Elektřina stojí dvakrát více

Před dvěma lety vyrobily uhelné elektrárny v České republice proud za padesát miliard korun. Elektřina z nich však ve skutečnosti přišla na více než dvojnásobek - přes 60 miliard stály dopady, které dosud nikdo nevyčíslil: na průměrnou délku života, zdraví lidí, životní prostředí.
"Neviditelnou" cenu za to, že si lidé mohou kdykoliv zapnout televizi nebo rozsvítit v pokoji, vypočítali odborníci z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí a Vysoké školy ekonomické. V roce 2002, kdy potřebné údaje zjišťovali, se v uhelných elektrárnách vyrobily dvě třetiny veškeré tuzemské elektřiny. Tento "komfort" stál každého občana republiky v průměru 5700 korun. Jinak řečeno, 2,5 procenta hrubého domácího produktu.
"Tolik peněz naše uhelné elektrárny tehdy ani zdaleka nevydělaly," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Dominantní výrobce elektřiny inkasoval v roce 2002 za "uhelnou" elektřinu zhruba třicet miliard.

Češi dohánějí Evropu
Výzkumy, které zjišťují takzvané externí náklady z výroby elektřiny a tepla, se v západní Evropě provádějí už více než deset let. Při prvním možném porovnání Česko nedopadlo nijak výrazně hůře.
"Máme sice o něco vyšší hodnoty, ale srovnatelné," řekl Miroslav Havránek z Univerzity Karlovy, který se na studii podílel. Dodal však, že česká ekonomika má nevýhodu - je energeticky hladovější než západní, takže celkové následky jsou citelnější.
Česko je nyní srovnatelné například s Nizozemskem či Německem na konci 90. let. Tehdy tam byly externí náklady vyčísleny na více než tři eurocenty z každé vyrobené kilowatthodiny.
Například maďarské elektrárny jsou škodlivější než české, jejich negativní dopad je třikrát až čtyřikrát větší. "Celkově jsou na tom ale Maďaři mnohem lépe, což je dáno skladbou jejich paliva," vysvětlil Havránek. Třetina tamní elektřiny se vyrábí z jádra, třetina z ekologicky čistšího zemního plynu a jen třetina z uhlí.

Čísla pro politiky
Ministerstvo životního prostředí bezprostředně po zveřejnění studie oznámilo, že ji použije jako jeden z podkladů při jednání o podobě ekologické daňové reformy, k níž se Česko zavázalo vstupem do Evropské unie. Smyslem reformy je vyššími daněmi zdražit suroviny, které poškozují životní prostředí - například právě uhlí.
Ministerstvo na vznik studie přispělo několika milióny korun, další peníze přidala Evropská komise.
"Politik potřebuje nějaké číslo, které je snadno uchopitelné a na jehož základě může rozhodovat," přiblížil jeden ze smyslů studie Miroslav Havránek z Univerzity Karlovy. Dodal, že odborníci budou studii nadále upřesňovat a rozšiřovat - například na dopravu, odpadové hospodářství a průmysl.

Uhlí: ještě desítky let
Negativní dopady uhelných elektráren by v následujících letech měly klesat. Například proto, že staré uhelné elektrárny začnou po roce 2010 rychle dosluhovat a jejich majitel je hodlá nahradit modernějšími zdroji, které mají větší účinnost, a jsou tudíž ekologičtější.
"Současné elektrárny mají účinnost asi třicet procent, ty nové čtyřicet procent," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ ovšem v současnosti zhruba třetinu své elektřiny vyváží, takže každá třetí uhelná elektrárna pracuje na export.
Platná energetická koncepce počítá s tím, že by po roce 2020 měly vyrůst nové jaderné bloky, které nevypouštějí síru, dusík ani prach. Jenže radioaktivní odpad musí být bezpečně uložen desítky tisíc let. Státní energetická politika počítá i s rozvojem obnovitelných zdrojů, jejichž podíl by měl být časem šestnáctiprocentní.
Podle Jaroslava Zemana, který vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, ovšem bude uhlí ještě desítky let patřit mezi hlavní světové zdroje energie.
"Trvalý vzestup však zhruba v polovině století zastaví nadměrné emise skleníkových plynů," napsal nedávno Zeman v HN. "Proto se odborníci předem nezříkají žádného zdroje a požadují rozvoj jaderné i obnovitelné energetiky."