Riziková transakce: fúze a akvizice
Nečekaně nepříznivé výsledky přinesla zpráva KPMG LLP (UK), která se zabývá
dopady ekologických a jiných závazků na uskutečněné transakce mezi firmami.
Nečekaně nepříznivé výsledky přinesla zpráva KPMG LLP (UK), která se zabývá dopady ekologických a jiných závazků na uskutečněné transakce mezi firmami.
Zpráva nazvaná "Dopady - průzkum týkající se hloubkových prověrek zaměřených na životní prostředí" vychází z průzkumu provedeného nezávislou výzkumnou agenturou TNS, ve kterém bylo osloveno 105 z 500 největších společností v Evropě. Zpráva ukazuje, jak často se transakce typu fúzí a akvizic v mnohých tradičních hospodářských odvětvích v důsledku nejrůznějších závazků přehodnocují či restrukturalizují. Mnohé společnosti přiznaly, že od transakce nakonec odstoupily, zejména pokud předpokládaly, že by uvedené závazky mohly poškodit dobré jméno firmy.
Na základě výsledků průzkumu se ukázalo, že třetina dotazovaných firem byla po uskutečnění transakce zatížena značnými zdravotními, bezpečnostními, sociálními a ekologickými závazky.
Pokud se po realizaci obchodu zjistil některý z těchto závazků, ve 42 procentech případů to znamenalo zvýšení provozních nákladů a u 21 procent firem přímé finanční závazky.
"Společenská odpovědnost firem se stále více chápe jako klíč k trvalému úspěchu v podnikání (viz článek Odpovědnost - nezbytnost nebo standard? v MŘ č. 8/2004, s. 13 - 16). Zatímco hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí byly během posledního desetiletí v centru pozornosti obchodních jednatelů, vliv širší společenské odpovědnosti firem na úspěch obchodů se obvykle nechápe jednotným způsobem. To je důležitý faktor při hledání odpovědi na otázku, proč se tolik společností stále potýká s ekologickými riziky," vysvětluje nepříznivá zjištění James Stacey, vedoucí oddělení životního prostředí divize transakčních služeb společnosti KPMG LLP (UK).
Závěry prověrek mění rozhodnutí
Většina subjektů provádějících hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí dospěla k tomu, že výsledky prověrky změnily i výsledek celé transakce (fúze či akvizice). Na základě uvedeného průzkumu bylo zjištěno, že:
Sedm společností z deseti v důsledku nedostatků odhalených prověrkou odstoupilo od transakce nebo sjednalo nové podmínky či provedlo restrukturalizaci transakce.
67 procent společností nejvyšší rizikové kategorie 1 (viz Poznámku na s. 25) a 33 procent společností rizikové kategorie 2 tvrdí, že je nepříznivé výsledky prověrek přiměly k odstoupení od transakce.
Výsledky prověrky vedly k úpravě dohodnuté ceny v 64 procentech případů u rizikové kategorie 1 a 48 procentech případů u rizikové kategorie 2.
Navzdory provedení prověrky pocítilo 60 procent společností nepříznivý dopad některého závazku.
POŠKOZENÍ IMAGE A ZNAČKY
Ekologická rizika mohou mít na transakce obrovský vliv, avšak přístup firem k vyhodnocení rizika společenských závazků během transakcí je různý, a to dokonce i v rámci stejného odvětví. Některé společnosti mají na tuto problematiku podrobné postupy, jež se každoročně aktualizují, zatímco jiné firmy nemají vůbec žádné postupy. Přístup některých společností je silně komerční, neustále se snaží výsledky hloubkové prověrky posoudit z hlediska jejich dopadu na svou hospodářskou výkonnost, zatímco jiné se zaměřují pouze na technickou stránku věci, tj. na vlastní výsledky. Některé společnosti jdou tak daleko, že si nechávají vypracovat "překrývající se" odborné posudky, a to posudky finanční, právní či komerční."
Prakticky všichni respondenti si byli vědomi též možného poškození pověsti značky a dobrého jména firmy v důsledku společenské (ne)odpovědnosti. Mnoho společností prohlásilo, že odstoupilo od obchodů, poté co bylo zjištěno významné riziko závažného dopadu na jejich dobré jméno či pověst. Nicméně pouhá třetina společností speciálně upravuje rozsah svých prověrek za účelem zjištění rizika společenských závazků, které by mohly mít dopad na pověst značky či firmy.
Nevyhovující společenské a obdobné normy byly nejčastěji zmiňovanými faktory, které v rámci transakcí představují závažné riziko pro pověst a dobré jméno firmy. Jde o faktory, které v mnohých prověrkách nejsou běžně zahrnuty.
Čtyři kroky k úspěchu
Výše uvedená rizika v oblasti fúzí a akvizic, která se vztahují k ekologickým a dalším závazkům, jakož i přístupy, jak těmto rizikům čelit, lze shrnout do čtyř základních bodů.
Průzkum zjistil několik rozhodujících předpokladů úspěchu:
1. Firmy musejí uplatňovat komerčně orientovaný přístup ke stanovení rozsahu prověrek a k jejich vyhodnocení, se zaměřením na pochopení dopadů společenských závazků na hospodářskou výkonnost firem.
2. Výsledky hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí by měly být integrovány do posudků komerčních, právních a finančních.
3. Šetření by se nemělo zaměřovat pouze na ekologické otázky, rozsah prověrek by měl být upraven tak, aby zahrnoval rizika širší společenské odpovědnosti firmy, zejména pokud jde o rizika dopadu na pověst značky či dobrého jména.
4. Hloubková prověrka zaměřená na životní prostředí by se neměla rozvíjet na úkor tradičních rizikových oblastí, například znečištění půdy či dodržování platných předpisů. Nadále zůstává důležitá i vysoká úroveň technických znalostí a dovedností.
Zpráva nazvaná "Dopady - průzkum týkající se hloubkových prověrek zaměřených na životní prostředí" vychází z průzkumu provedeného nezávislou výzkumnou agenturou TNS, ve kterém bylo osloveno 105 z 500 největších společností v Evropě. Zpráva ukazuje, jak často se transakce typu fúzí a akvizic v mnohých tradičních hospodářských odvětvích v důsledku nejrůznějších závazků přehodnocují či restrukturalizují. Mnohé společnosti přiznaly, že od transakce nakonec odstoupily, zejména pokud předpokládaly, že by uvedené závazky mohly poškodit dobré jméno firmy.
Na základě výsledků průzkumu se ukázalo, že třetina dotazovaných firem byla po uskutečnění transakce zatížena značnými zdravotními, bezpečnostními, sociálními a ekologickými závazky.
Pokud se po realizaci obchodu zjistil některý z těchto závazků, ve 42 procentech případů to znamenalo zvýšení provozních nákladů a u 21 procent firem přímé finanční závazky.
"Společenská odpovědnost firem se stále více chápe jako klíč k trvalému úspěchu v podnikání (viz článek Odpovědnost - nezbytnost nebo standard? v MŘ č. 8/2004, s. 13 - 16). Zatímco hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí byly během posledního desetiletí v centru pozornosti obchodních jednatelů, vliv širší společenské odpovědnosti firem na úspěch obchodů se obvykle nechápe jednotným způsobem. To je důležitý faktor při hledání odpovědi na otázku, proč se tolik společností stále potýká s ekologickými riziky," vysvětluje nepříznivá zjištění James Stacey, vedoucí oddělení životního prostředí divize transakčních služeb společnosti KPMG LLP (UK).
Závěry prověrek mění rozhodnutí
Většina subjektů provádějících hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí dospěla k tomu, že výsledky prověrky změnily i výsledek celé transakce (fúze či akvizice). Na základě uvedeného průzkumu bylo zjištěno, že:
Sedm společností z deseti v důsledku nedostatků odhalených prověrkou odstoupilo od transakce nebo sjednalo nové podmínky či provedlo restrukturalizaci transakce.
67 procent společností nejvyšší rizikové kategorie 1 (viz Poznámku na s. 25) a 33 procent společností rizikové kategorie 2 tvrdí, že je nepříznivé výsledky prověrek přiměly k odstoupení od transakce.
Výsledky prověrky vedly k úpravě dohodnuté ceny v 64 procentech případů u rizikové kategorie 1 a 48 procentech případů u rizikové kategorie 2.
Navzdory provedení prověrky pocítilo 60 procent společností nepříznivý dopad některého závazku.
POŠKOZENÍ IMAGE A ZNAČKY
Ekologická rizika mohou mít na transakce obrovský vliv, avšak přístup firem k vyhodnocení rizika společenských závazků během transakcí je různý, a to dokonce i v rámci stejného odvětví. Některé společnosti mají na tuto problematiku podrobné postupy, jež se každoročně aktualizují, zatímco jiné firmy nemají vůbec žádné postupy. Přístup některých společností je silně komerční, neustále se snaží výsledky hloubkové prověrky posoudit z hlediska jejich dopadu na svou hospodářskou výkonnost, zatímco jiné se zaměřují pouze na technickou stránku věci, tj. na vlastní výsledky. Některé společnosti jdou tak daleko, že si nechávají vypracovat "překrývající se" odborné posudky, a to posudky finanční, právní či komerční."
Prakticky všichni respondenti si byli vědomi též možného poškození pověsti značky a dobrého jména firmy v důsledku společenské (ne)odpovědnosti. Mnoho společností prohlásilo, že odstoupilo od obchodů, poté co bylo zjištěno významné riziko závažného dopadu na jejich dobré jméno či pověst. Nicméně pouhá třetina společností speciálně upravuje rozsah svých prověrek za účelem zjištění rizika společenských závazků, které by mohly mít dopad na pověst značky či firmy.
Nevyhovující společenské a obdobné normy byly nejčastěji zmiňovanými faktory, které v rámci transakcí představují závažné riziko pro pověst a dobré jméno firmy. Jde o faktory, které v mnohých prověrkách nejsou běžně zahrnuty.
Čtyři kroky k úspěchu
Výše uvedená rizika v oblasti fúzí a akvizic, která se vztahují k ekologickým a dalším závazkům, jakož i přístupy, jak těmto rizikům čelit, lze shrnout do čtyř základních bodů.
Průzkum zjistil několik rozhodujících předpokladů úspěchu:
1. Firmy musejí uplatňovat komerčně orientovaný přístup ke stanovení rozsahu prověrek a k jejich vyhodnocení, se zaměřením na pochopení dopadů společenských závazků na hospodářskou výkonnost firem.
2. Výsledky hloubkové prověrky zaměřené na životní prostředí by měly být integrovány do posudků komerčních, právních a finančních.
3. Šetření by se nemělo zaměřovat pouze na ekologické otázky, rozsah prověrek by měl být upraven tak, aby zahrnoval rizika širší společenské odpovědnosti firmy, zejména pokud jde o rizika dopadu na pověst značky či dobrého jména.
4. Hloubková prověrka zaměřená na životní prostředí by se neměla rozvíjet na úkor tradičních rizikových oblastí, například znečištění půdy či dodržování platných předpisů. Nadále zůstává důležitá i vysoká úroveň technických znalostí a dovedností.
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
