U Sýrovic a Čeradic mají stát větrné elektrárny
Podbořansko, Žatecko - Čtyřiadvacet větrných elektráren by mělo vyrůst v
lokalitě rozprostírající se od Sýrovic po Čeradice. Prostor si vyhlédla
mezinárodní společnost Viventy. Podbořanská radnice vydala předběžný souhlas,
zastupitelé v Čeradicích o záměru zatím ještě přemýšlejí.
Větrné elektrárny jsou jednou z možností, jak získávat elektrickou energii
šetrným způsobem k životnímu prostředí. V případě stavby by navíc město
Podbořany dostalo za stavby v katastru Sýrovic a Neprobylic částky v řádech
milionů korun. "Lokalita je vybraná citlivě. Je dostatečně daleko od lidských
obydlí, takže ani hluk nebude nikoho rušit," uvedl Radek Reindl, podbořanský
místostarosta.
Sami lidé o záměru mnoho nevědí. "Nejsem odborník, nemám potřebné informace.
Bylo by určitě záhodno, aby nám radnice a dotyčná firma nějaké údaje poskytla,"
uvedla Libuše Smetanová ze Sýrovic. V Krušných horách zástupci obcí i lidé
samotní obří sloupy s velkými vrtulemi odmítají kvůli narušení rázu krajiny, své
způsobuje i energetická lobby, jíž nejsou alternativní zdroje po chuti.
Odbor životního prostředí v Podbořanech nemá proti záměru žádné výhrady,
potvrdila jeho vedoucí Martina Bednářová. Krajina je už desítky let uzpůsobená
intenzivnímu hospodaření a ráz krajiny není to, co by mohly větrníky narušit.
Podle jejího žateckého kolegy Petra Jandy se v případě, že by se firma
definitivně rozhodla stavět, stejně muselo přistoupit ke zpracování studií o
vlivu na krajinný ráz a životní prostředí, zásadní podklad pro stavební
povolení.
Podle údajů ministerstva životního prostředí činí hlučnost elektráren asi 50 až
60 decibelů, což je na úrovni běžného silničního provozu a nejsou tak pro okolí
nijak zvlášť zatěžující. Na druhé straně ovšem jejich blízkost snižuje ceny
nemovitostí v přilehlém okolí.
Podbořansko, Žatecko - Čtyřiadvacet větrných elektráren by mělo vyrůst v lokalitě rozprostírající se od Sýrovic po Čeradice. Prostor si vyhlédla mezinárodní společnost Viventy. Podbořanská radnice vydala předběžný souhlas, zastupitelé v Čeradicích o záměru zatím ještě přemýšlejí.
Větrné elektrárny jsou jednou z možností, jak získávat elektrickou energii šetrným způsobem k životnímu prostředí. V případě stavby by navíc město Podbořany dostalo za stavby v katastru Sýrovic a Neprobylic částky v řádech milionů korun. "Lokalita je vybraná citlivě. Je dostatečně daleko od lidských obydlí, takže ani hluk nebude nikoho rušit," uvedl Radek Reindl, podbořanský místostarosta.
Sami lidé o záměru mnoho nevědí. "Nejsem odborník, nemám potřebné informace. Bylo by určitě záhodno, aby nám radnice a dotyčná firma nějaké údaje poskytla," uvedla Libuše Smetanová ze Sýrovic. V Krušných horách zástupci obcí i lidé samotní obří sloupy s velkými vrtulemi odmítají kvůli narušení rázu krajiny, své způsobuje i energetická lobby, jíž nejsou alternativní zdroje po chuti.
Odbor životního prostředí v Podbořanech nemá proti záměru žádné výhrady, potvrdila jeho vedoucí Martina Bednářová. Krajina je už desítky let uzpůsobená intenzivnímu hospodaření a ráz krajiny není to, co by mohly větrníky narušit. Podle jejího žateckého kolegy Petra Jandy se v případě, že by se firma definitivně rozhodla stavět, stejně muselo přistoupit ke zpracování studií o vlivu na krajinný ráz a životní prostředí, zásadní podklad pro stavební povolení.
Podle údajů ministerstva životního prostředí činí hlučnost elektráren asi 50 až 60 decibelů, což je na úrovni běžného silničního provozu a nejsou tak pro okolí nijak zvlášť zatěžující. Na druhé straně ovšem jejich blízkost snižuje ceny nemovitostí v přilehlém okolí.
Ministerstvo životního prostředí ve své metodice úřadům doporučuje, aby při povolování vyžadovaly některé zásady.
Například aby propojovací kabely vedly pod zemí, na elektrárnách nebyly umisťované reklamní poutače a natíraly se antireflexními barvami, aby neznepříjemňovaly život v okolí nadměrným odrazem světla.
Loni investoři v celém Ústeckém kraji podali návrhy na výstavbu 600 větrných elektráren, což by postihlo především oblast Krušných hor. Vzhledem k odmítavému postoji obcí se tak pozornost firem obrací zřejmě do méně "rizikových" oblastí z pohledu ochrany krajiny.
Větrné elektrárny jsou jednou z možností, jak získávat elektrickou energii šetrným způsobem k životnímu prostředí. V případě stavby by navíc město Podbořany dostalo za stavby v katastru Sýrovic a Neprobylic částky v řádech milionů korun. "Lokalita je vybraná citlivě. Je dostatečně daleko od lidských obydlí, takže ani hluk nebude nikoho rušit," uvedl Radek Reindl, podbořanský místostarosta.
Sami lidé o záměru mnoho nevědí. "Nejsem odborník, nemám potřebné informace. Bylo by určitě záhodno, aby nám radnice a dotyčná firma nějaké údaje poskytla," uvedla Libuše Smetanová ze Sýrovic. V Krušných horách zástupci obcí i lidé samotní obří sloupy s velkými vrtulemi odmítají kvůli narušení rázu krajiny, své způsobuje i energetická lobby, jíž nejsou alternativní zdroje po chuti.
Odbor životního prostředí v Podbořanech nemá proti záměru žádné výhrady, potvrdila jeho vedoucí Martina Bednářová. Krajina je už desítky let uzpůsobená intenzivnímu hospodaření a ráz krajiny není to, co by mohly větrníky narušit. Podle jejího žateckého kolegy Petra Jandy se v případě, že by se firma definitivně rozhodla stavět, stejně muselo přistoupit ke zpracování studií o vlivu na krajinný ráz a životní prostředí, zásadní podklad pro stavební povolení.
Podle údajů ministerstva životního prostředí činí hlučnost elektráren asi 50 až 60 decibelů, což je na úrovni běžného silničního provozu a nejsou tak pro okolí nijak zvlášť zatěžující. Na druhé straně ovšem jejich blízkost snižuje ceny nemovitostí v přilehlém okolí.
Ministerstvo životního prostředí ve své metodice úřadům doporučuje, aby při povolování vyžadovaly některé zásady.
Například aby propojovací kabely vedly pod zemí, na elektrárnách nebyly umisťované reklamní poutače a natíraly se antireflexními barvami, aby neznepříjemňovaly život v okolí nadměrným odrazem světla.
Loni investoři v celém Ústeckém kraji podali návrhy na výstavbu 600 větrných elektráren, což by postihlo především oblast Krušných hor. Vzhledem k odmítavému postoji obcí se tak pozornost firem obrací zřejmě do méně "rizikových" oblastí z pohledu ochrany krajiny.
Sdílet článek na sociálních sítích
