Města a vesnice rostou na úkor krajiny
Podíváme-li se na čísla, popisující stav životního prostředí, můžeme zajásat:
oxidu siřičitého dýcháme osmkrát méně než v roce 1990, města staví na odiv
opravené fasády, v řekách zase plavou ryby. Je ale všechno opravdu tak růžové?
Podíváme-li se na čísla, popisující stav životního prostředí, můžeme zajásat: oxidu siřičitého dýcháme osmkrát méně než v roce 1990, města staví na odiv opravené fasády, v řekách zase plavou ryby. Je ale všechno opravdu tak růžové?
Celkové zlepšení životního prostředí je nezpochybnitelnou skutečností. Zároveň s pracným odstraňováním ekologických škod, které napáchalo 40 let komunistického režimu, si však v některých oblastech zaděláváme na problémy nové.
Mnohé vesnice se potýkají s vylidňováním a okolí měst se zaplňují hypermarkety a průmyslovými zónami. Z historických center měst se stávají malebné kulisy pro turisty a lidé se stěhují na periferii. Tam vytvářejí kolonie, kde každý žije za svým vlastním plotem, bez vztahu k místu a sousedům. Jediným účinným receptem na odstranění této neblahé tendence se zdá být vytvoření dostatku lokálních pracovních míst, aby se lidé nemuseli za prací stěhovat do měst.
O celkový rozvoj venkova se už od poloviny 90. let snaží Spolek pro obnovu venkova, který spravuje ministerstvo zemědělství. Je v něm zapojeno na 2500 českých a moravských obcí, což je zhruba polovina z celkového počtu. Ministerstvo pochopilo, že obnovovat zemědělství bez současné péče o venkov nikam nevede. "V krajině se to ještě neprojevilo, ale na pozitivní změny už je zaděláno," říká Ivan Dejmal, bývalý ministr životního prostředí.
Obrovskou roli v péči o českou krajinu a její kulturní ráz hrají nově vzniklé mikroregiony. Peníze na obnovu krajiny z evropských fondů lze totiž čerpat, jen pokud projekt podpoří i místní samospráva. Na velký projekt by ale malá obec těžko dosáhla, a tak je velmi výhodné, když se spojí s obcemi okolními.
Krajinu dnes již neničí hnojiva či nedomyšlená plošná meliorace, ale spíš rozrůstající se města, která každým rokem ukusují z okolní přírody. Samozřejmě nelze čekat, že města zůstanou donekonečna ve svých stávajících hranicích. V současné době se však zdá, že zejména průmyslové podniky se až příliš často stavějí tzv. na zelené louce, místo aby stát nabídl dostatečnou podporu těm, kdo se rozhodnou adaptovat opuštěný průmyslový komplex či letiště - tzv. brownfield. Jakmile se totiž pro zahraniční investory stanou čeští zaměstnanci příliš drahými, odejdou dále na východ a nám tady zbudou další hektary brownfieldů.
"Skoro všechny obce si oproti roku 1990 zvětšily plochu zastavěného území, ať už fakticky, nebo zatím jen v územních plánech. A to je velká věc, zvláště když uvážíme, že je nás stále méně a méně. Často se dělo to, že se prostě změnil územní plán, aby pozemky byly prodejné jako stavební plochy," vysvětluje Dejmal. V centrech měst stojí desítky opuštěných továrenských objektů, které chátrají, místo aby byly přestavěny na atraktivní a originální kancelářské komplexy. Výjimkou z tohoto pravidla je snad jen několik krajských měst, ostatní se přidávají jen pomalu.
Staví se rekordní počet dálnic
Ačkoli od roku 1990 přibylo 200 km dálnic, nedá se ani dnes říci, že by dopravní situace byla uspokojivá. Kritický je tah Praha - Karlovy Vary či Praha - Ostrava. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hořejší je však optimista: "V současnosti je rozestavěno šest dálničních tahů. To tady nebylo ještě nikdy v historii.". Do konce roku 2005 bychom se měli dočkat pokračování dálnice D 1 na východ, v roce 2007 dálnice z Ústí nad Labem do Německa.
***
Co přineslo posledních 15 let v životním prostředí
voda 1990 2003
obce napojené
na veřejnou kanalizaci 72,5 % 77,7 %
77,7 % lidí žije v domech napojených na veřejnou kanalizaci. Čistírnou odpadních vod jsou vybaveny všechny obce nad 10 tisíc obyvatel.
- Asi 5,5 % odpadních vod není vypouštěno do veřejné kanalizace. Voda z individuálních studní, z nichž odebírá vodu asi 10 % obyvatel, v naprosté většině nevyhovuje normám. Jakost povrchových vod není uspokojující.
půda 1990 2003
rozloha nezorané
zemědělské půdy 3000 ha 177 000 ha
spotřeba hnojiv 20 888 t 9635 t
Koncentrace většiny rizikových prvků a sloučenin v půdě jsou podlimitní. Výrazně se snížila spotřeba přípravků na ochranu rostlin.
- Významný podíl půdy je ohrožen vodní či větrnou erozí. Prudce narostla rozloha neobdělávané zemědělské půdy.
ovzduší 1990 2003
oxid siřičitý (kt) 1850 kt 226 kt
oxidy dusíku (kt) 551 kt 330 kt
oxid uhelnatý (kt) 1275 kt 569 kt
Emise skleníkových plynů jsou stabilizovány více než 25 % pod úrovní roku 1990. Byla omezena spotřeba látek poškozujících ozonovou vrstvu.
- Měrné emise oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého a oxidů dusíku převyšují průměr EU o 30 - 100 %.
les 1990 2002
rozloha lesních holin 37 540 ha 17 662 ha
2001 2003
tzv. nahodilá těžba dřeva 2,38 mil. m3 8,17 mil. m3
Zmenšuje se plocha lesních holin (za 15 let na polovinu) V roce 2004 se podařilo zastavit nárůst kůrovcové kalamity.
- Výrazně roste množství nahodilých těžeb dřeva (od roku 2001 téměř čtyřnásobek). Přemnožují se některé druhy lesní zvěře.
Foto autor: LN-ALŽBĚTA JUNGROVÁ // ŠIMON
Celkové zlepšení životního prostředí je nezpochybnitelnou skutečností. Zároveň s pracným odstraňováním ekologických škod, které napáchalo 40 let komunistického režimu, si však v některých oblastech zaděláváme na problémy nové.
Mnohé vesnice se potýkají s vylidňováním a okolí měst se zaplňují hypermarkety a průmyslovými zónami. Z historických center měst se stávají malebné kulisy pro turisty a lidé se stěhují na periferii. Tam vytvářejí kolonie, kde každý žije za svým vlastním plotem, bez vztahu k místu a sousedům. Jediným účinným receptem na odstranění této neblahé tendence se zdá být vytvoření dostatku lokálních pracovních míst, aby se lidé nemuseli za prací stěhovat do měst.
O celkový rozvoj venkova se už od poloviny 90. let snaží Spolek pro obnovu venkova, který spravuje ministerstvo zemědělství. Je v něm zapojeno na 2500 českých a moravských obcí, což je zhruba polovina z celkového počtu. Ministerstvo pochopilo, že obnovovat zemědělství bez současné péče o venkov nikam nevede. "V krajině se to ještě neprojevilo, ale na pozitivní změny už je zaděláno," říká Ivan Dejmal, bývalý ministr životního prostředí.
Obrovskou roli v péči o českou krajinu a její kulturní ráz hrají nově vzniklé mikroregiony. Peníze na obnovu krajiny z evropských fondů lze totiž čerpat, jen pokud projekt podpoří i místní samospráva. Na velký projekt by ale malá obec těžko dosáhla, a tak je velmi výhodné, když se spojí s obcemi okolními.
Krajinu dnes již neničí hnojiva či nedomyšlená plošná meliorace, ale spíš rozrůstající se města, která každým rokem ukusují z okolní přírody. Samozřejmě nelze čekat, že města zůstanou donekonečna ve svých stávajících hranicích. V současné době se však zdá, že zejména průmyslové podniky se až příliš často stavějí tzv. na zelené louce, místo aby stát nabídl dostatečnou podporu těm, kdo se rozhodnou adaptovat opuštěný průmyslový komplex či letiště - tzv. brownfield. Jakmile se totiž pro zahraniční investory stanou čeští zaměstnanci příliš drahými, odejdou dále na východ a nám tady zbudou další hektary brownfieldů.
"Skoro všechny obce si oproti roku 1990 zvětšily plochu zastavěného území, ať už fakticky, nebo zatím jen v územních plánech. A to je velká věc, zvláště když uvážíme, že je nás stále méně a méně. Často se dělo to, že se prostě změnil územní plán, aby pozemky byly prodejné jako stavební plochy," vysvětluje Dejmal. V centrech měst stojí desítky opuštěných továrenských objektů, které chátrají, místo aby byly přestavěny na atraktivní a originální kancelářské komplexy. Výjimkou z tohoto pravidla je snad jen několik krajských měst, ostatní se přidávají jen pomalu.
Staví se rekordní počet dálnic
Ačkoli od roku 1990 přibylo 200 km dálnic, nedá se ani dnes říci, že by dopravní situace byla uspokojivá. Kritický je tah Praha - Karlovy Vary či Praha - Ostrava. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hořejší je však optimista: "V současnosti je rozestavěno šest dálničních tahů. To tady nebylo ještě nikdy v historii.". Do konce roku 2005 bychom se měli dočkat pokračování dálnice D 1 na východ, v roce 2007 dálnice z Ústí nad Labem do Německa.
***
Co přineslo posledních 15 let v životním prostředí
voda 1990 2003
obce napojené
na veřejnou kanalizaci 72,5 % 77,7 %
77,7 % lidí žije v domech napojených na veřejnou kanalizaci. Čistírnou odpadních vod jsou vybaveny všechny obce nad 10 tisíc obyvatel.
- Asi 5,5 % odpadních vod není vypouštěno do veřejné kanalizace. Voda z individuálních studní, z nichž odebírá vodu asi 10 % obyvatel, v naprosté většině nevyhovuje normám. Jakost povrchových vod není uspokojující.
půda 1990 2003
rozloha nezorané
zemědělské půdy 3000 ha 177 000 ha
spotřeba hnojiv 20 888 t 9635 t
Koncentrace většiny rizikových prvků a sloučenin v půdě jsou podlimitní. Výrazně se snížila spotřeba přípravků na ochranu rostlin.
- Významný podíl půdy je ohrožen vodní či větrnou erozí. Prudce narostla rozloha neobdělávané zemědělské půdy.
ovzduší 1990 2003
oxid siřičitý (kt) 1850 kt 226 kt
oxidy dusíku (kt) 551 kt 330 kt
oxid uhelnatý (kt) 1275 kt 569 kt
Emise skleníkových plynů jsou stabilizovány více než 25 % pod úrovní roku 1990. Byla omezena spotřeba látek poškozujících ozonovou vrstvu.
- Měrné emise oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého a oxidů dusíku převyšují průměr EU o 30 - 100 %.
les 1990 2002
rozloha lesních holin 37 540 ha 17 662 ha
2001 2003
tzv. nahodilá těžba dřeva 2,38 mil. m3 8,17 mil. m3
Zmenšuje se plocha lesních holin (za 15 let na polovinu) V roce 2004 se podařilo zastavit nárůst kůrovcové kalamity.
- Výrazně roste množství nahodilých těžeb dřeva (od roku 2001 téměř čtyřnásobek). Přemnožují se některé druhy lesní zvěře.
Foto autor: LN-ALŽBĚTA JUNGROVÁ // ŠIMON
Zdroj:Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích
