Odsun nádraží může být velký finanční hazard

Velké železniční stavby bývají plné zásadních chyb, uvádí NKÚ

Podle nejnovější kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, který posuzoval efektivnost použitých peněz a odbornou kvalitu prací při modernizaci čtyř železničních koridorů za sto osmdesát miliard korun, se zjistily závažné nedostatky. Nejenomže byla podhodnocena finanční náročnost těchto miliardových staveb a došlo k oddálení termínů jejich dostavby, ale zakázky prováděl velmi úzký okruh firem, takže mnohé práce byly jednak předražené až o třetinu a jednak byly nekvalitní nebo nebyly vůbec v plánu. Podle Dětí Země je proto pro občany Brna levnější a výhodnější, když se nádraží bude modernizovat ve stávající poloze po menších finančních objemech v ucelených funkčních částech, než stavět zcela nové na „zelené louce“ za téměř dvojnásobnou cenu.

„Za situace, kdy stát má dnes dluh šest set miliard korun a Brno šest miliard korun, je od vedení města velmi riskantní a nezodpovědné zahajovat tak obrovskou investici s nezajištěným financováním, neznámými stavebními problémy a se značným odporem části obyvatel,“ tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země Brno, které jsou členy koalice Nádraží v centru.

Podle nich je zde totiž velká pravděpodobnost, že při stavbě drahého nádraží na novém místě může dojít ke stejným či podobným chybám jako při modernizaci těchto státem sledovaných železničních koridorů, které jsou svým objemem prací a penězi srovnatelné s odsunem nádraží. Zpráva NKÚ totiž uvádí, že tyto chyby u dokončujících koridorů I. a II. se již také opakují u přípravy koridorů III. a IV.

„Pro obyvatele Brna je podle mě lepší, aby se postupně a levněji modernizovalo nádraží v centru a současně se investovalo do jiných staveb jako je třeba oprava polikliniky na Zahradníkově či prodloužení tramvaje na Lesnou, než se zadlužit do jednoho obrovského projektu, z něhož může zbýt podobné torzo jako nedokončená budova Českého rozhlasu v Praze,“ domnívá se dále Patrik.

Hlavní výtky NKÚ při modernizaci železničních koridorů - viz Věstník NKÚ č. 3/2004 a www.nku.cz:

-          pro výběr variant modernizace koridorů nebyla správně vypočítána jejich ekonomická efektivnost,

-          u I. a II. koridoru nebyly dostatečně odhadnuty celkové náklady, původní částka 49 miliard korun (bez započtení míry inflace) se pak upravila nejprve na 73 miliard korun a pak až na 80 miliard korun,

-          do modernizace a objemu financí není započtena modernizace železničních uzlů, včetně Brna,

-          není dodržován termín dostavby koridorů – u I. koridoru se rok 2002 posunul na rok 2004, u II. koridoru na rok 2005 a u III.a IV. koridoru nebude termín modernizace rok 2010 splněn určitě,

-          u I. a II. koridoru byla zjištěna nehospodárnost prací (vícepráce), které se ale daly z 89 % předvídat,

-          u I. a II. koridoru došlo nevhodně formulovanými podmínkami k omezování smyslu veřejných soutěží, takže stavby prováděl úzký okruh firem, v roce 2003 jen sedm – například jeden zhotovitel stavby se podílel až 52 % objemy prací, výstavbu trakčních vedení prováděl jeden zhotovitel z 88 % atd.,

-          u I. a II. koridoru vítězové veřejných zakázek mnohdy přeceňovaly své práce, když odhadnutá výše úspor mohla být 13% až 30 %, tj. 4 až 10 miliard korun.

Další informace proti odsunu nádraží jsou na stránkách www.nadrazivcentru.cz a nadrazibrno.ecn.cz.