Krátce - různé

V devíti evropských zemích - Rakousku, Belgii, Francii, Dánsku, Itálii, Nizozemí, Švédsku, Finsku a Norsku - probíhá týden, který má za úkol seznámit podrobněji širokou veřejnost s výrobky, které si zaslouží ocenění ekologické a jsou opatřeny eko-visačkou ve formě kytičky. Akce je organizovaná formou různých soutěží včetně zapojení školáků, kteří při prokázání dobrých znalostí o eko-visačkách mohou třeba v Rakousku vyhrát týdenní pobyt v rakouském národním parku. V současnosti mohou "kytičku" získat výrobky celkem z 21 různých skupin výrobků - např. textil, obuv, počítače, různé elektrické domácí spotřebiče atd.

Bostonská Tufts University provedla novou studii nákladů potřebných pro splnění podmínek a pravidel obsažených v návrhu nové chemické politiky REACH. Studie bere v úvahu rozdělení chemických látek na "nové" - uvedené na trh po roce 1981, které jsou již testovány pomocí nových, přísných metod a látky "staré", které by měly přísnějším testováním projít. Přímé náklady odhaduje studie na 3,5 - 4 mld. EUR v období 11 let, což představuje 0,06 % ročních příjmů chemického průmyslu.

KONČÍ MONOPOLY NA ELEKTŘINU I PLYN
Velké podniky si už od počátku příštího roku budou moci vybírat, kdo jim bude dodávat elektrickou energii či zemní plyn. Rozhodli o tom poslanci, když schválili rok připravovanou vládní novelu energetického zákona. Podle novely vlastníci přenosových soustav a plynovodů budou muset po evropském vzoru umožnit, aby do jejich sítí za poplatek začaly dodávat elektřinu či plyn i třetí firmy. To má postupně oslabit monopoly a posílit konkurenci. Drobní spotřebitelé by se ze závislosti na regionálních dodavatelích měli vymanit, pokud jde o elektřinu, začátkem roku 2006 a v případě plynu o rok později. Pokud si sami žádného dodavatele nevyberou, budou energii dostávat za regulovanou cenu a bez toho, že by si pořizovali nové měřiče.

UNIGEO BUDE ZKOUMAT MOŽNOSTI TĚŽBY ROPY
Zhruba dva tisíce hektarů půdy na Uherskohradišťsku začne od příštího roku zkoumat ostravská společnost UniGeo; případná těžba zemního plynu či ropy může obcím přinést desítky milionů korun. Na vylepšení rozpočtu se v případě zahájení těžby může těšit až pět desítek slováckých vesnic. Podle jednatele společnosti UniGeo Radomíra Doubravského může těžba přinést vesnici během tří let desítky milionů korun. Těžba ropy ale skrývá i jedno nebezpečí. V případě, že by ropné látky vytekly jinam než mají, zůstala by podstatná část regionu bez vody. Ohroženo by totiž bylo jezero v Ostrožské Nové Vsi. Podle odborníků je ale toto riziko minimální.

PRIVATIZACE SPOLCHEMIE MÁ ZVÝŠIT JEJÍ BEZPEČNOST
Stát se chystá v brzké době prodat podíl v ústecké Spolchemii. Prozradil to Stanislav Gross a dodal, že zájemce o koupi chemičky už je. V krátké době by mohl předložit plán její restrukturalizace. Při novém prodeji podle premiéra už nebude rozhodovat pouze cena, ale také záruka zvýšení bezpečnosti provozů. Česká finanční (ČF) vyhlásila na konci ledna veřejnou soutěž na nového vlastníka. Rozhodující byla tehdy nabídnutá cena a vyřešení závazku na konečné vypořádání sporu mezi ČF a společností Fores. Firmy se přou o vlastnictví několika akcií Spolchemie. Na konci dubna soutěž Česká finanční soutěž, do které se přihlásily tři firmy, zrušila.

BÁŇSKÝ ÚŘAD POVOLIL OKD PRŮZKUM V DOLU FRENŠTÁT
Obvodní báňský úřad v Ostravě povolil průzkumnou ražbu v podzemí Dolu Frenštát na Novojičínsku, která má zhodnotit ložiska metanu v podzemí Beskyd. O průzkum požádala společnost OKD, která chce v dole plyn těžit. Rozhodnutí se ale nelíbí starostům řady beskydských obcí. Ti chystají odvolání. Razit se má v hloubce zhruba devíti set metrů a v délce jednoho kilometru pod obcí Trojanovice. Podobně se k případné těžbě staví i šéf radnice ve Frenštátu pod Radhoštěm. Těžbu metanu, který je součástí ložiska černého uhlí na Frenštátsku, prosazuje OKD. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ale záměr dosud nepovolilo a v červenci vrátilo důlní firmě k dopracování dokumenty o vlivu těžby na životní prostředí.

K PLATNOSTI KJÓTSKÉHO PROTOKOLU CHYBÍ JEN FORMALITY
Poslanci ruského parlamentu v pátek souhlasili s připojením země ke Kjótskému protokolu. Po mnoha letech dohadování tak dokument z roku 1997 může vstoupit v platnost. Připojení Ruska ale ještě musí podepsat prezident Vladimír Putin. To by ale měla být jen formalita, protože právě Putin Kjóto v zemi nejvíce prosazoval. Země, které protokol podepsaly se zavazují, že do roku 2012 sníží emise skleníkových plynů o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990. Rusko se netají tím, že ratifikuje Kjóto výměnou za to, že mu evropské země, které jej hlavně prosazovaly, umožní vstup do Světové obchodní organizace.