Evropský den bez aut neměl auta zrušit

V rekapitulaci Evropského dne bez aut (HN 23. září) Pavel Baroch upozornil na řadu souvislostí mezi životním stylem a fenoménem automobilismu. Přesto bych rád s některými argumenty polemizoval.
Základní námitkou je samotné východisko článku. Evropský den neměl vytlačit auta z měst či docílit toho, aby se automobil jako dopravní prostředek přestal používat. To není ani možné. Společnost je na automobilu závislá v mnoha daleko důležitějších věcech, než je nákup v hypermarketu. A nejde jen o sanitky, hasiče a policisty.
I kdyby se nakrásně všechno zboží po republice dálkově přepravovalo po železnici, vždy bude třeba je přepravit (nákladními auty) z nádraží do obchodů. Stavíte-li dům, opět se bez auta neobejdete. Jste farmář a potřebujete distribuovat své produkty? Bez auta asi těžko. A tak bych mohl pokračovat.
Organizátoři se nesnaží lidem vsugerovat naivní představu, že když se naráz rozhodneme, budeme fungovat bez aut stejně, jen zdravěji, příjemněji, ekologičtěji a celkově šťastně.
Evropský týden mobility a den bez aut má mnohem méně ambiciózní cíl. Ani ten není jednoduše dosažitelný a samozřejmě mu nepomůže jediný den bez aut sám o sobě (viz příklad Bruselu, kde zakázali používat auta v neděli 19. září a v pondělí byly ulice zase plné).
Takové akce mají upozornit na problém. Na to, že nadměrné a nadbytečné používání automobilů vede k řadě negativních dopadů - od dopravních zácep, záboru prostoru, přes dopravní nehody až po smog, který vede k astmatům, rakovinám dýchacích cest. Výčet by mohl pokračovat. Dále Evropský den bez aut nabízí řadu alternativ - hromadnou dopravu, jízdní kolo, pěší chůzi anebo dokonce žádnou dopravu.
Problémy, které přílišná automobilová doprava přináší, jsou zjevné a objektivní a netýkají se jen ČR. Evropský den bez aut a řada podobných, byť menších akcí, směřuje k přehodnocení priorit.
Ještě k "souboji" výdajů na propagaci dne bez aut s reklamou na auta. Výrobci automobilů nesměřují propagaci proti dnu bez aut, ale do reklamy na své výrobky.
Pokud bychom tedy chtěli srovnat výdaje na propagaci šetrnější dopravy a propagaci automobilismu, museli bychom k 250 tisícům korun, kterými naše ministerstvo pomohlo městům zapojeným v akci, připočíst výdaje nevládních organizací a měst na propagaci těchto akcí, kampaně BESIP, reklamu autobusových společností, Českých drah a dalších železničních dopravců, dopravních podniků měst a podobně. Vzhledem k ekonomické síle zadavatelů by asi i tak auta vyhrála, ale poměr by určitě nebyl tak jednoznačný.
Autor je ředitelem odboru Ministerstva životního prostředí