsou ani případy, kdy je z podobného zdroje vytápěno celé sídliště.
Mezi přítomnými byli zástupci jirkovské a chomutovské radnice, Severočeských dolů, Podniku služeb Jirkov a firmy Mettal Quatro, která zařízení stavěla. Jirkovský starosta Filip Škapa společně s ředitelem Podniku služeb Michalem Batrinem symbolicky přestřihli pásku a starosta pak i spustil jednotku do provozu.
Kogenerační jednotka zatím běží ve zkušebním provozu na poloviční výkon. "Za jednu hodinu spálí zhruba třicet metrů kubických plynu a vyrobí elektřinu o výkonu třiceti kilowatt," prozradil provozní náměstek Podniku služeb Slavomír Radimec. Pro srovnání - tolik elektřiny by vystačilo pro jednu domácnost na týden. V plném provozu byl měl být výkon dvojnásobný, ten chtějí pracovníci podniku spustit až v novém roce.
Elektřinu mohou Jirkovští z plynu vyrábět díky vysokému obsahu metanu. "Využitelná hranice je padesát procent, u nás jdou hodnoty až k šedesáti," uvedl Radimec. Plyn vzniká tlením látek, které podnik na skládce za léta uložil a dnes už jsou zakryté zeminou. Odsává se pomocí osmi plynových věží a potrubím se odvádí do kogenerační jednotky, kde právě spalování metanu pohání motor s generátorem, který vyrábí elektřinu.
Plyn zatím zařízení odčerpává jen z první části skládky, podobné využití čeká i další zhruba stejně velkou část. "Do roku 2009 chceme druhou část skládky uzavřít a pak z ní plnohodnotně využívat plyn," potvrdil provozní náměstek. Využívání skládkového plynu k výrobě elektřiny se odhaduje na patnáct až dvacet let, množství elektřiny se ale odhadnout nedá. "Skládka je v podstatě živý organizmus a složení plynu závisí na mnoha faktorech - tlaku, složení odpadu, či chování bakterií," vysvětlil Radimec.
Jirkovská radnice dala za vybudování kogenerační jednotky necelých devět milionů korun. Zhruba čtyřicet procent pokryla z dotace od Státního fondu životního prostředí, čtyřicet procent z půjčky a zbytek doplatila ze svého. Vyrobenou elektřinu prodává do veřejné sítě, takže náklady by se jí měly vrátit během pěti až sedmi let.
Využívání plynu k výrobě elektrické či tepelné energie není ojedinělé. Především v zahraničí na velkých skládkách je tento postup poměrně běžný. Výjimkou nejsou ani případy, kdy je z podobného zdroje vytápěno celé sídliště.
Zdroj:Chomutovský deník
Sdílet článek na sociálních sítích