Za obnovitelné zdroje energie (OZE) se označují dle energetického zákona ty zdroje, jejichž energetický potenciál se trvale a samovolně obnovuje přírodními procesy.
Tvoří významnou součást hospodářství
Patří mezi ně energie sluneční, větrná, geotermální, energie získávaná spalováním biomasy a bioplynu. Dále sem zařazujeme energii vodní, která ovšem musí v tomto směru pocházet ze zdroje menšího než 10 MW.
Vývoj ve světě
Využití OZE prodělalo za posledních dvacet let ohromný vývoj. Jak na vědeckotechnické, tak i politické úrovni se dostalo do zcela nových dimenzí. Metody se neustále zdokonalují - výhřevnost a efektivita spalovacích kotlů na biomasu je již velmi vysoká, u větrných elektráren se podařilo snížit hlučnost a zvýšit účinnost, celkem běžné jsou solární panely na ohřev vody atd.
Nezbytná je ovšem podpora ze strany státu. Podíváme-li se na EU, pak indikativním cílem pro bývalých 15 zemí je dosažení 22% podílu OZE na celkové produkci elektřiny do roku 2010, pro nových deset členských států by měl tento podíl činit 11 % v roce 2010, v České republice je plánováno zvýšení na 8 %.
Existují i mnohé podpůrné programy EU, týkající se obnovitelných zdrojů energie, např. Intelligent Energy for Europe, Kampaň za veřejnou osvětu (Public Awareness Campaign) či 6. rámcový program pro vědu a výzkum (6th RD&D Framework Programmes). Důležitým faktem je, že v Evropě se v období let 1990 -2003 díky obnovitelné energii vytvořilo již 200 000 nových pracovních míst. Roční obrat trhu s obnovitelnou energií činí momentálně 10 miliard EUR. Vznikl tak nový podnikatelský sektor a vytvářejí se nové technologie.
Nejrychleji se prosazuje využití větrné energie, u níž je zaznamenán v posledních letech roční nárůst o 38 % (instalovaný výkon v roce 1995: 2,5 GW; 2001: 17,2 GW; 2010: plán 40 GW). Největší zásluhu na tomto nárůstu má Německo. Také využívání vodní, geotermické a fotovoltaické energie je v souladu s cíly EU (White Paper) a zaznamenává stálý růst. Poněkud za očekáváním zůstává využití biomasy a sluneční termické energie, u nichž roční nárůst nesplňuje cíle EU a bude třeba změnit strategii. EU stanovila následující cíl: v roce 2020 by měla mít obnovitelná energie podíl 20 % na celkové energetické spotřebě. Do roku 2020 by se též měl vyrovnat poměr mezi náklady na projekty využití OZE a ušetřenými hodnotami za tradiční paliva a souvisejícími externími náklady -náklady: 443 miliard EUR (2001 - 2020); ušetřené hodnoty: 242,5 miliardy EUR (2001) až 439,7 miliardy EUR (2020)).
Podpora v české legislativě
Česká republika chce zvýšit podíl OZE v primárních energetických zdrojích z 1,9 % v roce 2000 na 6 % v roce 2010 a na 16 % v roce 2030. V současnosti se připravuje zákon na podporu výroby elektřiny a tepla z OZE, který by měl pomoci akcelerovat rozvoj OZE, vytvořit stabilní a transparentní podnikatelské prostředí, umožnit dosažení národního indikativního cíle 8 % podílu OZE na primární výrobě elektřiny v roce 2010 (v roce 2000 byl tento podíl 4 %, v tom je ale zahrnuta též elektřina z velkých vodních elektráren). Má se podle něj také garantovat návratnost investice a přiměřený zisk, zajistit odbyt zelené elektřiny, podpořit výrobu tepla z OZE a celkově všechny typy obnovitelných zdrojů energie.
Navrhuje se též nové schéma podpory výroby elektřiny z OZE, jehož důležitým prvkem je stanovení pevných výkupních cen a povinnosti výkupu zelené elektřiny provozovateli distribučních soustav. Tyto výkupní ceny stanoví Energetický regulační úřad (ERÚ -správní úřad pro výkon regulace v energetice). Jiným důležitým prvkem schématu je vytvoření systému obchodovatelných zelených certifikátů s diferencovanou cenou (od 1. 1. 2006). Výrobci zelené elektřiny by takto mohli prodávat spolu se silovou elektřinou za tržní cenu i obchodovatelný certifikát a dodavatelé elektřiny by měli povinnost dosáhnout nákupem certifikátů roční kvóty stanovené Energetickým regulačním úřadem. Pokud by dodavatel tuto kvótu nesplnil, byl by povinen zaplatit pokutu Státnímu fondu životního prostředí, která by byla účelově vázána na podporu OZE. Roční kvótou se rozumí (dle návrhu zákona) podíl finanční hodnoty zelených certifikátů dodavatele v Kč na množství elektřiny jím dodané ko! nečným zákazníkům v MWh.
Jaké jsou předpoklady
V roce 2010 by mělo být podle statistických předpokladů vyrobeno například celkově 5445 GWh zelené elektřiny, což je 23 % z celkové produkce energie z OZE. Největší podíl by náležel elektřině z biomasy (40 %), dále elektřině z malých a velkých vodních elektráren (u každé 21 %) a 18 % zelené elektřiny bude pocházet z větrných elektráren. Zatím mizivé množství by mělo být vyráběno ve fotovoltaických a geotermických elektrárnách (po 15 GWh).
V podílech na výrobě celkové energie z OZE by měla v roce 2010 zabírat největší podíl opět energie z biomasy (80 %) a ostatní OZE budou dodávat podstatně menší množství energie (vítr: 3 %, voda: 8 %, slunce: 2 %, geotermální: 7 %).
Součástí navrhovaného zákona je také podpora výroby tepla z OZE. Podle něj by byl vlastník zdroje tepelné energie při výstavbě nového zdroje (1 až 10 MWt) povinen vyrábět 10 % tepelné energie z OZE. Investor nové stavby nebo její změny, je-li financována nejméně z 50 % z veřejných rozpočtů, by měl povinnost zajistit, že nejméně 20 % roční spotřeby tepelné energie bude kryto z OZE.
Problematikou úspor energií a využití obnovitelných zdrojů energie se zabývají příslušná ministerstva a řada státních institucí. Jedním z aktérů je i poradenské středisko Energy Centre České Budějovice, (www.eccb.cz), které poskytuje v oblasti úspor energií a obnovitelných zdrojů energie bezplatné poradenství.
AUTOR: Tomáš Avramov
AUTOR: Lubomír Klobušník
Cíle stanovené dokumentem White Paper do roku 2010
Energie 1995 2001 Míra Cíle Potřebná míra
EUROSTAT EUROSTAT ročního růstu dokumentu ročního růstu
1995-2001 (v %) White Paper 2001-2010 (v %)
2010
1. Větrná energie 2,5 GW 17,2 GW 37,9 40 GW 9,8
2. Vodní energie 87,1 GW 91,7 GW 0,9 100 GW 1,0
3. Fotovoltaika 0,04 GWp 0,26 GWp 36,6 3 GWp 31,2
4. Biomasa 44,8 Mtoe 56,5 Mtoe 3,6 135 Mtoe 10,3
5. Geotermální energie 2,72 Mtoe 3,43 Mtoe 3,9 5,2 Mtoe 4,7
6. Solární termika 6,5 Mio/m2 11,4 Mio/m2 9,8 100 Mio/m2 27,2
Zdroj: EREC, Brusel
Vývoj ve světě
Využití OZE prodělalo za posledních dvacet let ohromný vývoj. Jak na vědeckotechnické, tak i politické úrovni se dostalo do zcela nových dimenzí. Metody se neustále zdokonalují - výhřevnost a efektivita spalovacích kotlů na biomasu je již velmi vysoká, u větrných elektráren se podařilo snížit hlučnost a zvýšit účinnost, celkem běžné jsou solární panely na ohřev vody atd.
Nezbytná je ovšem podpora ze strany státu. Podíváme-li se na EU, pak indikativním cílem pro bývalých 15 zemí je dosažení 22% podílu OZE na celkové produkci elektřiny do roku 2010, pro nových deset členských států by měl tento podíl činit 11 % v roce 2010, v České republice je plánováno zvýšení na 8 %.
Existují i mnohé podpůrné programy EU, týkající se obnovitelných zdrojů energie, např. Intelligent Energy for Europe, Kampaň za veřejnou osvětu (Public Awareness Campaign) či 6. rámcový program pro vědu a výzkum (6th RD&D Framework Programmes). Důležitým faktem je, že v Evropě se v období let 1990 -2003 díky obnovitelné energii vytvořilo již 200 000 nových pracovních míst. Roční obrat trhu s obnovitelnou energií činí momentálně 10 miliard EUR. Vznikl tak nový podnikatelský sektor a vytvářejí se nové technologie.
Nejrychleji se prosazuje využití větrné energie, u níž je zaznamenán v posledních letech roční nárůst o 38 % (instalovaný výkon v roce 1995: 2,5 GW; 2001: 17,2 GW; 2010: plán 40 GW). Největší zásluhu na tomto nárůstu má Německo. Také využívání vodní, geotermické a fotovoltaické energie je v souladu s cíly EU (White Paper) a zaznamenává stálý růst. Poněkud za očekáváním zůstává využití biomasy a sluneční termické energie, u nichž roční nárůst nesplňuje cíle EU a bude třeba změnit strategii. EU stanovila následující cíl: v roce 2020 by měla mít obnovitelná energie podíl 20 % na celkové energetické spotřebě. Do roku 2020 by se též měl vyrovnat poměr mezi náklady na projekty využití OZE a ušetřenými hodnotami za tradiční paliva a souvisejícími externími náklady -náklady: 443 miliard EUR (2001 - 2020); ušetřené hodnoty: 242,5 miliardy EUR (2001) až 439,7 miliardy EUR (2020)).
Podpora v české legislativě
Česká republika chce zvýšit podíl OZE v primárních energetických zdrojích z 1,9 % v roce 2000 na 6 % v roce 2010 a na 16 % v roce 2030. V současnosti se připravuje zákon na podporu výroby elektřiny a tepla z OZE, který by měl pomoci akcelerovat rozvoj OZE, vytvořit stabilní a transparentní podnikatelské prostředí, umožnit dosažení národního indikativního cíle 8 % podílu OZE na primární výrobě elektřiny v roce 2010 (v roce 2000 byl tento podíl 4 %, v tom je ale zahrnuta též elektřina z velkých vodních elektráren). Má se podle něj také garantovat návratnost investice a přiměřený zisk, zajistit odbyt zelené elektřiny, podpořit výrobu tepla z OZE a celkově všechny typy obnovitelných zdrojů energie.
Navrhuje se též nové schéma podpory výroby elektřiny z OZE, jehož důležitým prvkem je stanovení pevných výkupních cen a povinnosti výkupu zelené elektřiny provozovateli distribučních soustav. Tyto výkupní ceny stanoví Energetický regulační úřad (ERÚ -správní úřad pro výkon regulace v energetice). Jiným důležitým prvkem schématu je vytvoření systému obchodovatelných zelených certifikátů s diferencovanou cenou (od 1. 1. 2006). Výrobci zelené elektřiny by takto mohli prodávat spolu se silovou elektřinou za tržní cenu i obchodovatelný certifikát a dodavatelé elektřiny by měli povinnost dosáhnout nákupem certifikátů roční kvóty stanovené Energetickým regulačním úřadem. Pokud by dodavatel tuto kvótu nesplnil, byl by povinen zaplatit pokutu Státnímu fondu životního prostředí, která by byla účelově vázána na podporu OZE. Roční kvótou se rozumí (dle návrhu zákona) podíl finanční hodnoty zelených certifikátů dodavatele v Kč na množství elektřiny jím dodané ko! nečným zákazníkům v MWh.
Jaké jsou předpoklady
V roce 2010 by mělo být podle statistických předpokladů vyrobeno například celkově 5445 GWh zelené elektřiny, což je 23 % z celkové produkce energie z OZE. Největší podíl by náležel elektřině z biomasy (40 %), dále elektřině z malých a velkých vodních elektráren (u každé 21 %) a 18 % zelené elektřiny bude pocházet z větrných elektráren. Zatím mizivé množství by mělo být vyráběno ve fotovoltaických a geotermických elektrárnách (po 15 GWh).
V podílech na výrobě celkové energie z OZE by měla v roce 2010 zabírat největší podíl opět energie z biomasy (80 %) a ostatní OZE budou dodávat podstatně menší množství energie (vítr: 3 %, voda: 8 %, slunce: 2 %, geotermální: 7 %).
Součástí navrhovaného zákona je také podpora výroby tepla z OZE. Podle něj by byl vlastník zdroje tepelné energie při výstavbě nového zdroje (1 až 10 MWt) povinen vyrábět 10 % tepelné energie z OZE. Investor nové stavby nebo její změny, je-li financována nejméně z 50 % z veřejných rozpočtů, by měl povinnost zajistit, že nejméně 20 % roční spotřeby tepelné energie bude kryto z OZE.
Problematikou úspor energií a využití obnovitelných zdrojů energie se zabývají příslušná ministerstva a řada státních institucí. Jedním z aktérů je i poradenské středisko Energy Centre České Budějovice, (www.eccb.cz), které poskytuje v oblasti úspor energií a obnovitelných zdrojů energie bezplatné poradenství.
AUTOR: Tomáš Avramov
AUTOR: Lubomír Klobušník
Cíle stanovené dokumentem White Paper do roku 2010
Energie 1995 2001 Míra Cíle Potřebná míra
EUROSTAT EUROSTAT ročního růstu dokumentu ročního růstu
1995-2001 (v %) White Paper 2001-2010 (v %)
2010
1. Větrná energie 2,5 GW 17,2 GW 37,9 40 GW 9,8
2. Vodní energie 87,1 GW 91,7 GW 0,9 100 GW 1,0
3. Fotovoltaika 0,04 GWp 0,26 GWp 36,6 3 GWp 31,2
4. Biomasa 44,8 Mtoe 56,5 Mtoe 3,6 135 Mtoe 10,3
5. Geotermální energie 2,72 Mtoe 3,43 Mtoe 3,9 5,2 Mtoe 4,7
6. Solární termika 6,5 Mio/m2 11,4 Mio/m2 9,8 100 Mio/m2 27,2
Zdroj: EREC, Brusel
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
