Síla velkých společností plodí nová rizika

Právnické osoby jsou součástí moderní společnosti, a to zejména v ekonomické oblasti, ale i v jiných oblastech společenského a politického života. Na jedné straně přinášejí v mnoha směrech společnosti prospěch, a to ve zvyšování výroby, zaměstnanosti a celkovém růstu blahobytu moderní industriální společnosti. Na druhé straně vzrůstající ekonomická, ale do značné míry i politická síla velkých ekonomických subjektů, často i nadnárodních společností, plodí nová rizika. V některých případech vytváří příležitosti pro společensky škodlivé aktivity, například hospodářské a finanční podvody či vylákání subvencí a dotací.

Individuální postih nestačí
Mimořádně závažné a společensky škodlivé jsou pak aktivity spojené s poškozováním životního prostředí, ekologickými haváriemi a organizovaným zločinem. A v tomto kontextu se ukazuje, že koncepce individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, která je dosud v České republice uplatňována, není dostatečně účinná. Nejen z hlediska preventivního působení a trestního postihu pachatelů uvedených činů, ale zejména z hlediska odstraňování škodlivých následků spáchaných skutků, včetně případné náhrady škody, ačkoliv společenská nebezpečnost je obrovská.
Trestní postih jednotlivců v takových případech často vyvolává ve veřejnosti dojem, že stíhané fyzické osoby plní pouze roli "obětních beránků", nehledě k tomu, že majetkové sankce nejsou zpravidla účinné pro jejich nesolventnost. A bohaté právnické osoby nejsou buď vůbec, nebo nedostatečným způsobem postiženy. K tomu přispívá i stav, kdy se v podmínkách kolektivních organizačních forem při protiprávních aktivitách záměrně vytváří stav takzvané rozptýlené individuální odpovědnosti, ve němž "nikdo neodpovídá za nic".
Z těchto důvodů se ve světě v posledních desetiletích prosazuje tendence postihovat deliktní jednání právnických osob efektivními sankcemi trestněprávní povahy. Sílí přesvědčení, že dosavadní právní nástroje sloužící k ochraně společnosti před závadným a protiprávním jednáním právnických osob, které se převážně soustředily do oblasti správního práva, nejsou účinné. Tento názor sílí i v kontinentální Evropě, kde jde o průlom do dosud zastávané teorie o individuální odpovědnosti fyzických osob za trestné činy.

Nejde o nic nového
Příslušné, zpravidla závazné dokumenty vznikají hlavně na půdě OSN a Evropské unie. Trestní odpovědnost právnických osob byla přijata v roce 1976 v Nizozemsku a v devadesátých letech pak postupně v Norsku, na Islandu, ve Francii, Slovinsku, Finsku, Dánsku, Belgii a částečně ve Švédsku a Španělsku. Tradiční je trestní odpovědnost právnických osob v anglosaské oblasti.
S přihlédnutím k těmto tendencím a potřebě řešit deliktní odpovědnost právnických osob také v České republice rozhodla vláda předložit sněmovně nový zákon, na jehož přípravě jsem se podílel. Nepředpokládá se však trestní odpovědnost právnických osob za všechny trestné činy, ale pouze za ty, které v něm budou výslovně uvedeny, a to ještě za podmínky, že takový trestný čin byl spáchán v rámci jejich činnosti.
Je třeba zdůraznit, že právnická osoba má podle návrhu odpovídat za trestný čin jen tehdy, jestliže zaviněně neučinila prostřednictvím statutárního orgánu nebo jiné osoby oprávněné za ni jednat nezbytná opatření k odvrácení nebo odstranění následků uvedených u jednotlivých trestných činů anebo takové následky zaviněně způsobila.
Je řešena i subjektivní stránka tak, aby zahrnovala možnost právnické osoby následek odvrátit nebo odstranit. V souladu s tím je ustanovení o účinné lítosti, které předpokládá specifické podmínky zániku trestní odpovědnosti.
Návrh upravuje trestní sankce ukládané právnickým osobám, které v souladu s návrhem trestního zákoníku dělí na tresty a ochranná opatření. Nejzávažnějším trestem je zrušení právnické osoby, které je vyloučeno u právnické osoby, která byla zřízena zákonem. Navrhuje se i propadnutí majetku, peněžitý trest a propadnutí věci.
Dále předloha upravuje tresty jako zákaz činnosti, účasti v zadávacím řízení o veřejných zakázkách a ve veřejné soutěži a zákaz nebo omezení přijímat veřejné dotace nebo subvence. Samostatně se upravuje trest zveřejnění rozsudku ve sdělovacích prostředcích.
S ohledem na odlišnosti právnické osoby od osob fyzických návrh stanoví i okolnosti, ke kterým soud přihlédne při stanovení druhu trestu a jeho výměry. Vedle povahy a závažnosti trestného činu tu přihlédne především k vnitřním a vnějším poměrům právnické osoby včetně její dosavadní činnosti, majetkovým poměrům, dále k chování po činu, zejména k případné snaze nahradit škodu. Návrh také ukládá přihlédnout k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost právnické osoby, a tím ponechává soudu prostor, aby při výměře trestu zvážil i možné nežádoucí důsledky z hlediska širších sociálních a jiných důsledků, a pokud možno je i vyloučil.
Autor je předsedou senátu Nejvyššího soudu ČR

Začíná sílit přesvědčení, že dosavadní právní nástroje sloužící k ochraně společnosti před závadným a protiprávním jednáním právnických osob nejsou účinné.