Tým Bořena, nejstarší pobočka Arniky, slaví 25 let existence

BÍLINA/DĚČÍN - Tým Bořena, jedna z devíti poboček Arniky, začíná v těchto dnech pětadvacátý rok své existence. Tým vznikl v měsících říjnu až listopadu roku 1979. Založila ho skupina studentů bílinského gymnázia a jejich přátel z pražských a brněnských vysokých a středních škol.  O deset let později, 18. listopadu 1989 vyšel o Bořeně první novinový článek ve Svobodném Slovu.

„Když jsme Tým Bořena zakládali, hrála v něm ochrana přírody okrajovou roli. Pomáhali jsme objevovat keltskou minulost u bývalých Radovesic a pozorovali ruské vojáky lovící ryby granáty v jezeru pod výsypkou. Pro většinu z nás byla nejzajímavější archeologie a historie krajiny, ve které jsme žili. Vždyť také celé okolí Bíliny bylo rozryté a přestávalo být, co chránit. Ale osud tohoto kraje změnil i nás - nemohli jsme si hrát na nezaujaté výzkumníky a tvářit se, že se nás netýká, co se děje s Českým středohořím. A tak se z nás nakonec stali ochránci přírody. Vztah k archeologii v nás ve všech ale někde v koutku zůstal vězet dál,“ líčí přerod Týmu Bořena v ochranářskou organizaci jeden z jeho zakladatelů RNDr. Jindřich Petrlík, dnes místopředseda sdružení Arnika.

Existence Týmu Bořena a jemu podobných organizací je v Českém středohoří potřeba i nadále, protože tlak technokratů na tuto krajinu se nezmírnil, jen změnil formy. Českým středohořím povede dálnice D8, na úseku Labe v Českém středohoří má být vystavěn další plavební stupeň. Neustala těžba kopců na kámen.

Background:

Počátky Týmu Bořena sahají na konec roku 1979. Mezi jeho zakladateli byli i RNDr. Jindřich Petrlík (dnes místopředseda sdružení Arnika) a RNDr. Miroslav Patrik (dnes místopředseda Dětí Země). Dnešní pobočka Arniky tehdy začínala jako skupinka studentů zaměřená na výzkum přírodního prostředí v pravěku. Řízením osudu se však jeho zakládající členové dostali k ochraně přírody, kterou považují za naléhavější nežli svoji původní výzkumnou činnost.

Čeho Tým Bořena z pětadvacet let existence dosáhl?

V letech 1982 - 1984 provedl biologický, geografický, etnografický a kvartérně geologický výzkum radovesického údolí, které je dnes již nenávratně pohřbeno pod tunami hlušiny z hnědouhelného dolu. Mezi roky 1985 - 1994 přestěhoval stovky či tisíce trsů ohrožených druhů rostlin ze dvou lokalit zasypávaných Radovesickou výsypkou na čtyři nové lokality v západní části Českého středohoří. Pomohl tak například zachovat západní hranici rozšíření lnu žlutého v České republice. V roce 1999 založili členové Bořeny stejnojmenný pozemkový spolek, který získal do pronájmu od Státního pozemkového fondu jednu z lokalit s přestěhovanými rostlinami. Další z lokalit u Bíliny mohla být i díky aktivitám Bořeny vyhlášena státní přírodní rezervací. Další dvě jsou zatím bez ochrany i díky neochotě Lesů ČR dohodnout se na dlouhodobém pronájmu. V roce 2003 začali zástupci Bořeny vyjednávat se společností Terra Nova o možnostech zachování vodních ploch zabydlených ohroženými druhy obojživelníků na Radovesické výsypce. „Rekultivace výsypky by tak mohla být provedena citlivěji a s větším ohledem na krajinu, kterou navždy narušila,“ upřesňuje Petrlík.

Není bez zajímavosti, že navršením v některých místech až dvousetmetrové vrstvy hlušiny na Radovesické výsypce se tu lidé snaží vrátit historii krajiny o 30 milionů let zpět. Po tu dobu trvala eroze cca 200 m sedimentů z Českého středohoří. Většina jeho dnešních vrcholků až na výjimky vznikla jako podpovrchové sopečné útvary.

Tým Bořena chystá na pětadvacátý rok své existence několik významných akcí:

- dny Českého středohoří v Praze (v květnu 2005)

- první prázdninový tábor (v srpnu 2005)

- seminář „Ochrana přírody Českého středohoří - klenotu evropského přírodního bohatství“ (v září 2005)

- celoroční soutěž pro děti

Chce také oslovit významné osobnosti Ústeckého kraje a České republiky se žádostí o sponzorování chráněných a ohrožených druhů rostlin, o jejichž zachování v Českém středohoří se Tým Bořena snaží.